• dvousložková (NP, PK)

• třísložková (NPK)

• vícesložková (NPK obohacená o hořčík i mikroelementy)

• podle způsobu výroby

  • smíšená (mechanické smíchání jednosložkových hnojiv)

  • sloučená (soli se dvěma základními živinami vzniklé chemickou reakcí

  • kombinovaná (průmyslově vyrobená nebo upravovaná, na principu rozkladu fosfátů HNO₃ a následného přimíchání dalších složek)

• Výhody vícesložkových hnojiv:

  • úspora nákladů na dopravu, skladování a rozmetání

  • rovnoměrné rozmetání

  • neobsahují doprovodné látky

• nevýhody

  • podíl jednotlivých živin nemusí vyhovovat pěstovaným plodinám

  • vhodné především k základnímu hnojení

  • dávka se stanovuje podle dávky N

  • předpokladem vysoké účinnosti obsažených živin by mělo být jejich zapravení do půdy

Minerální hnojiva – druhy, příklady, význam, stanovení dávky, termín aplikace

Význam aplikace mají stále vyšší význam, v koloběhu živin vznikají ztráty a proto bychom měli tyto živin vrátit právě minerálními hnojivy:

• doplnění živin exportovaných z pole

• vyrovnání ztrát. živin

• dodání živin podle potřeb rostlin

• udržování přední úrodnosti

Druhy a příklady: dusíkatá hnojiva (síran a ledek amonný), fosforečná hnojiva (JSP, TSP), draselná hnojiva (draselná sůl), vápenatá hnojiva (vápenec)

Aplikace dusíkatých hnojiv: na základě potřeb rostlin, dávky na základě rozborů půdy

Aplikace fosforečných hnojiv: na základě rozborů půd (AZP), každoročně, před orbou (podzim)

Aplikace draselných a hořečnatých hnojiv:na základě rozborů půd (AZP), každoročně,

před orbou (podzim)

Aplikace vápenatých hnojiv: na základně rozboru půd (pH) + doplňování živin, v cyklech,

před orbou (podzim)

Organická hnojiva – význam, dělení, humus

• nejsou předmětem obchodu, velký objem, vysoký obsah vody, nízká koncentrace živin

• jsou zdrojem organických látek, obsahují i živiny v malém množství makroprvky a mikroprvky

Význam aplikace

• zlepšení fyzikálních vlastností půd

• lepší zadržování a transport vody

• lepší sorpce živin a iontová výměna

• vyšší mikrobiální činnost

• vyšší využití živin

dělí se na

• stájová – hnůj, močůvka, hnojůvka - vznik při uskladnění hnoje, kejda

• ostatní - zaorávka vedlejších produktů – sláma, chrast, nať; zelené hnojení, komposty,

Humus: exkrety kořenů, posklizňové a kořenové zbytky smíšené s hlínou

Hnůj – složení, co ovlivňuje jeho kvalitu, co se hnojí hnojem, termín a způsob aplikace

• Složení - vzniká z chlévské mrvy „zráním“ na hnojišti – tuhé a tekuté výkaly, zbytky steliva a krmiva

• minimální skladovací doba hnoje je 6 měs., dobře vyzrálý hnůj je tmavá, snadno rýpatelná hmota se zbytky steliva, které lze mechanicky oddělit

• zrání hnoje - (kvašení, hnití, rozklad, syntéza, )

• zrání ovlivňuje – složení chlévské mrvy, způsob uskladnění

• aplikace hnoje – plodiny – okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka. oz., pšenice oz. zelenina (košťáloviny)

• dávka 20-50t/ha (záleží na plodině a na druhu půd – lehké =míň)

• termín – podzim, podmínky aplikace – následné zaorání

• aplikační technika – rozmetadla

• pole hnojíme 1 za 3-5 let

Způsoby uložení hnoje:

• hnojiště v areálu - ztráty 25%

• zpevněné polní hnojiště – ztráty 30 – 45 %

• nezpevněné polní hnojiště – ztráty 50 – 60 %

Př:

podnik – 100 dojnic = 100 DJ á 13 t mrvy = 1300 t mrvy

1. ztráty 30 % = 910 t hnoje

2. ztráty 50 % = 650 t hnoje

= rozdíl 260 t hnoje

Cena hnoje 200 – 250 Kč/t = rozdíl 60 000 Kč