2. Charakteristika nedokonalé konkurence a její příčiny

• reálná podoba trhu, kde alespoň jeden subjekt je schopen ovlivnit cenu

• zkráceně = NDK

• alespoň jeden subjekt je schopen ovlivnit cenu » vyrábí jiný výrobek než ostatní » diferencovaný produkt. Znaky diferencovaného produktu:

• z hlediska polohy – čerpadla na D1 a v nějaké vesničce „Horní-Dolní“

• kvalitou – bělících zubních past je mnoho, ale nejsou stejně kvalitní

• fyzická odlišnost

Formy nedokonalé konkurence

• monopol

• oligopol

• monopolistická konkurence

Příčiny vzniku nedokonalé konkurence

1. Nákladové podmínky

• monopol

• 1 velká firma

• realizuje úspory z rozsahu firmy

• vytlačuje ostatní firmy z trhu, tak že se tam žádná další firma nevejde

• výroba ve velkém množství = menší náklady z rozsahu (vyplácí se jim to)

• při výrobě ve velkém dochází k velkému obratu; realizují tzv. výnosy z velkovýroby

• např. elektrická energie, plyn

• oligopol – malé množství firem

• dokonalá konkurence (DK) – velký prostor pro více firem (DOPLNIT GRAF asi z učebnice !!)

Formy přirozených monopolů

2. bariéry konkurence

• diferenciace produktu

• právní restrikce

• např. má skvělý nápad na nový a originální výrobek a tak si ho nechám patentovat (patenty, licence, copyrighty...), tzn. že nikdo jiný to nemůže bez mého svolení vyrábět

3. asymetrické informace

• nedostatečné informace - nezvládnu to s konkurencí

4. jisté zásahy státu

• v některých státech stát zasahuje – např. cenové stropy, někomu dá monopol...

5. politická situace

• světový výrobce nějakého produktu, zhorší se politická situace, nebude již moci vyrábět a vyvážet

6. vlastnictví výrobního faktoru je v rukách jednoho subjektu

• v ČR firma Džbánková, vlastní kaolín a vyrábí porcelán, nikdo jiný jej tak kvalitní nemá – tj. je výhradním výrobcem a to je vznik přírodního monopolu

3. Shodné rysy dokonalé a nedokonalé konkurence

Shodné rysy dokonalé a nedokonalé konkurence

1. stejný cíl a to je π = max.

→ Q_E – zjištění optimálního množství

→ zlaté pravidlo maximalizace zisku » MR = MC

2. zisk (π) se vypočítá stejně – jedná se o stejnou ziskovou funkci

→ π = TR – TC

→ Øπ = AR – AC

3. nákladové křivky jsou shodné:

  → v krátkém období (SR): TC = FC + VC

→ v dlouhém období (LR): TC = VC

4. P = AR = d – všechno se prodá !

Rozdílné rysy dokonalé a nedokonalé konkurence

1. křivka poptávky

• DK: dokonale elastická poptávka, protože P je dána trhem a na této úrovni se prodala veškerá produkce; mohla se měnit pouze měnila-li se situace na trhu

• NDK: pokud chce firma prodat další výrobek, musí snížit cenu » proto je d po produkci firmy klesající a bude lineární; d = lineární snižování ceny

2. příjmy v dokonalé a nedokonalé konkurenci

DK: závislé na ceně;

NDK: chce-li firma prodat další výrobek, musí snížit cenu; AR – lineární klesající a MR budou klesat 2x tak rychle. Vztah mezi TR a jeho směrnicí:

• MR>0, TR roste; vyplatí se cenu snižovat; rostoucímu celkovému příjmu odpovídá elastická poptávka.

• MR = 0 a TR = konstantní – jednotková elasticita

• MR<0, TR klesá – poptávka je neelastická.

3. vztah ceny a mezních nákladů

DK: P = MC

NDK: P ≠ MC, !!! P > MC !!! » P > MR

• EKONOMICKÁ (monopolní) síla: čím bude větší, tím více vytlačí firma cenu. Měříme pomocí Lernerova indexu (L) – ten měří monopolní sílu firmy: Index se pohybuje v intervalu (0;1) – u monopolu se limitně blížil 1 (monopol má největší sílu)

• LERNERUV INDEX = (P – MC) / P