Podnebí

Podnebí Evropy patří do 4 podnebných pásů (viz. téma č. 10 Atmosféra).

Sever – ostrovy Severního ledového oceánu a severní Rusko patří do pásů arktického a subarktického. Většina kontinentu patří do pásu mírného (oceánský, přechodný, pevninský) a na jih Evropy zasahuje pás subtropický.

Vegetace

• tundra – mrazová poušť;

• tajga – jehličnaté lesy;

• smíšené lesy;

• listnaté lesy;

• stepi;

• polopouště (oblasti v okolí Kaspického jezera).

Rostlinstvo

Na rostlinstvo působí především šířková pásmovitost (zeměpisná šířka) a výšková stupňovitost (nadmořská výška). Od severu je to nejrozsáhlejší holoarktická oblast, druhově poměrně chudá. Nejtypičtějšími rostlinami jsou: smrk, borovice, jedle, modřín, bříza, osika, dub, buk, habr, lípa, javor, jasan, velké množství bylin a kapradin.

Zvířena

Palearktická oblast:

• území tundry: zde je živočišstvo nejchudší: sovice sněžná, kachny, vlci, hranostaj, polární liška, lední medvěd, sob. Značná část se stěhuje na zimu do tajgy.

• tajga – mnoho ptáků – tetřev, datel, sovy, los, sob, jelen, srnec, vlk, rys, liška stříbrná, kuna, medvěd brtník.

• území listnatých lesů – jelen, srnec, vepř, rys, medvěd hnědý, mnoho ptáků.

• stepi – zajíc, tchoř, křeček, sysel.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Evropy je asi 720 milionů (rok 2009). Na rozdíl od jiných kontinentů je přirozený přírůstek malý, nebo dokonce záporný. To znamená, že se rodí velmi málo dětí. Přesto počet obyvatel Evropy roste, je to v důsledku imigrace.

Průměrná hustota zalidnění je 69 obyvatel na 1 km². Největší hustotu zalidnění mají malé státy Monako (16 620 ob./1km²), Nizozemsko (393 ob./1km²), nejmenší hustotu zalidnění má Island (3 ob./1km²).

Evropa patří k nejvíce urbanizovaným kontinentům světa, více jak 70 % populace Evropy žije ve městech.

V obyvatelstvu Evropy převládá europoidní (bílá) rasa, ostatní rasy jsou zastoupeny menšinově, jedná se o imigranty a jejich potomky.

Absolutní většina jazyků Evropy patří do indoevropské jazykové rodiny, nejpočetnější je slovanská jazyková skupina, následuje germánská a románská jazyková skupina.

V náboženství převládají křesťanská náboženství, nejpočetnější je v Evropě katolictví, následuje pravoslavné a protestantské náboženství.

Hospodářství

Základním rysem evropského hospodářství posledních desetiletí je sjednocování do oblasti jednotného trhu, kde nejsou celní zóny. Příkladem takovéto zóny je dnes Evropská unie, kde je dnes již 27 států.

Původních 15 zemí EU patří mezi nejvyspělejší státy světa. Je zde vysoká produktivita práce, zaměstnanost je přes 70 % ekonomicky aktivní populace v terciárním a kvartérním sektoru. Velmi důležitý byl v minulosti těžební průmysl a strojírenství. Poté, co tato odvětví prošla krizí v 70. a 80. letech 20. století, začal rozvoj energeticky méně náročných odvětví jako je elektronika a elektrotechnika. Tradičně důležité pro tyto země jsou chemický průmysl a dopravní strojírenství, především výroba automobilů. Zemědělství je velmi intenzivní, mechanizované s minimální potřebou lidské práce. Převažuje živočišná výroba, především chov skotu, prasat a drůbeže. V rostlinné výrobě se pěstuje pšenice, žito, vinná réva a další. V těchto státech v zemědělství pracuje kolem 3 % ekonomicky aktivní populace. V současné době však tyto státy řeší dluhovou krizi, kdy neplnily zásady Maastichtské smlouvy a došlo k velkému předlužení těchto států. To nyní ohrožuje i jednotnou měnu EURO.

