bankám je ve formě tzv. kapitálové přiměřenosti předepsaná určitá výše vlastního kapitálu

Bankovní systém

• bankovní systém = souhrn bank v daném státě a jejich vzájemné vazby

• bankovní systém je podmíněn: ekonomickým uspořádáním, rozvinutostí finančního trhu, tradicí (= uspořádání bankovního systému není tedy v jednotlivých zemích zcela shodné)

• dvoustupňový univerzální bankovní systém s některými specializovanými druhy bank

• Česká národní banka-centrální banka, jejímž hl. posláním je péče o cenovou stabilitu. Má výhradní oprávnění emitovat hotové peníze a má dohled nad obchodními bankami

• univerzální banky a spořitelny-jádro bankovního systému, dominantní roli hrají velké banky- poskytování celé palety bankovních produktů a rozvětvená síť poboček. Vedle nich existuje řada menších bank, které se zaměřují pouze na určitou oblast či klienty.

• stavební spořitelny-zvláštním druhem bank, které jsou specializované výhradně na stavební spoření, přičemž platí, že jiné banky tento typ spoření nabízet nemohou. Princip stavebního spoření je založen na přijímání vkladů a v návaznosti na ně poskytování stavebních úvěrů.

-stavební spoření je podporováno státem (prémie, možnost odečíst úroky od daňového základu)

• hypoteční banky – banky, které mají licenci na vydávání hypotečních zástavních listů (slouží k financování pořízení nemovitosti).

-na rozdíl od stavebního spoření není u nás hypoteční bankovnictví odděleno, licenci k emisi hypotečních zástavních listů má několik univerzálních bank

• dvě specializované banky

• Českomoravská záruční a rozvojová banka-financování a podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků, podporu bydlení a regionů

• Česká exportní banka-podpora vývozu a poskytuje vývozní úvěry za podmínek oproti trhu zvýhodněných

• spořitelní a úvěrní družstva-finanční instituce poskytující služby výhradně svým členům. Nevztahuje se na ně zákon o bankách a nepodléhají bankovnímu dohledu ČNB

Bankovní produkty

= nabídka služeb poskytovaných za úplatu klientům

• bankovní produkt z hlediska fce pro klienta banky:

• finančně úvěrové bankovní produkty - představují získání finančních prostředků

• depozitní (vkladové)-dávají možnost ukládání volných prostředků

• platební-jsou využívány k provádění plateb a zúčtovacího styku

• produkty investičního bankovnictví-umožňují investovat volný kapitál do instrumentů peněžního či kapitálového trhu

• bankovní produkty z hlediska vlivu na odraz v bilanci banky: aktivní, pasivní, neutrální

Finančně úvěrové bankovní produkty:

• kontokorentní úvěr-stanovení úvěrového rámce, do jehož výše může klient přecházet na svém BÚ do záporného zůstatku (debetu)

• eskontní-odkup směnek bankou před jejich splatností - banka vyplácí částku sníženou o diskont

• hypoteční úvěry-účelové úvěry k financování pořízení nemovitosti

• akceptační-banka akceptuje klientem vystavenou směnku ve prospěch věřitele klienta. Klient je poté povinen bance zaplatit akceptační provizi a před splatností směnky i směnečnou částku

• avalový (ručitelský) úvěr-založen na stejném principu jako úvěr akceptační s tím rozdílem, že banka se zaručuje za svého klienta formou avalu na směnku

• bankovní záruky – závazek banky zaplatit oprávněné osobě (beneficiantovi) určitou peněžitou částku podle obsahu a podmínek stanovených v záruční listině. Obvykle jsou vystavovány jako zajištění platebního, ale i neplatebního závazku klienta

• faktoring – smluvně sjednaný předběžný nákup nezajištěných pohledávek

• bezregresní faktoring – na banku přechází i riziko nezaplacení pohledávky dlužníkem

• regresní faktoring – toto riziko zůstává na klientovi

• forfaiting – odkup středně a dlouhodobých zajištěných pohledávek, které vznikají klientovi jako vývozci na úvěr. Banka při odkupu vyplácí ihned klientovi částku s níženou o diskont a přebírá i riziko jejich případného nezaplacení.

Depozitní bankovní produkty:

• vklady na viděnou-mají formu bankovních účtů. Charakteristickým rysem je to, že s nimi může klient kdykoli okamžitě disponovat. Slouží k provádění bezhotovostního platebního styku.

