
- •Genotyp a jeho variabilita, rekombinace, mutace
- •Specifická imunitní odpověd
- •Prevence a časná diagnostika vrozených vad
- •Genotyp a prostředí
- •Regulace buněčného cyklu
- •Krevně skupinové systémy jejich dědičnost biologický význam
- •Metody analýzy dna
- •Struktura bakteríí, význam V medicíně
- •Dědičnost a biologický význam Rh systému
- •4. Základní zákony genetiky, Mendlovy pokusy
- •Průběh buněčného cyklu
- •Hlavní histokompatibilní komplex člověka
- •5.Genealogická metoda
- •Imunokompetentní buňky
- •6. Autosomálně dominantní dědičnost
- •Rozdíl mezi specifickou a nespecifickou imunitní odpovědí
- •7. Autosomálně recesivní onemocnění
- •Struktura a funkce genu, bodové mutace
- •Transplantační zákony
- •8. Dědičnost pohlavně vázaná
- •Replikace dna
- •Chromosomální odchylky
- •9. Multifaktoriální dědičnost
- •Genetický kód, bodové mutace
- •Stárnutí organizmu
- •10. Multifaktoriálně dědičné znaky u člověka
- •?Dna sekvence proteinové a neproteinové? Genetika transplantací, trans. Pravidla, histokompatibilní systémy
- •11. Interakce nealelních genů, polygenní dědičnost
- •Translace
- •Syndromy podmíněné aneuoplodií autosomů
- •12. Farmakogenetika a nutrigenetika
- •Transkripce a posttranskripční úpravy rna u eukaryot
- •Mutagenní a teratogenní faktory životního prostředí
- •13. Mnohotná alelie
- •Genetické příčiny procesu stárnutí a smrti
- •Prevence a možnosti léčby geneticky podmíněných vad
- •14. Vazba, marker, využití vazby pro diagnostiku
- •Vazba úplná, neúplná, volná kombinovatelnost
- •Příčiny stárnutí organismu
- •16. Prenatální vývoj
- •Buněčná signalizace
- •Dědičné choroby - příklady
- •17. Podstata dědičných chorob
- •Cytogenetické metody, karyotyp, chr. Odchylky
- •19. Mitochondrie, význam
- •Příčiny stárnutí organizmu
- •Farmakogenetika a nutrigenetika
- •20. Význam a struktura chromosomů eukaryot
- •Restrikční endonukleázy, využití pro analýzu dna
- •Populace z genetického hlediska, c-h-w rovnováha
- •Velká populace
- •Vztah alel: úplná dominance / recesivita
- •21. Selekce
- •Metody analýzy nukleových kyselin
- •Karyotyp, chromosomové aberace
- •22. Příbuzenské sňatky a jejich rizika
- •Ontogeneze pohlaví u člověka, poruchy
- •23. Prenatální diagnostika dědičných chorob a vad
- •Transkripce a posttranskripční úpravy rna u eukaryot
- •Teratogeneze, teratogeny
- •24. Malé populace – genetický drift, význam pro evoluci
- •Interakce nealelních genů, polygenní dědičnost a multifaktoriální dědičnost
- •Imunitní systém člověka, autoimunitní reakce
- •25. Meióza, poruchy, spermiogeneze, oogeneze
- •Struktura a funkce eukaryotní buňky
- •Charakteristika nádorově transformovaných buněk
- •29. Regulace buněčného cyklu
- •Přenos signálů V buňkách
- •Gonozomálně recesivní onemocnění
- •30. Cytogenetické vyšetření
- •Tumor-supresorové geny, regulace buněčného cyklu
- •Imunitní systém člověka
- •31.Strukturní přestavby chromosomů
- •Protoonkogeny, tumor-supresorové geny
- •Vazebné analýzy (souther blot, genealogické studie)
- •32.Chromosomální determinace pohlaví
- •Mitotické a meitocké dělení, průběh, význam
- •Příčiny vzniku nádorového onemocnění
- •35.Southern-blot, polymorfismus délky restrikčních fragmentů (rflp)
- •Iniciace a přepis
- •40. Cystická fibróza a fenylketonurie
- •Hlavní histokompatibilitní systém člověka
- •Karyotyp, cytogenetické vyšetření
- •41. Léčba gen. Podmíněných nemocí Ribosómy - stavba, význam
- •Polymerázová řetězová reakce
- •42. Imunita
- •Choroby děděné gonosomálně recesivně
- •Hybridizace dna, využití sond
Charakteristika nádorově transformovaných buněk
Nádorově transformované buňky podléhají nekontrolovatelné proliferaci
A to i v podmínkách in vitro
29. Regulace buněčného cyklu
Viz ot. č. 2
Přenos signálů V buňkách
Zajišťuje koordinaci pochodů v organismu
Buňky geneticky naprogramovány tak, že mohou na signální látky reagovat selektivně podle vývojového stadia organismu a typu buněk
Přenos signálu od signální molekuly do jádra je zprostředkován mnohastupňovým signalizačním systémem
Signalizační systém:
povrchové a nebo nitrobuněčné receptory
proteinkinázy, proteinfosfatázy, G proteiny, ATP a další molekuly
signální molekuly (ligandy) - uvolňované z buněk exocytózou nebo difúzí plasmatickou membránou
k cílovým buňkám přepravovány (např. hormony) nebo vázány k povrchu secernující buňky ® autokrinní anebo parakrinní signalizace
cílová buňka reaguje se signálními molekulami pouze prostřednictvím receptorů
vazba s receptorem je vysoce specifická ®ligand-receptorové komplexy
Gonozomálně recesivní onemocnění
Není přenos z otce na syna.