Další skupinou zemí jsou nové země EU. Tyto státy prošly v poválečné době érou budování socialismu a budování plánované ekonomiky. V 90. letech 20. století došlo k transformaci ekonomiky na tržní ekonomiku a zapojení do evropské integrace. Produktivita a životní úroveň v těchto zemích dnes dosahuje 70 - 50 % úrovně původních zemí EU.

Země východní Evropy provádějí transformaci ekonomiky pomaleji, přesto i zde se buduje tržní ekonomika. Produktivita práce je menší, stále podstatná skupina ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v zemědělství. Důležitá pro tyto země je i těžba surovin. Zemědělské produkty a suroviny tvoří velkou část exportu těchto zemí. V zemědělství se specializují na rostlinnou výrobu, pěstování pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa a len.

Zemědělství v Evropě můžeme rozdělit do několika skupin:

• Zemědělství v Jižní Evropě je zaměřené na pěstování subtropického ovoce, vína, oliv,… Chovají se hlavně kozy, ovce a drůbež.

• Alpské zemědělství je zaměřené na chov skotu a výrobu mléčných výrobků.

• V mírném pásu Evropy je typické intenzivní smíšené hospodářství s převahou živočišné výroby. Zaměřené na obiloviny a chov skotu, prasat a drůbeže.

• Východní Evropa má také smíšené zemědělství, není však intenzivní a dosahuje menších výnosů.

• Severní Evropa má horší přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu. Významná je tu těžba dřeva.

Průmysl

Nerostné suroviny jsou dlouho intenzivně využívané a postupně se vyčerpávají. Evropa má zásoby: ropa a zemní plyn – Severní moře;

uhlí – Německo, Polsko, Ukrajina;

železná ruda – Ukrajina, Rusko, Švédsko;

další suroviny – viz. atlas.

Hlavní průmyslový pás Evropy prochází Anglií, Beneluxem, V Francií, Z Německem, Švýcarskem a S Itálií. Další velké průmyslové oblasti se tradičně nachází kolem hlavních měst. Ve východní Evropě se nacházejí další průmyslová centra – Moskva, Petrohrad, jižní Ural (Jekatěrinburg), Povolží (Samara), Donbas.

Mezi významná průmyslová odvětví v Evropě patří dopravní strojírenství, elektronika, chemický průmysl (petrochemie, výroba hnojiv, výroba umělých hmot), energetika (dominují tepelné elektrárny). Klesá podíl těžkého průmyslu (hutnictví, strojírenství). V hutnictví dominuje Rusko, Ukrajina, Německo, Itálie. Textilní a oděvní průmysl ovlivnil dovoz levného zboží z východu. Zaměřuje se spíše na luxusní malosériové výroby (Anglie, Vlámsko, Itálie). Potravinářský průmysl je rozmístěn po celé Evropě.

Regiony

Severní Evropa

Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Island

Chladná oblast Evropy má horší přírodní podmínky pro zemědělství (výjimkou je Dánsko). Jsou tu zásoby nerostných surovin, hodně se těží dřevo. Skandinávské země využívají levnou vodní energii a Island využívá geotermální energii. Významný je tu i rybolov. Všechny státy severní Evropy se řadí k vyspělým zemím světa. Je zde vysoká životní úroveň.

Západní Evropa

Velká Británie, Irsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Monako

Všechny tyto státy se řadí k vyspělým zemím. Mají vyspělé zemědělství i průmysl. Je to nejvyspělejší část Evropy.

Jižní Evropa

Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Andora, Vatikán, San Marino, Malta

Nejvyspělejším státem regionu je Itálie (hlavně její severní část). Tento region má v současnosti ekonomické problémy. I státy jižní Evropy se řadí k vyspělým státům. V této části Evropy je významný cestovní ruch.

Střední Evropa

Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko

Západní část regionu tvoří vyspělé státy světa s tržní ekonomikou a ve východní části se nachází postkomunistické země, dnes už mají také fungující tržní systém. Mezi těmito oblastmi jsou ale stále patrné ekonomické rozdíly.

Jihovýchodní Evropa

Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Albánie, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Kosovo

Mezi těmito státy jsou velké ekonomické rozdíly, na jedné straně Slovinsko – stát EU, na druhé straně Albánie, Kosovo – nejchudší státy Evropy. Je to oblast politických a náboženských problémů, řadíme ji k méně vyspělým částem Evropy.