• V ýdaje na vědu, výzkum, školství;

• technická změna je základním impulsem pro zvýšení produktivity práce a na to je dobré školství a věda;

• Q/L = produktivita práce;

• K/L = kapitálová vybavenost práce;

p okud se zvýší nabídka práce, umožní to růst mezd;

• Důchod = cena práce;

• Nominální důchod = částka peněz;

• Reálný důchod = množství zboží a služeb;

• w/P * počet hodin = mzda;

• Zaměstnanost je stavová veličina;

• i * K = důchod z kapitálu, kde i je úroková míra a K je množství;

• a * A = pozemková renta, kde a je pachtovné;

Nerovnost v důchodech měříme pomocí Lorenzova grafu

• r ozdělení je absolutně rovné » 100% domácností získá 100% důchodů – jeden z extrémů, druhý extrém je, že jedna domácnost získá 100% důchodů;

• t oto je obrázek skutečnosti = Giniho koeficient

• G = (A-B)/A

• G = 1 » absolutně nerovné rozdělení

• G = 0 » rozdělení absolutně rovné

• G = (0;1)

• Podle tohoto koeficientu (G) lze měřit domácnosti podle příjmů a hledají se důvody nerovnoměrného rozdělování důchodů:

Důvody nerovnoměrného rozdělování důchodů

1. rozdíly ve schopnostech

2. intenzita práce

3. rozdíly v profesi – dílčí trhy práce jsou od sebe odděleny a přechod mezi nimi je obtížný (rekvalifikace, stěhování);

4. rozdíly ve vzdělání

5. diskriminace – pohlaví, rasa

Bohatství – souhrn čistých aktiv

• bohatství je stavová veličina;

• aktivum umožňuje přenos kupní síly ze současnosti do budoucnosti;

• g raf nabídky práce

Problémy s měřením nerovnosti

1. transfery v naturáliích – firemní poukázky na obědy + další věci, které nejsou součástí mzdy – firmy se tím vyhnou zdaňovací povinnosti prostřednictvím statků a služeb;

2. problém chudoby – míra chudoby – podíl obyvatelstva, u něhož příjem domácnosti nedosahuje minimální úrovně; vlastní měření chudoby je komplikované;

Rozdělení důchodů je prvotní, druhotné, konečné.....

Nabídková strana trhu kapitálu

• úspory domácností = PS (personal savings);

• spoří i firmy – amortizační fond (odpisy) – k financování obnovovacích investic – ty obnovují kapitálovou strukturu v zemi;

• nerozdělený zisk – GBS (grow business saving = nerozdělený zisk + fond amortizace);

• saldo rozpočtu – rozdíl mezi příjmy a výdaji státu – většinou deficitní;

• zdroj financí ze zahraničí » příliv kapitálu (NFI);

• PS + GBS = S (soukromé úspory);

Trh kapitálu

Každá forma kapitálu = dodatečný výnos (nájem, zisk, úrok, dividendy);

I_B = I_R + I_N, kde to malé R znamená ?restituční? a N netto;

• firma si na investice vytváří prostředky (odpisový fond) + vlastní prostředky (prodáním nepotřebného pozemku);

• předpoklad: nemám prostředky na investování a musím si vypůjčit » musím vstoupit na trh finančního kapitálu pro získání prostředků, pak na trh kapitálových statků, kde nakoupím, co potřebuji;

• v DK: výnos z kapitálu = tržní úroková míra » neexistuje riziko, inflace, nepředpokládáme, že existuje zdanění;

Nabídka kapitálu

• trh finančního kapitálu je trh úspor, kde si firmy mohou vypůjčovat;

• úspory musí být ochoten někdo uspořit (část důchodu domácností, který nebyl utracen);

• úspory S (savings) = domácnosti za své úspory » náklady, újma N vyžaduje úrok V (výnos); úspory představují odloženou spotřebu do budoucna;

• ∆S = S₁ – S₀, kde ∆S je úrok (i), S₀ je to, co uložíme;

• úroková míra = ∆S / S₀ * 100 (je to v procentech....);

• N<V » ↑S_K

• N>V » ↓S_K = klesají úspory;

• N=V » S_K (rovnováha);

• SR: nabídka kapitálu = fixní – dána uspořenou částkou za minulá období;

• LR: se zvýšením úrokové míry jsou domácnosti ochotny více spořit » nabídka má pozitivní sklon a je funkcí úrokové míry;

Poptávka po kapitálu

• dána tím, jak jsou potřeba investice;

• firmy porovnávají příjem z mezního produktu s mezními náklady na faktor (v DK: MC na faktor = i); MRP = MFC = i

• MFC > MRP » ↓D_K

• MFC < MRP » ↑D_K

• MFC = MRP » rovnováha

• Poptávka po kapitálu je dána příjmem z mezního produktu a je klesající funkcí úrokové míry;