
- •VII. Trh výrobních faktorů
- •Podstata a zvláštnosti na trhu vf
- •2.2. Podmínky nedokonalé konkurence a poptávka po vf
- •3.Faktory ovlivňující poptávku po vf
- •4. Nabídka výrobních faktorů
- •5. Formy cen vf
- •Trh práce a mzda
- •Poptávka po práci
- •2.1.Individuální křivka nabídky práce (z hlediska jednotlivce)
- •Individuální křivka nabídky
- •Rovnováha na trhu práce V podmínkách dk
- •Faktory způsobující nedokonalosti na trhu práce
- •Monopolizace poptávky po práci
- •Trh kapitálu
- •19.Století – problém rozdělování
- •20.Století
- •V ýdaje na vědu, výzkum, školství;
- •Trh kapitálu
- •R ovnováha na trhu kapitálu
- •Firma na trhu kapitálových statků
- •Všeobecná rovnováha
- •Výrobní efektivnost
- •Efektivnost product mixu
- •Tržní selhání a mikroekonomická politika státu
- •Rozdělování
- •Reakce státu na odstranění monopolní síly
- •Záporné externality ve výrobě
- •Kladné externality ve výrobě
- •Veřejné statky
Trh kapitálu
sekundární výrobní faktor, protože je předpokladem výrobního procesu
Formy
kapitálové statky (stroje);
finanční kapitál – zůstatky, CP – finanční aktiva;
lidský kapitál – investice do vzdělání, zdraví;
Kapitál přináší výnosy
zisk, nájemné
úrok, dividendy
DK na trhu kapitálu » výnos kapitálu = tržní úroková míra; firma si musí na kapitálový statek vypůjčit:
musí vstoupit na trh finančního kapitálu,
vstoupit na trh kapitálových statků, kde realizuje investici;
- předpoklady pro výše uvedené body: DK, výnos představuje tržní úr.míra, neexistuje riziko, není inflace, neuvažujeme zdanění;
MIE101, přednáška 29.4.05, Džbánková, suplováno Kramešem
Rozdělování důchodů
John Clark (1847 – 1938) – vyvinul teorii mezní produktivity, Teorie rozdělování, podle něho dostává každý vlastník výrobních faktorů přesně to, co dává té dané společnosti (v DK) » ekonomika je efektivní a spravedlivá, spravedlnost se projevuje v dlouhém období;
h
orní
vyšrafovaný trojúhelník
= důchod kapitálu, z půdy » nepracovní;
trojúhelník + čtverec dohromady = celý důchod, který je mezi účastníky výroby rozdělován;
čtverec = důchod z práce;
v 19.století existovala volná soutěž – připomíná DK – nejsou upraveny právní vztahy mezi podnikateli a pracovníky, je pouze pracovní smlouva;
Směna
účastníci se dobrovolně rozhodují;
oba jsou vlastníci svých věcí ke směně;
nikdo na směně neprodělává;
19.Století – problém rozdělování
dochází k asymetrickému postavení účastníků ve směně – pracovník buď nepřijme pracovní podmínky a může jít k jiné firmě, kde ovšem narazí na ten samý problém;
snižovala se mzda a zvyšovalo množství práce – rostla nabídka práce – pracovalo se až 18 hodin denně, pak ženy, děti;
80. léta 19.st. – aktéři: odbory – vstupují do tohoto problému, vyrovnávalo se postavení mezi pracovníkem a firmou, nejprve se mluvilo o existenčním minimu » zvýšení mezd;
životní standard – zavedl se tento pojem » určitý slušný život domácnosti;
odbory = vynucovací nástroj » stávky;
pak se do toho přimíchal stát;
- mluvilo se o minimální mzdě na slušný život;
-
takto vypadal trh nekvalifikované práce;
w´ = problém » nevyčištěný trh práce » nabídka převyšuje poptávku » nezaměstnanost a mzdové náklady se přelévají do ostatních trhů;
W * ∆L = P * ∆Q – podnikatel přijme pracovníka, pokud mu vydělá určitou částku;
W = P * (∆Q/∆L) = P* MPL
vstupuje do toho sociální zákonodárství » pro podnikatele to znamená zvýšení nákladů na jednotku práce;
zákonná doba práce na týden » další zdražení, křivka nabídky práce se posouvá doleva;
zákaz práce dětí – další posun křivky S doleva nahoru;
20.Století
na trhu nekvalifikované práce vznikl problém přerozdělování prvotních důchodů (vlastníci výrobních faktorů;
otázka: do jaké míry zatěžuje přerozdělování ekonomiku...
Přerozdělování
transferové platby vlády = důchody, podpory » výdaje, za které vláda nezískává žádný ekvivalent; dáno zákonem, musí být vyplacena přesná výše;
nepracující lidé zatíží v budoucnu velmi ekonomiku, neboť roste počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva;
poměrně značné - od 40 do 70%;
neefektivní, brání rozvoji společnosti; argumenty:
s přerozdělováním roste počet úředníků, kteří se o to starají » náklady
argument pro rovnou daň (sazbu) – vysoká míra přerozdělování demotivuje ekonomické subjekty od práce » snížení ekonomické aktivity
otázky, jak zvýšit podnět k práci, jak snížit daně;
L
aferova křivka » za různé daňové sazby může rozpočet získat stejnou částku;