• vklady na vkladových účtech – vklady, u kterých je dispozice pro klienta omezena předem pevně danou dobou splatnosti, popř. výpovědní lhůtou

• vklady na vkladových knížkách-spoření drobných vkladatelů. Pro banku jsou stabilní zdroj

Bankovní platební produkty:

• bankovní převody (hladké platby) – nejjednodušší a nejrozšířenější. Banka provádí platbu na základě příkazu klienta převodem z jeho účtu na účet příjemce platby

• Šeky-cenné papíry, jejichž prostřednictvím majitel BÚ přikazuje bance - šekovníkovi - zaplatit oprávněnému držiteli šeku uvedenou částku.

• platební karty-moderní platební instrument dodávaný k BÚ. Držitelé mohou jejich pomocí vybírat hotovost z bankomatů a provádět přímo bezhotovostní platby.

• dokumentární platební instrumenty-rozšířeny v mezinárodním obchodním styku, jejich podstata spočívá v tom, že platba se provádí proti předání sjednaných dokumentů. Využívají se ve 2 formách:

• dokumentární akreditiv-banka ho vystavuje na příkaz klienta a zavazuje se v něm splatit danou částku proti předání v akreditivu přesně uvedených dokumentů

• dokumentární inkaso-klient banky jí předá určité dokumenty a pověřuje ji inkasem své pohledávky; na rozdíl od akreditivu banka v tomto případě nepřebírá žádnou garanci za zaplacení pohledávky

Produkty investičního bankovnictví

• obchody s cennými papíry-banka na příkaz klienta na jeho účet nakupuje nebo prodává cenné papíry

• emisní obchody-banky zabezpečují pro svého klienta proces emise cenných papírů, prostřednictvím kterých klient získává potřebný kapitál

• obchody s deriváty - klienti je využívají k zajištění svých rizik, mohou však sloužit i jako investiční instrument, který může přinést významné zisky, ale i ztráty

• depotní obchody – představují úschovu či správu cenných papírů bankou pro klienta

• majetková správa – banka na základě smlouvy s klientem spravuje jeho určité portfolio aktiv s cílem dosahovat pro klienta optimálního zhodnocení

Základní principy řízení banky

• přes všechna svá specifika zůstává banka podnikem, proto musí pro majitele-akcionáře banky investice do akcií banky přinášet výnos

• řízení banky = souhrn činností, jejichž cílem je právě zabezpečení zisku

• základní oblasti řízení banky jsou:

• řízení aktiv-vytváření takové struktury aktiv, která při trvalé likviditě přináší maximální výnos

• řízení pasiv – podstatou je optimalizace struktury zdrojů s cílem minimalizace celkových nákladů na jejich získání a vytvoření optimální struktury z hlediska úrokového a měnového

• řízení likvidity-cílem zajištění likvidity = schopnosti dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům) banky. Likvidita má pro banky mnohem větší význam, než pro jiné podniky, protože její – byť i krátkodobé – narušení obvykle vyvolá nedůvěru u klientů, kteří následně své vklady vybírají a převádějí je jinam.

• řízení úvěrového rizika – úvěrové riziko spočívává v tom, že klient nedodrží sjednané podmínky finanční transakce a bance tak vznikne škoda. Ke krytí těchto ztrát banky vytvářejí zdroje ve formě opravných položek a rezervních fondů.

• řízení úrokového a měnového rizika-tato rizika vyplývají z dopadu změn tržních úrokových měr a měnových kurzů na čisté úrokové výnosy banky. Úrokové riziko má banka tehdy, pokud úroková citlivost aktiv a pasiv není stejná. Potom se změny v tržních úrokových mírách projeví nestejně u aktiv a závazků banky, což vede ke změně čistého úrokového výnosu (tržní hodnota aktiv – tržní hodnota závazků).

-Řízení těchto rizik probíhá jako přizpůsobení struktury aktiv a pasiv tak, aby jejich úroková citlivost byla zhruba stejná, nebo pomocí termínových obchodů (swap, fututes).

• řízení kapitálového rizika – kapitálové riziko (riziko nesolventnosti) spočívá v tom, že výše závazků převýší hodnotu veškerých aktiv. Tuto situaci musí banka vyloučit tím, že udržuje vlastní kapitál na dostatečné výši. Na druhé straně však zvyšování podílu vlastního kapitálu na celkových aktivech snižuje jeho rentabilitu.

-min míra solventnosti= kapitálová přiměřenost

• efektivnost hospodaření banky lze měřit pomocí řady různých ukazatelů:

1. ukazatele ROA (průměrná výnosnost celkových aktiv banky (=celkového kapitálu) se kterou banka disponuje)

2. ROE (výnosnost kapitálu vloženého vlastníky banky, a to buď přímo vkladem do ZJ nebo nepřímo prostřednictvím zadržených zisků)

20. Podniky infrastruktury

Význam a zvláštnosti podniků infrastruktury

• infrastruktura = skupina národohospodářských odvětví, které zajišťují předpoklady pro celkový rozvoj ekonomiky, patří sem: dopravní a spojový systém, energetický systém, vodohospodářská zařízení, výstavba a provoz bytů, škol, zdravotnictví, výzkumných institucí atd.

