2. Podíly na majetku družstva:

• problém: rozdělit majetek společně vytvořený za dobu existence družstva

celkové jmění družstva
restituce I.	majetkové vklady členů	čisté jmění
		restituce II.	(25 %) - čisté jmění rozdělení
			50 %	30 %	20 %

• čisté jmění k rozdělení - účetní hodnota

• 25% - část, kterou si lidé mohli odkoupit

50 % … za půdu

30 % … za ostatní zemědělský majetek

20 % … za odpracovaná léta

• neshody s opozičním návrhem 3T byly ohledně 20% za práci, navrhovali poměr

60% (Půda) : 40% (ostatní majetek)

1992 - podíly rozdělily osoby na tři skupiny:

1. vlastníci - členové - nejtransparentnější skupina

2. vlastníci - nečlenové - tato skupina dodnes dělá problémy

1. začali provozovat zemědělství (chtěli si vzít z družstva svůj majetek)

• lidé s úzkým vztahem k půdě - "kulaci"

2. nezačali provozovat zemědělství - nechali majetek družstvu a získali podíly na jeho jmění

3. převedli podíly do družstva

3. Zaměstnanci (nevlastníci - členové)

• problém se skupinou 2)

• ti, co chtěli podnikat v zemědělství - družstvo jim muselo majetek vydat v plné výši do jednoho roku

• druhá skupina - chtěla finanční náhradu - družstva na tom byla finančně špatně, dala se časová lhůta 7 let (předpokládal se nárůst zisků)

1999 - lidé se začali znovu hlásit o své nároky

 novela zákona č. 42 - družstva zaplatí pouze těm, kteří mají nárok na majetek v hodnotě do 10.000,- Kč

• ostatní měli dvě možnosti:

1. zemědělské družstvo vydá podílový list (cenný papír)

• družstvo jim vydá v hodnotě jejich majetku podílový list a ten je volně obchodovatelný (nesmysl - na burze se s zemědělskými podniky neobchoduje)

2. dostanou podíl ve výši jejich majetku na majetku družstva, tato částka se musí zaplatit do 20 let, podíl by se měl zhodnocovat ročně o 2 %

• novelu neschválil ani senát ani prezident, dostala se k ústavnímu soudu, který rozhodl ve prospěch opozice

• novela zákona není dodnes; návrh řešení - přesunout roli dlužníka z družstev na stát:

• majetek do 10.000,- Kč vyplatí hned

• ostatní - podílové listy na 20 let

• návrh opozice - převést dluh na stát, splátky na 3 roky a po zaplacení dluhu by stát dostal zpátky alespoň část peněz snížením dotací danému družstvu

Agrární struktura po transformaci:

95 % … fyzické osoby (nejvíce z nich soukromě hospodařící rolníci)

5 % … právnické osoby (ZD, a.s., s.r.o.)

4. Agrární struktura a efektivnost jednotlivých podnikatelských forem

Obchodní společnosti – nejbohatší, poté družstva, nejhůře na tom jsou soukromí zemědělci

Vstup do reformy:

• JZD 62% výměry půdy

• Státní statky 25,5% výměry půdy

• Podniky služeb pro zemědělství

• Podniky ostatního typu (vojenské statky, apod.)

Nová agrární podnikatelská struktura po reformě podle typu hospodaření:

• Soukromé podniky 55,7% výměry půdy

• Družstevní 43,2% výměry půdy

• Ostatní 1,1% výměry půdy

Nová agrární podnikatelská struktura po reformě z hlediska právního vymezení:

• Podniky fyzických osob 23,8% výměry půdy

• Obchodní společnosti 31,9% výměry půdy

• Zemědělská družstva 43,2% výměry půdy

• Státní podniky 0,8% výměry půdy

• Ostatní 0,3% výměry půdy