44. Agrární zahraniční obchod – dovoz

Základní ukazatele AZO

• základní indikátory agrárního zahraničního obchodu:

• absolutní indikátory

• obrat AZO - v letech 1991-2000 se zdvojnásobil z 46,8 mld. na 100,4 mld.

• agrární dovoz - roste rychleji než vývoz

• agrární vývoz

• saldo AZO - v ČR je záporné, což není neobvyklé, ale jeho výše neobvyklá je (1991 -3,2 mld., 2000 -22,0 mld.)

• relativní indikátory

• podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu - snižuje se (je to způsobeno tím, že vývoz v ostatních sektorech se rychle zvyšuje)

• podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu - klesá

• podíl agrárního salda na saldu zahraničního obchodu

• krytí dovozu vývozem - v ČR okolo 60 %, v Evropě 80-90 %

Teritoriální skladba AZO

3. Teritoriální skladba agrárního vývozu

• nejvíce vyvážíme do CEFTA (pásmo volného obchodu) a do EU

• dochází k poklesu podílu vývozu do EU (z 51,5 % - 1991 na 36,6 % - 2000)

dvojí zisk - odbourání cel na obou stranách, platí i pro citlivé komodity (mléko, obilí)

• roste vývoz do CEFTA (z toho Slovenská republika tvoří 20 %)

• SNS - Společenství nezávislých států - velký pokles, partneři nebyli solventní

• rozvojové země - stabilní podíl okolo 6-7 %

• EFTA (pásmo volného obchodu - Rakousko, Švýcarsko) - stabilní podíl okolo 1 %

• ostatní - patří sem i obchod s USA

4. Teritoriální skladba agrárního dovozu

• z EU dovážíme přes 50 %

• CEFTA - 22 % (z toho Slovensko 10 %)

• SNS - 0,5 %

• rozvojové země - 20 % (tropické ovoce, ořechy)

• EFTA - 1 %

• ostatní teritoria - okolo 7 %

Komoditní skladba AZO

1. Komoditní skladba agrárního vývozu

5 nejvýznamnějších komodit vývozu:

1. místo - mléko a mléčné výrobky (17 %)

2. místo - dříve živá zvířata, dnes olejnatá semena a plody (12,6 %)

3. místo - dříve maso a droby, dnes nápoje (alko, nealko, ocet) - 11,7 %

4. místo - dříve olejnatá semena, dnes obiloviny (7,7 %)

5. místo - dříve nápoje, přípravky z obilí, dnes mlýnské výrobky (5,7 %)

• v ČR převažuje vývoz surovin nad hotovými výrobky (za suroviny se platí málo)

• máme malou přidanou hodnotu k základním surovinám

2. Komoditní skladba agrárního dovozu

5 nejvýznamnější komodit dovozu:

1. místo - dříve zbytky potravinářského průmyslu (PoP) pro krmivářské účely, dnes ořechy (12,3 %)

2. místo - dříve ovoce, výrobky PoP, dnes zbytky PoP na krmení (10,3 %)

3. místo - dříve káva, čaj, koření, dnes potravinářské přípravky (9,7 %)

4. místo - dříve ŽV, RV tuky, dnes zelenina a brambory (7,25 %)

5. místo - dříve nápoje, tabák, dnes přípravky z obilí (6,1 %)

• problém kompetitivních plodin (komodit) - dovážíme i komodity, která u nás dokážeme pěstovat nebo je máme taky (např. potravinářské zbytky)

45. Agrární zahraniční obchod – vývoz

Viz 44.

46. Protekcionismus a ochranářská politika V agrárním zahraničním obchodu

Protekcionismus = státní politika, která upřednostňuje domácí producenty před zahraničními

• praktické důvody protekcionismu - uchránit zemědělce (bez podpory by podniky zanikly, ale protože mají i mimoprodukční funkce, tak je stát nenechá)

Teorie vysvětlující existenci protekcionismu:

• teorie soustředné akce

• stát je k protekcionismu dotlačen určitou nátlakovou skupinou (lobbisté)

• zranitelnost sektoru výkyvy trhu - výkyvy poptávky

• teorie institucionálního zpožďování

• stát a různé instituce nemůže pružně reagovat na straně nabídky nebo poptávky, musí zasahovat plošně a pořád (dlouhodobě)

• Haymiho teorie protekcionismu

• vychází ze spojení zemědělství a průmyslu (který sektor je v rámci národní ekonomiky upřednostňován)

• podle něj je prioritou průmysl, zemědělství se nemůže vyvíjet, dokud není průmysl na žádoucí úrovni

• nepravidelné šoky - např. BSE, povodně - stát na to začne reagovat ochrannými prostředky, později je těžké je zase zrušit

Diskriminace = obrana proti vstupu konkurenčních produktů na domácí trhy

cena importu = cena dovážené komodity + dopravní a manipulační náklady + poplatky (např. pojistné) + zisk dovozce + clo + DPH

cena importu > domácí cena … ochrana je účinná

cena importu < domácí cena … ochrana je neúčinná

Podmínky neúčinné ochrany (kdy je ochrana neúčinná):

• dovážející země subvencuje vývoz

• pokles ceny v zemi, která dováží

• vliv směnného kurzu

• z kreslování celní hodnoty špatnou fakturací jako takovou (špatně se nasadí clo)

je deklarováno jiné zboží než se dováží