• infrastrukturu lze rozdělit na 2 podsystémy: ekonomickou (dosahuje zisku) a sociální (pouze hradí své náklady)

• zvláštností podniků infrastruktury je to, že obvykle působí v podmínkách přirozeného monopolu

• regulace trhu: cen, přístupu konkurenčních provozovatelů, nezbytného rozsahu služeb, jednotných podmínek pro uživatele, zajištění společensky dostatečné kapacity, sociální rozměru

• lze popsat 3 typy finančního hospodaření podniku:

  1. státní veřejné podniky – mají povahu st. monopolu, financovány ze státního rozpočtu

  2. neziskové organizace – založené na principu poplatků, cílem není dosažení zisku

  3. princip založený na obecných pravidlech a zákonitostech trhu

Doprava

• zabývá se přemisťováním osob a zboží, pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách

• dělí se na: železniční (nákladní X osobní), silniční, vodní, leteckou, nekonveční (lanovky, ropovody)

• dělíme ji na:

• veřejnou – přístupná každému za předem vyhlášených podmínek

• neveřejnou – slouží určitému podniku jako doplněk k hlavní činnosti

• na přepravním trhu: nabídka = dopravci, poptávka = přepravce, cestující

• kvalita přemístění zboží/osob je dána:

• rychlostí (časem potřebným k přemístění)

• pravidelností a přesností

• bezpečností

• riziko podnikání v přepravě zvyšuje ta okolnost, že se nelze připravit na sezónní výkyvy předem (výrobou na sklad), ale je třeba disponovat kapacitní rezervou

Pošta

• zabývá se těmito službami:

• poštovní služby

• obstaravatelské činnosti pro 3. subjekt s využitím poštovních sítí

• služby doplňující sortiment poštovních a obstaravatelských činností

• typický představitel přirozeného monopolu

• faxové služby, peněžní styk

• konkurence: expresní a kurýrní služby

Telekomunikace

• přenos hlasu, zpráv, dat či informací -> hlasová a textová služby, informační služby, datové služby, internet

• relativně samostatným oborem telekomunikací jsou radiokomunikace

• informační služby jsou nejrychleji se rozvíjející část infrastruktury

• sítě elektronických komunikací:

• překrývané digitální sítě (DON)

• digitální sítě integrovaných služeb (ISDN)

21. Obchodní podniky a podniky cestovního ruchu

Obchod:

• jako činnost: nákup a prodej zboží, v širším smyslu i služby

• jako instituce: subjekty zabývající se obchodem

• význam obchodních podniků:

• podíl na HDP – 13,1%

• podíl na zaměstnanosti – 18,1%

• podíl na počtu podnikatelských jednotek – 35,9%

• obchodní podniky = subjekty, které nakupují fyzické zboží za účelem dalšího prodeje bez jeho další úpravy

podle předmětu obchodování rozlišujeme:

1. obchod spotřebním zbožím – soubor zboží určený pro konečného spotřebitele

   • zákazníky jsou jednotliví občané

   • potraviny, odívání, potřeby pro domácnost, volný čas, …

2. obchod zbožím pro další podnikání (business to business)

• provozují kromě obchodních firem ve velkém rozsahu i výrobní podniky svými organizačními útvary

podle velikosti okruhu působnosti rozlišujeme trhy: regionální, celostátní, zahraniční

• vnitřní obchod – obchod na celostátním a regionálním trhu

• zahraniční obchod – představuje vývoz a dovoz zboží přes hranice státu

• zahrnuje jak obchod se spotřebním tak i ostatním zbožím

obchodní kategorie = druh obchodní činnosti v agregované podobě – 2 skupiny:

• prostředníci = obchodní podniky = prostředníci směny mezi prodávajícím a kupujícím

• zprostředkovatelé = vyhledávají trhy pro nákup nebo prodej a konkrétní partnery pro svého obchodního zákazníka

mezi nejznámější prostředníky patří:

• maloobchod = zahrnuje nákup od velkoobchodu nebo od výrobce a jeho prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli

• velkoobchod = nakupují zboží ve velkém a ve velkém i prodávají maloobchodníkům a drobným výrobcům

Specifikace zahraničního obchodu

• subjektem zahraničně obchodní činnosti může být:

• osoba zapsaná v obchodním rejstříku

• osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění nebo jiného oprávnění podle zvláštních předpisů

• fyzická osoba, která provozuje zemědělskou činnosti a je zapsána v evidenci

• kritériem volby optimální obchodní metody je:

