2. Podpůrné prostředky

• vyplývající z regionální politiky venkova

• ostatní podpory zemědělství (SZP EU a národní podpory)

3. Nezemědělské příjmy

• vlastní podnikatelská aktivita v nezemědělských oborech

• sociální politika

• zúročení finančního kapitálu apod.

• u nás zemědělci využívají pouze příjmy z produkční činnosti

Vnitřní disparita

• porovnání v rámci agrárního sektoru

1. porovnáváme podniky mezi sebou (přepočítává se na pracovní sílu nebo ha)

• u nás jsou různé formy zemědělských podniků - špatně se to porovnává

• právnické osoby - za příjem se považuje klasický zisk = výnosy - náklady

• fyzické osoby - za příjem se považuje rozdíl příjmů a výdajů

• "nejmajetnější" jsou obchodní společnosti (příznivější hospodářský výsledek, lepší majetek), následují zemědělská družstva a soukromě hospodařící rolníci

2. porovnáváme mzdy v jednotlivých subjektech

• hierarchie platů - obchodní společnosti, zemědělská družstva, soukromě hospodařící rolníci, zaměstnanci bez majetkových podílů

• problém: se kterou kategorií pracovních sil by se zaměstnanci v zemědělství měli srovnávat (hlavně soukromě hospodařící rolníci - vykonávají různé činnosti)

27. Příjmová disparita V zemědělství - příjmová disparita (vnitřní, vnější)

Sledují se příjmy agr.sektoru jako celku přepočtené na 1 pracovníka

Vnitřní – rozdíl mezi jednotlivými zem. Podniky (příjmy)

Vnější – rozdíl mezi příjmy agr. Sektoru a ostatních odvětví NH

Viz. 26

28. Specifika nákladů V zemědělství

Přímý vliv přírodních podmínek, nesoulad vynakládaných nákladů a získaných výnosů, existence podnikového meziproduktu, existence sdružených výrob (vedl. Výrobek), typická skladby nákladových položek

• přímý vliv přírodních podmínek (objektivní vliv)

• nesoulad vynakládání nákladů a získávání výnosů

• existence podnikového meziproduktu

• existence sdružených výrobek (vedlejší výrobek)

• typická skladba nákladových položek

29. Kategorizace nákladů

Význam nákladů:

• podílejí se na hospodářském výsledku

• pomocí nákladů se oceňují vlastní výkony (výrobky a služby)

• jsou součástí cenových kalkulací tržních cen

• pomocí nákladů se vyjadřuje rentabilita

• odhalení možnosti úspor

Náklady  výdaje:

náklad = položka, která je takto označena ve finančním účetnictví (nemusí být výdajem - např. odpisy)

výdaj = představuje skutečný tok směrem ven - některé nejdou zahrnout do nákladů (např. investice)

Dělení nákladů:

1. podle původu vzniku

1. externí náklady (= prvotní náklady)

• přicházejí do podniku zvenčí, jsou vždy oceněny tržní cenou

2. interní náklady

• vznikají uvnitř podniku, jsou oceňovány v nákladových cenách

• pro zemědělství jsou typické (náklady na meziprodukt)

2. podle činnosti, ve které vznikají

1. provozní náklady

2. finanční náklady

3. mimořádné náklady - vyskytují se velmi zřídka

3. podle druhu

1. materiálové náklady - veškerá spotřeba materiálu (energie, pohonné hmoty, …)

2. pracovní (osobní) náklady - mzdy, odměny

3. finanční náklady - např. úroky - v tržních cenách

4. podle vztahu k produkci

1. v ariabilní náklady - mění se s objemem produkce 1. přístup

2. fixní náklady - ve vztahu k objemu produkce se nemění

2. přístup - variabilní náklady - náklady vyvolává výkon (ale nemusí se vždy měnit s objemem produkce, např. rozšíření kapacity výroby), fixní náklady - jsou spojeny s časem

5. podle komplexnosti

1. vlastní náklady - typické pro výrobu

2. celkové náklady - včetně odbyty (vlastní náklady + náklady na odbyt)

6. podle kalkulovatelnosti

1. přímé náklady - dají se přímo zjistit na výkon

2. nepřímé (režijní) náklady - jsou spojeny s fungováním celého podniku

7. podle reálnosti

1. účetní náklady - definuje je finanční účetnictví

2. skutečné (reálné) náklady - znamenají peněžní výdaj

8. podle vyčíslitelnosti

1. explicitní náklady

2. implicitní náklady

náklady ztracené příležitosti - je to vhodné pouze u investic (jsou to spíš ušlé výnosy, příjmy)