Muži jsou postiženi častěji než ženy – pouze jedna alela (jeden X chromosom) ® není kompenzována druhou alelou
Postižení synové získají mutovanou alelu od matky, synové heterozygotní matky mají 50% riziko zisku mutované alely
Dcery heterozygotní matky jsou přenašečkami (50%)
Dcery postižených mužů se stanou přenašečkami (100%)
Typickým projevem GR onemocnění je výskyt u muže v I. generaci a 50% výskyt u jeho vnuků (III. generace)
Hemofilie, duschenova/becketova muskulární distorifie, barvoslepost
30. Cytogenetické vyšetření
Viz ot. č. 17
Tumor-supresorové geny, regulace buněčného cyklu
tumor-supresorový gen Rb1 - aktivní téměř ve všech somatických buňkách, v průběhu buněčného cyklu se pouze střídá fosforylace a defosforylace Rb proteinu
Rb protein (pRb) - jaderný transkripční faktor, regulace buněčného cyklu, diferenciace, indukce apoptózy
inhibiční usměrňování přechodu z G1 do S fáze
nefosforylovaný pRb je aktivní - váže se s multifunkčními tran-skripčními faktory rodiny E2F - inhibuje jejich činnost
komplex pRB-E2F potlačuje transkripci genů - například cyklin D a E
neaktivní fosforylovaná forma Rb proteinu vede k uvolnění pRb z vazby s faktory E2F
fosforylace proteinu Rb (inaktivace) je vyvolána cyklin-dependentními kinázami po vzniku komplexu Cdk-cyklin
interakce Cdk - cyklin je vyvolána vazbou růstových faktorů k receptorům
Tumor - supresorové geny
Jak již název napovídá, tumor - supresorové geny potlačují vznik nádorového onemocnění. Jejich prvotní funkcí je tedy regulace buněčného cyklu, čímž zabraňují, aby se buňka začala nekontrolovaně dělit. Na rozdíl od onkogenů, musí být obě kopie tumor - supresorového genu v buňce vyřazeny z funkce (proto se můžeme také setkat s označením - recesivní onkogeny), aby mohlo dojít k procesu maligní tranformace. Tyto geny hrají důležitou roli při dědičnosti nádorových onemocnění. V normální zdravé buňce je zapotřebí, aby mutace postihla postupně obě kopie konkrétního tumor - supresorového genu. Pokud však jedinec po některém z rodičů zdědí již jednu kopii tumor - supresorového genu mutovanou (lze ho tedy považovat za heterozygota), potom stačí aby mutace postihla jen jednu kopii genu - tu zdravou (V této souvislosti se hovoří o tzv. Knudsonově teorii dvojího zásahu, kdy prvním zásahem je myšleno "zdědění" první mutované kopie po některém z rodičů a jako zásah druhý je označována mutace druhé kopie genu v průběhu života). Lidé s těmito dědičnými předpoklady mají znatelně zvýšenou šanci, že u nich dojde k rozvoji určitého nádorového onemocnění.
Nejznámější tumor - supresorové geny jsou TP53 a RB1.
+ prezentace č. 13