• povaha předmětu obchodu

• povaha trhu, stupeň organizovanosti trhu, hustota a uspořádání obchodní dopravní sítě

• povaha obchodních partnerů

• obchodně politické podmínky

• zahraniční obchod má charakter velkoobchodní činnosti

• nezbytný předpokladem bylo zavedení vnitřní směnitelnosti domácí měny a dále vnější směnitelnost

Nástroje státu v oblasti zahraniční obchodní politiky

• Nástroje:

• autonomní – cla a netarifní nástroje

• smluvní – dvoustranné či mnohostranné

• clo = veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice státu

• druhy cel: dovozní, vývozní, antidumpingová, vyrovnávací (vyrovnání subvence poskytnuté na zboží), odvetná

• Druhy sazeb pro cla dovozní:

• všeobecná – u států, kde nejsou žádné smluvní vztahy

• smluvní (GATT) – smlouvy o vzájemném poskytování celních výhod

• preferenční – EU, nižší než smluvní, vůči určitým rozvojovým zemím

• netarifní nástroje - kvantitativní restrikce (dovozní a vývozní licence), zdravotní, ekologické požadavky

• proexportní politika:

- finanční pomoc pro exportéry

- technická pomoc

- informační a poradenské služby pro exportéry

- oceňování exportérů

Podniky cestovního ruchu

• cestovní ruch představuje jednu z forem uspokojování potřeb lidí v oblasti odpočinku, poznání, sportovního a kulturního vyžití, seberealizace, styku s lidmi

• z hlediska charakteru a míry závislosti svých výkonů na cestovní ruch členíme podniky na:

• vlastní podniky cestovního ruchu, sem patří:

  • podniky, které se zabývají tvorbou a realizací služeb přímo uspokojujících potřeby a poptávku účastníků cestovního ruchu: hotely, lázně, lanovky, vleky, horská služba

  • podniky zprostředkovatelských služeb: cestovní kanceláře

• ostatní podniky cestovního ruchu – směnárny, restaurace, obchody

Činnosti v obchodní firmě

- charakteristický je přímý styk s konečným zákazníkem

- typickým rysem: pohotovost zboží, výkonu, služeb

• výkony obchodu: - sezónní poptávka po zboží a službách (potřeby na zimu, léto)

- různá intenzita nákupů v průběhu týdne (vazba na práci zákazníků)

Ekonomika obchodních podniků

- výnosy obchodních podniků: obchodní rozpětí = rozdíl mezi prodejní a kupní cenou zboží (vyjadřuje se relativně procentní přirážkou k kupní ceně nebo absolutně srážkou z prodejní ceny), je odlišné dle sezonnosti atd

- nejnižší rozpětí: supermarkety, které se zaměřují na rychloobrátkové zboží

- náklady obchod podniku: mzdy, režijní náklady…

- cílem je zisk (slouží k dalšímu rozvoji firmy)

22. Drobné podniky a živnosti

Malé a střední podniky

• 90% z celkového počtu podniků, podíl na zaměstnanosti 50-70%, podíl na HDP 30-70%

• neexistuje jednotná hranice mezi malými a středními podniky

• střední podnik: méně než 250 zaměstnanců, roční obrat menší než 50mil., aktiva menší než 43 mil.

• malý podnik - méně než 50 zaměstnanců, roční obrat menší než 10 mil., aktiva menší než 10 mil.

• drobný podnik – méně než 10 zaměstnanců, roční obrat menší než 2 mil., aktiva menší než 2 mil.

• Ministerstvo financí ukládá povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví pokud:

• úhrn rozvahy je více než 40 mil. Kč

• čistý obrat více než 80 mil. Kč

• stav zaměstnanců vyšší než 50

• přednosti:

• jednodušší řídící struktura, větší pružnost a citlivost na požadavky trhu

• vytváření nových pracovních příležitostí při nízkých kapitálových nákladech

• vyplňování okrajových částí trhu, napomáhání rozvoji malých měst a obcí

• podněcování podnikatelského ducha ve společnosti

• nevýhody:

• nízký tržní podíl, nedostatek kapitálu

• ztížené možnosti pro samostatné podnikání na zahraniční trhy

• špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich změnách

• respektování technických předpisů je spojeno s vyššími náklady

• nedostatečný vlastní výzkum, nižší dosahovaná produktivita práce

• časté příčiny neúspěchu MSP

• špatná volba předmětu podnikání, nevhodná lokalizace podniku

• nevhodný výběr zaměstnanců, špatný management

Strategie malých a středních podniků

• inovační - využívání vlastní znalostní báze

• informačních technologií – umožňuje snížení nákladů a zvýšení produktivity práce

• zaplňování mezer na trhu

• sítě – spolupráce s ostatními podniky, malými i velkými

• skupin (shluků) – dostat se do blízkosti konkurentů

• přímé zahraniční investice – využívají se specifické výhody MSP v zahraničí

Podpora malým a středním podnikům

• půjčky pro MSP – prostředky jak ze státního rozpočtu, tak ze zahraniční pomoci (př. program PHARE) určené pro překonání nedostatku kapitálu

- Tyto půjčky jsou obvykle obhospodařovány 1 či 2 specializovanými institucemi (u nás Českomoravská záruční a rozvojová banka), které jsou subvencovány státem a poskytují úvěry s nízkou úrokovou mírou.

