• Vztah mezi cenou a mezními náklady má fatální důsledky na alokační efektivnost

  • DK: vyrobí se přesně tolik, kolik chce trh! S = D; ničím se neplýtvá, všechny zdroje se dokonale alokují (P = MC; P = MU). Spotřebitelé i firmy jsou v rovnováze.

  • NDK: křivka poptávky je klesající; na trhu je monopol AR = d = D; MR klesá 2x tak rychleji; MC jsou rostoucí; optimum dle zlatého pravidla, monopol má velkou sílu, vyžene cenu co nejvýše to jde, a P je větší než MC; spotřebitelé by chtěli určité množství produkce, ale firmy vyrobí méně za daleko větší cenu, plýtvá se zdroji.

    • přebytek spotřebitele: rozdíl mezi užitkem a cenou (zmenšil se; schramstla ho firma)

    • přebytek firmy:

    • cosi navíc vzniklo – je projevem toho, že cena je větší než MC, projev špatné alokace zdrojů = NÁKLADY MRTVÉ VÁHY (na trhu mají firmy monopolní sílu, která dokáže vytlačit cenu výš než mezní náklady; čím víc jí vytlačí, tím jsou náklady mrtvé váhy vět

4. individuální nabídka firmy – křivka nabídky firmy

DK: optimum leží na křivce MC

NDK: nelze odvodit; nedochází k jednoznačnému vztahu mezi cenou a MC; může nastat několik situací

1. stejné množství se kupuje za různou cenu (není jednoznačný vztah mezi cenou a množstvím). Lze kupovat různá množství za stejné ceny

2. různá množství se nabízí za stejnou cenu

5. výrobní efektivnost (různé tržní situace)

Pokud firma dosahuje normálního zisku v dokonalé konkurenci, platí že Q_E = min AC

Pokud firma dosahuje normálního zisku v nedokonalé konkurenci, pak Q_E je před minimem AC

(kritériem výrobní efektivnosti je, že chceme vyrábět maximum s minimálními výrobními náklady v krátkém období)

1. Formy nedokonalé konkurence

1. Monopol

Charakteristika monopolu

= odvětví, kde je jediná firma v odvětví (uvažujeme absolutně čistý monopol). Tato firma :

• má velkou ekonomickou sílu - Lernerův index se blíží k 1

• vyrábí diferencovaný (heterogení) produkt

• nejsou blízké substituty

• odvětví je zcela uzavřeno (bariéry).

• např. výroba elektřiny, plynu

• individuální poptávka (d) je zároveň tržní poptávkou (D)

• neexistují blízké substituty

3 možnosti vzniku:

• přirozený monopol = vyplývá z nákladových podmínek (výroba ve velkém)

• přírodní monopol = jedna firma kontroluje určitý VF (př. Džbánková a spol. - porcelán)

• administrativní monopol = z rozhodnutí státu (právní restrikcí) – např. Telecom

Rovnováha monopolu

• cíl: maximalizace zisku

• M R = MC ≠ P

• neexistují blízké substituty; velká ekonomická síla

• d = D

• největší šponování ceny;

• začerněný trojúhelník na obrázku znamená: vyrobí se méně, než by se mohlo vyrobit, ta plocha jsou náklady mrtvé váhy a je to projev alokační neefektivnosti:

• optimum firmy; univerzální graf, podobný pro všechny typy nedokonalé konkurence

Chování monopolu

• V krátkém období (SR) může dosahovat všech možných výsledků

  • EZ > 0; AC < AR; AC musí ležet pod křivkou poptávky

  • EZ < 0; AC > AR; rozdíl mezi AC a cenou = ztráta; firma řeší problém, jestli má dál vyrábět, rozhodne se podle toho, zda-li uhradí příjmy její variabilní náklady, BOD UZAVŘENÍ – AR = AVC; TR = VC; pokud P > VC, bude pokračovat ve výrobě

BOD UZAVŘENÍ FIRMY – ještě ho dodělám

• EZ = 0

• V dlouhém období

  • monopol má velkou sílu, velké bariéry vstupu

  • EZ > 0

  • EZ = 0

  • nemůže být žádná firma dlouhodobě ztrátová!!!! (ČD jsou výjimka potvrzující pravidlo :-)

Protimonopolní regulace

• k protimonopolní regulaci dochází v důsledku snahy zamezit alokační neefektivnosti (Má donutit lépe využít výrobní faktory, vyrobit více výrobků)

• monopoly bývají regulovány na úrovni normálního (nulového) zisku, tj. AC = AR

• vyrábějí málo za šílené ceny – musí se cena snížit některým z metod regulace monopolu – druhy protimonopolní regulace

• druhy protimonopolní regulace