Přírodní podmínky čr z hlediska vhodnosti pro zemědělskou výrobu – výrobní typy, oblasti, lfa

Podmínky:

- stanovištní - komplex biotických (produkční organismy, člověk) a

abiotických faktorů (sluneční radiace, voda, živiny)

- klimatické - teploty a srážky (průměrné roční)

- vláhové poměry (hydrotermický koecifient, Langův děšťový faktor)

- sluneční svit – jeho délka

- půdní - půdní typ (geneze půdy – černozem, hnědozem)

- půdní druh (zrnitostní složení – lehká, střední, těžká – jíl)

- chemické vlastnosti (obsah živin, pH)

- fyzikální vlastnosti (sorpční vlastnosti)

- biologické vlastnosti

Výrobní typy: po válce ČR rozdělena z hlediska zemědělské výroby na 4 výrobní typy s 12 podtypy (subtypy)

– kukuřičný, řepařský, bramborářský a horský

Podtypy:

kukuřičný a řepařský – subtypy: žitný, pšeničný a ječný

bramborářský – žitný, pšeničný, ječný a ovesný

horský - podtyp na mělčích půdách

- podtyp na hlubších půdách

Výrobní oblasti: (ZVO) – od roku 1996, na základě bonitace zemědělské půdy a jejich ocenění

5 oblastí (zastoupení ZVO na ZP v %): tabulka strana 60/61

- kukuřičná (kukuřično-řepařsko-obilnářská) – 6,7%

- řepařská (řepařsko-obilnářská) – 24,5%

- obilnářská (obilnářsko-krmivářská) – 40,5%

- bramborářská (bramborářsko-obilnářská) 18,5%

- pícninářská (zaměření na chov skotu) 10%

____________________________________________________________________________________

Bonitace zemědělské půdy – BPEJ –bonitovaná půdně-ekologická jednotka – pětičíselný kód

1. číslice – klimatický region

2. a 3. číslice – hlavní půdní jednotka (druh, typ) – čím nižší, tím kvalitnější

4. číslice – svažitost a expozice

5. číslice – skeletovitost a hloubka půdy (kamenitost – vyšší číslo – více kamení méně půdy)

LPIS - evidence využití zemědělské půdy – centrální databáze, evidenční jednotkou je farmářský blok

_____________________________________________________________________________________

LFA – méně příznivé oblasti: legislativní opora EU - záruka pokračování využívání ZP, zachování venkovské krajiny

Typy: horské oblasti – 660m/n.m.

ostatní

oblasti se specifickým omezením (CHKO, NP) – enviromentální

Zranitelné oblasti: kde hrozí znečištění vod dusičnany

Osevní postupy. Zásady střídání plodin na orné půdě. Typy osevních postupů

Historie:

• neolit:5500l. př.n.l. příchod zemědělství, osidlování úrodných oblastí (morava), tvorba kulturní krajiny, žďáření

• trojpolní systém – 13.-14.st.–úhor,ozim,jar; lepší zápřah koní, kování kopyt; záhonový pluh, brány;

snížení výnosu

• 20 st. – parní oračky, zavedení traktoru

• po 2.sv.válce – pokrok ve šlechtění; nové metody ve výživě rostlin; vývoj pesticidů; vývoj nářadí, odliv pracovníků ze zemědělství

• současnost – pokles stavu skotu, nárůst ploch olejnin, vznik podniků bez chovu zvířat  orientace na tržní

plodiny, zjednodušení osevních postupů

Osevní postupy

= plánovité střídání plodin pěstovaných na orné půdě v zemědělském podniku

Prostorová dimenze:- každoroční osev (využití) pozemků přibližně stejnou strukturou plodin

Časová dimenze: - vytvoření pravidelných (stejných) sledů plodin na všech pozemcích zařazených do OP

Důvody střídání plodin

- výskyt původců chorob a škůdců (aby nedošlo k rozmnožení škůdců)

- výskyt plevelů a zaplevelujících rostlin

- bilance organické hmoty a živin

- fyzikální vlastnosti půdy – půda musí být strukturní, příznivý poměr vzduch, voda

- využití vegetační doby – plodiny dle různé doby růstu;

- každá plodina má specifické požadavky na založení porostu v určitý čas

Monokultury: 2 typy

1. hledisko druhové (jeden druh)

2. hledisko časové (1. rok pšenice, 2. rok pšenice – opakovaně)

 půdní únava • všeobecná – odčerpání živin, vody, zhoršení struktury

• pravá – organismová (viry, baktérie, houby, hlísti, hmyz)

– nedostatková (mikroprvky)

– toxinová

 pak klesají výnosy