• nefinanční pomoc MSP - zabezpečována zřizováním ústředních ústavů pro malý průmysl. Poskytují informační a poradenské služby, které jsou bezplatné nebo za nízké poplatky

• ochrana před konkurencí – například licence na výrobu určitého zboží, zkušenosti však ukazují, že této podpory bývá často zneužíváno

• od r. 1991 jsou v ČR každoročně vypisovány plošné a regionální programy podpory MSP- pro financování těchto podniků byla zřízena již výše zmiňovaná Českomoravská záruční a rozvojová banka a.s., která je z 51% vlastněna státem

• plošné programy – pro území celé ČR

• regionální programy – strukturálně postižené oblasti – oblasti útlumu těžkého průmyslu - kapsy nezaměstnanosti, nízká hospodářská a životní úroveň, dále venkovské oblasti s nízkou hustotou zalidnění

Sdružování podniků v průmyslových oblastech

- v hospodářské oblasti názor: problémy malých podniků není v tom, že jsou malé ale izolované

- překonání izolovanosti: spojení malých podniků s velkými (malé podniky se stávají subdodavateli velkých) nebo vytvářením podnikatelských sítí či sdružení MSP

- tvořeny geografickým uspořádáním, podniky se společným sociálním pozadím,…

- průmyslová politika by měla být více zaměřena na tyto sítě než na samotné podniky

23. Podniky s mezinárodní účastí

• společné podnikání = propojování tuzemských a zahraničních ekonomických aktivit

Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti

= volná forma společného podnikání

může mít následující podoby jako:

• obchodní zástupce (dealer) - nabízí na trh současně výrobky 1 a více firem, zastupuje-li více firem, výrobky se většinou doplňují. Jeho úloha se omezuje na prodej a poradenské služby

• reprezentant - nabízí výrobky 1 firmy - ty představují výběr z úplného sortimentu firmy

• prodej licencí - předání know-how formou předání technické dokumentace nebo zaškolením personálu

• výměnné obchody – 4 formy:

• barter – výměna zboží za zboží bez použití peněz

• kompenzační obchod - dodavatel akceptuje přijaté zboží jako platbu za jím dodané zboží

• obchod se zpětným nákupem - vývozce (průmyslový podnik) dodá zařízení nebo technologie a odebere jako platbu zboží vyráběné pomocí této technologie

• paralelní obchod – vývozce dodá zboží, technologie nebo služby a zavazuje odebrat zboží ze seznamu, které nebylo vyrobené touto technologií

• kooperace – vymezuje spolupráci mezi 2 a více samostatnými podniky prostřednictvím dobrovolně uzavřených smluv

6 základních forem kooperace:

• práce ve mzdě – objednatel dá k dispozici materiál a dodavatel jejich pomocí zabezpečí zhotovení požadované produkce, kterou objednatel 100% odebere

• práce na objednávku – krátkodobé smlouvy na dodání zboží, které dodavatel vyrobí na základě know-how poskytnutého objednatelem

• výrobní kooperace – každý partner vyrábí různé díly finálního výrobku

• kooperace v administrativní oblasti – spolupráce v oblasti správy, nákupu

• projekční kooperace – časově omezená společná spolupráce na jednom projektu

• franchising

Společné podnikání s kapitálovou účastí

a) přímé investice – zakládání a získávání podniků a poboček. Pobočky stejně jako reprezentant, nabízí výrobky jedné firmy; liší se od něj zejména širším sortimentem a počtem zaměstnanců. Konkrétní formy uskutečnění přímé investice jsou:

• vklad peněžních prostředků, věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do ZJ podniku

• nákup cenných papírů (akcie, podílové listy)

• poskytnutí úvěru

b) joint venture (společné riziko)

Joint venture

– přímá investice 2 a více podniků, které na základě smlouvy zakládají právnickou osobou, jejíž kapitál společně spravují

• investování v zahraničí sleduje především tyto cíle:

• proniknutí na zahraniční trhy

• dosažení vyšší rentability než při podnikání v tuzemsku

• bezpečnost a likvidita

• rizika spojená se zahraničním partnerem:

