3.Faktory ovlivňující poptávku po vf

• Faktory ovlivňující poptávané množství

• cena výrobního faktoru – ta ovlivňuje pouze poptávané množství;

  • Faktory které způsobí změnu celé poptávky, celé funkce

• vzroste-li na trhu výstupu poptávka po produkci firmy, ovlivní to poptávku po VF, která taky vzroste  na větší výrobu potřebuji víc lidí

• změna-li se cena substitutů: vzroste cena substitutu daného VF, tak to má za následek růst poptávky po daném VF

• zvýšení ceny u komplementu, sníží se poptávka po výrobním faktoru

• změna technologie vzroste MPP a tím také poptávka po VF ( k tomu ale v SR nedojde)

4. Nabídka výrobních faktorů

• Individuální nabidka z pozice jednotlivce (specifická pro každý trh)

• Nabídka faktorů firmě

5. Formy cen vf

• cenou práce je nominální mzdová sazba

• cenou půdy je pozemková renta

• cenou kapitálu je úroková míra

Každý výdělek z VF se rozpadá na dvě části

• transferový výdělek = část výdělku, kterou by VF získal při svém nejlepším alternativním použití (alternativní náklady výdělku); je to taková částka, za kterou je VF ochoten vůbec vstoupit na trh (Př. Cizinec přijde do města, chce nějakou práci – ať dostane jakoukoliv práci, dostane jeden dolar)

• ekonomická renta = je to další část výdělku VF; ekonomická renta = část výdělku, která převyšuje transferový výdělek; podíl transferového výdělku a ekonomické renty závisí na elasticitě VF

Čím méně kvalifikovaný je faktor, tím větší má TRV oproti ER;

Závěr: část pod nabídkou je transferový výdělek; co je nad nabídkou je ekonomická renta

rh půdy a přírodních zdrojů

• půda je omezená (kvalitní půda) – celý výdělek z půdy je čistá ekomická renta; vzroste-li poptávka, vzroste pouze cena a tím i ekonomická renta

• omezené zdroje » vertikální nabídka – nabídka půdy je daná

• MRP = MFC – podle toho se firma rozhoduje;

Trh práce a mzda

• trh práce = heterogení trh

• strukturovaný trh – má spoustu dalších trhů uvnitř

• předpokládáme DK

• velké množství firem, kteří práci poptávají a celá řada poptávající práci

• nikdo ze subjektů není schopný ovlivnit cenu práce = mzdovou sazbu (Pl = W = WAGE)

• dokonalá mobilita pracovních sil – v ČR není!

1. Poptávka po práci

• firma: Q_L = ?

• MRP = MPP * P_Q , kde P_Q = MR » DK na trhu výrobků a výr.služeb;

• MRP = MR – když jednotka vstupu vyrobí jednotku výstupu, jinak tato rovnost neplatí;

2. Nabídka práce

2.1.Individuální křivka nabídky práce (z hlediska jednotlivce)

• individuální rozhodující se domácnost (jednotlivec) se rozhoduje mezi volným časem a spotřebou (prací); den má 24 hodin, víc času nemá, musí se rozhodovat co mu přinese volný čas a co práce (spotřeba)

• volný čas = čas, který získáme tím, že nebudeme pracovat;

• spotřeba = spotřebované množství zboží a služeb, které získáme tím, že budeme pracovat;

• porovnáváme: MU_H (mezní užitek jedné hodiny volného času; H=holiday) a MU_C (mezní užitek ze spotřeby, kterou si pořídím za hodinovou mzdu; C = consumption) => aby nastal rovnovážný stav, tak MU_{H =} MU_C

• Alternativním nákladem jedné hodiny volného času je spotřeba zboží a služeb, které získáme za hodinu práce (hodinová mzda)

• Když se zvedne mzdová sazba, zvýší se nabídka práce » začne působit substituční efekt (SE) a důchodový efekt (IE), přičemž oba působí současně;

Substituční efekt (SE) = s růstem mzdové sazby, roste chuť práce, nabízíme více práce; substituce volného času prací » ↑W » ↓H » ↑L

Důchodový efekt (IE) = když se zvýší hodinová mzda, tak si chceme peníze užít, máme tendenci omezovat nabídku práce; ↑W » ↑H » ↓L

Při nižších mzdových sazbách převažuje SE > IE; zlom; při vyšších mzdových sazbách SE<IE

IE > SE = už mám vyděláno, chci si také užít volného času;

SE > IE = když mi někdo přidá, budu pracovat déle;