• nesplnění očekávání ze spolupráce

• poskytování důvěrných informací partnerovi

• kulturní rozdíly

• neznalost mezinárodního práva

• rizika po úspěšném ukončení spolupráce:

• zpřístupněné know-how nelze získat zpět

• úmluvy o zákazu konkurence nemusí být vynutitelné

• při zakládání společného podniku je nezbytné:

• zpracovat strategii

• vybrat vhodného zahraničního partnera

• vypracovat návrh na zahájení jednání o možné budoucí spolupráci

• ocenit vklad každého z účastníků

• připravit zakladatelské smlouvy

• základní hodnotící kritéria potencionálního partnera:

• značka, image, tradice, velikost a stabilita kapitálu, podíl na trhu, šance dlouhodobého přežití

• ekonomická situace firmy, hospodaření za poslední 3 roky, cenová úroveň výrobků, technická úroveň výrobků

• komplexnost, výrobní kapacita firmy, možné výhody získané spoluprací, představa o společném řízení

• příbuznost podnikové kultury

Nadnárodní podniky

• např. Hitachi, Ericsson, Coca-Cola

• jejich vznik je spojován s realizací částí výroby v zahraničních pobočkách

důvody vzniku:

• nasycení současných trhů

• možnost obejít celní bariéry

• lepší přizpůsobení se specifickým potřebám trhu

• využití vhodných zdrojů zásobování

• nižší mzdové náklady

• mírnější legislativa v oblasti ekologie apod.

znaky:

• společnost má fyzické jednotky v zahraničí

• na podnikatelské jednotky je uplatňován vliv mateřské centrály

• dochází ke společnému využívání a přesunu zdrojů

tři stupně řízení:

• centrála s vlastními útvary

• dceřiné společnosti členěné podle komodit

• divize geograficky umístěné ve vybraných regionech

• u těchto společností se sleduje tzv. index transnacionality = podíl zahraničních aktivit na celkových aktivitách

• růst velikosti NNP bývá označován jako globalizace světového hospodářství, při kterém národní státy nejenže ztrácejí vliv na velké firmy, ale stávají se na těchto firmách závislými

24. Podnikání ve zdravotnictví

Specifika zdravotních služeb

• provozování zdravotních služeb je spojeno s následujícími specifiky:

• předmět činnosti - prevence, udržení či obnovení zdravotního stavu

• vztah zákazník (pacient) – lékař - zájem o službu není motivován potřebou, ale nutností

• vztah lékař – pacient, kdy lékař nemůže odepřít poskytnutí služby pacientovi

úhrady za poskytované služby:

• bez přímé úhrady od osoby

• s přímou úhradou od osoby

• kombinace dvou předchozích metod

• za posledních 30 let se náklady na zdravotnictví zdvojnásobily a současný roční přírůstek je až 10%

Příčiny jsou:

• stárnutí populace

• rychlý rozvoj technologií – nové a dražší přístroje a léky

• sociálně ekonomické příčiny – civilizační choroby, nezaměstnanost

• nárůst administrativních nákladů a vzrůstající ceny ostatních vstupů

• v současnosti se zdravotnická zařízení ocitají v deregulovaném prostředí spojeném s ekonomickým rizikem

Zdravotnická zařízení proto musí:

• změnit chování z role administrátora zdravotnických služeb na aktivnější úlohu manažera

• prosadit ekonomické aspekty jako nedílnou součást rozhodování

Specifika podnikání ve zdravotnictví

• založení soukromého zdravotnického zařízení

• provozovatelem může být PO (obec, firma) i FO

• odborná způsobilost buď přímo provozovatele (lékaře),nebo v případě, je-li provozovatelem FO bez o.z nebo PO, musí ustanovit odborného zástupce, který již touto způsobilostí disponuje

• provozovat zařízení lze jen na základě oprávnění, ta je při splnění všech podmínek vystavena na základě žádosti o registraci

• technické a hygienické požadavky na provoz zdravotního zařízení

• technické požadavky – stanoveny na základě různých ukazatelů, určují technické parametry zdravotnického zařízení (velikost ordinace a čekárny, výška stropů, WC, skladové prostory, bezbariérový přístup apod., kanalizace, vytápění)

• hygienické požadavky – respektování hygienických požadavků při příjmu nemocných a jejich vyšetřování a některých požadavků na provoz zdravotnických zařízení – izolace nemocných, úklid, likvidace bioodpadu

• pojištění soukromého zdravotnického zařízení

• zaměstnává-li provozovatel soukromého zdravotnic zařízení alespoň 1zaměstnance,je povinen uzavřít smluvní pojištění odpovědnosti za škodu. To poskytuje pojištěnému právo úhrady náhrady škody vzniklé jinému subjektu (pacientovi) na zdraví v souvislosti s poskytováním zdravotní péče či provozem zdravotnického zařízení.

• vedle toho mohou lékaři-podnikatelé využít řadu komerčních produktů,kt kryjí ztráty vzniklé z různých případů podnikatelských rizik, např. krádeže, živelní pohromy, pojištění

Ekonomika a management zdravotnických zařízení

• marketing zdravotnických zařízení

1. pasivní (hledat zákazníky pro existující zboží)

2. aktivní (vlastní podnikatelské aktivity jsou založeny na potřebách zákazníků zjištěných analýzou trhu)

• přímá reklama nebo inzerce z.z. je zakázána

• nepřímou reklamou může být pořádání odborných akcí (seminářů, konferencí)

• cílem marketingu zdravotnictví je analýza trhu, demografická struktura potenciálních zákazníků, znalost konkurence a pozice v regionu (dostupnost, perspektivy v regionu, sezónnost, dosah CR apod.)

• musí být kladen důraz na management kvality- kvalita zdrav péče, informovanost pacientů

• ochrana osobních údajů a statistická služba

• povinnosti zaměřené na ochranu osobních údajů vyplývají z právních předpisů – lze shromažďovat jen data o pacientech léčeních v daném zařízení, musí se vztahovat pouze k výkonu zdravotnické péče, zabezpečení dat musí mít komplexní charakter

• zdravotní informační systémy

• informatizace není ve zdravotnictví dostatečně rozvinuta

• může být použita při řízení a správě zařízení a terapeutických procesech (databáze, výsledky, statistiky)

25. Ekonomika sportu

Pojem sport

• název z latinského „disportare“= bavit se, příjemně trávit volný čas

• je jednou ze složek tělesné kultury (vedle TV a pohybové rekreace)

• dle úrovně se dělí na masově rekreační, výkonnostní a vrcholový

Institucionální klasifikace sportu

• z pohledu typologie statků nalezneme ve sportu statky veřejné, privátní a nejčastěji smíšené

• institucionalizovaný sport

• součást veřejné ekonomiky

• školní, komunální a dobrovolný organizovaný sport

• profesionální sportovní kluby fungující na principu obchodních společností patří již do komerční sféry

• neinstitucionalizovaný sport

• součást privátního sektoru – spojen s výdaji domácností

• zahrnuje i subsystém diváků a sázkařů – sportovní sázení je v některých státech ekonomicky významným jevem

Institucionální rámec sportu

• sport organizovaný v rámci veřejného sektoru státní správou a samosprávou

• sport organizovaný v rámci dobrovolných sportovních federací

• sport organizovaný v rámci olympijského hnutí

ad 1) funkce státu jsou vytvořit legislativní podmínky pro rozvoj sportu a zabezpečit povinnou TV na školách, v armádě, policii apod.

ad 2) dobrovolný organizovaný sport by měl vytvářet podmínky pro občana – sportovce, který se chce sportu věnovat především ve svém volném čase. Je organizován v občanských sdruženích od sportovních oddílů až po mezinárodní sportovní federace s celosvětovou působností

ad 3) olympijské hnutí je specifický institucionální subsystém, který zabezpečuje jednou za dva roky OH

Stabilními subjekty: Národní olympijské výbory a Mezinárodní olympijský výbor

Makroekonomický model toků statků a finančních toků ve sportu v ČR

• ekonomicky lze na sport pohlížet jako na národohospodářské odvětví, které samo produkuje hodnoty, ale zároveň vyžaduje specifické prostředky

sport má - trh sportovních produktů - poptávají se a nabízejí služby - sportovní soutěže, aktivity ve volném čase

- trh sportovních faktorů – sportovní zařízení, trenéři, rozhodčí, sami sportovci

- trh kapitálu

• účastníci sportu vytvářejí stranu poptávky po sportu.

• zájem o sport vyvolává výdaje na sport, které jsou spotřebovávány stranou nabídky. Poptávka a nabídka se neustále vyrovnávají

sportovní akce = prvkem modelu, který uspokojuje poptávku:

• akce s převahou pasivních účastníků (diváků) - olympiády, MS, ligy - znakem je mediální přitažlivost

• akce s převahou aktivních účastníků - městské maratóny, bývalé spartakiády

• aktivní účastníci sport mohou svou poptávku realizovat v řadě forem:

• neorganizovaný sport - účastníci si sami organizují sportovní aktivity – neformální malé skupiny (rodina, přátelé)

• organizovaný sport - formální skupiny, sportovní kluby (TV jednoty)

• komerční sport – realizace v zařízeních k tomu určených (fitcentra)

• školní TV

• sportovní sázení = důležitým finančním zdrojem pro sportovní organizační začlenění je různé, nejčastěji se vyskytuje ve formě státního monopolu. U nás je v současnosti podnik SAZKA a.s. občanských sdružení

• stát je poskytovatelem finanční podpory sportovním federacím, krajské a obecní samosprávy financují sport přes provoz základního a středního školství a sportovní infrastruktury (sportoviště)

• sport infrastruktura - ve většině zemí je záležitostí místních samospráv. U nás 2/3 majetku sportovní infrastruktury v rukou sport klubů, což vyvolává napětí v hospodaření klubů.

• dalším zdrojem financování sportovních klubů jsou zdaňované příjmy z jejich vlastní výdělečné činnosti

Podíl sportu na HDP a výdajích

• podíl na konsolidovaných veřejných výdajích je 0,4-1,7%

• podíl na přímých (tj. bez sázek) spotřebitelských výdajích je 1-2%, na nepřímých pak 3%

• podíl na HDP je 1,5-2%

• podíl na zaměstnanosti je 1,5%

Více zdrojové financování sportu, tvorba peněžního fondu

• amatérský model – ASSL – členské příspěvky, příjmy ze vstupného (dary, sponzoring)

• profesionální model – SSSL – příjem ze vstupného, sponzoři, prémie za umístění

• se vstupem televize a vlastníků klubů se přechází na model MMMMG – globální média, magnáti (vlastníci klubů), obchod

Specifika ekonomiky českého sportovního klubu a základní právní rámec

• české sportovní organizace vycházejí ze základních právních norem jako je Ústava, občanský zákoník, živnostenský zákon, daňové zákony a zákon o podpoře sportu

• příjmy TV jednot můžeme dělit na:

• příjmy z hlavní a vedlejší činnosti

• příjmy zdaňované a nezdaňované

• příjmy vlastní (vznikají z aktivity klubu) a vnější

• výdaje se člení na:

• přímé

• nepřímé výdaje

26. Ekonomika neziskových organizací

Společenský význam neziskových organizací

• tzv. participativní role

• podniky jsou založeny na jiných motivech, než je zisk

• nevládní neziskové organizace – zřizovateli jsou soukromé nebo právnické osoby (občanská sdružení, nadace, nadační fondy…)

• organizační složky – zřizovatelem je stát, kraj nebo municipalita (ministerstvo, příspěvkové organizace…)

Tři hlediska členění sektorů (sektorový model):

• veřejný X privátní

• neziskový X ziskový

• neformální X formální

• princip solidarity, uspokojování potřeb, neformální členská struktura a dobrovolný přístup

Základní formy:

• nadace = účelové sdružení majetku k dosažení obecně prospěšného cíle, registruje jej krajský soud

• nadační nebo zřizovací listina, základní organizační dokument je statut

• orgány nadace: správní rada, dozorčí rada, ředitel

• základní jmění: 500 000 Kč

• nadační fond = účelové sdružení majetku k dosažení obecně prospěšného cíle, registruje jej krajský soud

• zřizovací listina, statut, orgány stejné jako u nadace, není povinen vytvářet základní jmění

• obecně prospěšná společnost = poskytuje obecně prospěšné služby

• registruje ji krajský soud, zakládací listina, statut, orgány stejné jako nadace a nadační fondy, žádné základní jmění

• občanská sdružení = občané mohou zakládat spolky, společnosti, hnutí, kluby…

• nenáboženský, nepolitický a nepodnikatelský charakter

• církve, náboženské společnosti a politické strany jsou upraveny zvláštními zákony

• mohou založit minimálně tři občané (alespoň jeden je straší 18 let)

• účelová zařízení církví = charity a diakonie

• Sdružení Česká katolická charita

• Diakonie Českobratrské církve evangelické

• organizační složka státu = vládní nezisková organizace

• organizační složka kraje, obce

• příspěvkové organizace

Financování nevládních neziskových organizací

• vícezdrojové financování

• členské příspěvky

• veřejné rozpočty

• nadace a nadační fondy – smyslem nadací by mělo být alokování peněžních prostředků formou darů na veřejjně prospěšné účely

• firemní dárcovství, firemní nadace a firemní nadační fondy

• individuální dárcovství

• loterie a sázkové hry

• doplňková hospodářská činnost (dobrovolná práce členů)

27. Aplikace pc V práci ekonoma podniku

Programové vybavení

• pro komunikaci:

• internet (www)

• intranet (www)

• elektronická pošta a diskuze (MS Outlook)

• obecné aplikační programy:

• textový editor (MS Word)

• tabulkový editor (MS Excel)

• databázový systém (MS Access)

• prezentační grafika (MS PowerPoint)

• účelové aplikační programy:

• databáze o firmách (Market Linus)

• programy pro analýzu a srovnávání podniků (Spider analýza)

• informace o firmách na internetu (ARES)

39