Evropa
Geografická charakteristika Evropy Slovní zásoba
jehličnatý, , á, é, adj. – хвойный
kontinent, M – континент
listnatý, á, é, adj. – лиственный
mrazový, á, é, adj. – морозный
polokoule, F – полушарие
polopoušť, F – полупустыня
průtok, M – поток
prvohory, F – первичный
rovina, F – равнина
smíšený, á, é, adj. – смешанный
sopka, F – вулкан
souostroví, N – архипелаг
step, F – степь
světadíl, M – континент
tajga, F – тайга
třetihory, F – третичный
tundra, F – тундра
urbanizovaný,á,é,adj.- урбанизированный
vodstvo, N – воды
vulkanismus, M – вулканизм
zalidnění, N
(население)
Hranice světadílu
Světadíl Evropa leží na severní polokouli. Skoro celá kontinentální Evropa s výjimkou Pyrenejského poloostrova a západní části Francie se nachází na východní polokouli, Evropské ostrovy jako je Island, Schetlandy, Orkneje, Hebridy a většina Britského souostroví zasahují i na západní polokouli.
Světadíl Evropa tvoří se světadílem Asie jeden kontinent Euroasie, ale vzhledem specifickým přírodním, kulturním a historickým poměrům tvoří samostatný světadíl.
Světadíl Evropa má rozlohu 10 382 000 km2 (deset milionů tři sta osmdesát dva tisíc kilometrů čtverečných).
Se svojí střední nadmořskou výškou 340 metrů nad mořem je nejnižším světadílem. Nejvyšším místem světadílu je hora Mont Blanc, vysoká 4 807 m. Nejnižším místem je Kaspická nížina (–28 m).
Krajními body jsou na severu světadílu mys Nordkyn (71°08´ s. š.), z ostrovů mys Fligeli (81°51´ s. š.) na Rudolfově ostrově v souostroví Země Františka Josefa.
Na jihu mys Punta Marroqui ve Španělsku v Gibraltarské úžině (35°59´ s. š.), jih ostrova Gaudos na jih od Kréty (34°48´ s. š.).
Na západě mys Cabo da Roca v Portugalsku 9°21´ z. d.; ostrov Tearaght u západního Irska (10°39´ z. d.).
Na východě východní úpatí Polárního Uralu v Rusku (67°20´ v. d.).
Hranici mezi kontinentem Evropa a Asie určili lidé. Hranici tvoří východní úpatí pohoří Ural, řeka Emba, Kaspické moře, řeky Kuma, Manyč a Don, Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře, průliv Bospor, Marmarské moře, průliv Dardanely a Egejské moře.
Poloostrovy a ostrovy
Pobřeží má velkou členitost, mnoho poloostrovů; největší je Skandinávský, Pyrenejský, Balkánský a Apeninský.
Největšími ostrovy jsou:
Británie, Island, Nová Země, Svalbard, Sicílie, Sardinie, Korsika.
Oceány
Evropu omývají dva oceány, Atlantský (Atlantický) a Severní ledový oceán.
Okrajová moře Atlantického oceánu jsou:
Norské moře, Severní moře, Baltské moře, Keltské moře, Středozemní moře, Černé moře, Marmarské moře, Jaderské moře, Egejské moře.
Okrajová moře Severního ledového oceánu jsou:
Barentsovo moře a Bílé moře.
Vodstvo pevnin
Řeky
Říční síť je velmi hustá. 80 % řek odtéká do Atlantského oceánu, zbytek do Severního ledového oceánu a Kaspického moře.
Východoevropské řeky mají nejvíce vody na jaře a na počátku léta. Západoevropské mají nejvyšší průtoky v zimě a na jaře.
Nejdelší řeky:
- Volha 3 531 km povodí 1 360 000 km2
- Dunaj 2 850 km povodí 817 000 km2
Následují další řeky:
Ural, Dněpr, Kama, Don, Pečora, Oka
Jezera
Jezera jsou většinou ledovcového původu. Největší jsou Ladožské, Oněžské, Vänern, Saimaa, Čudské, Vättern.
Hory
Nejstarší částí pevniny je rozsáhlá Východoevropská rovina. Na východě vystupuje nejdelší evropské pohoří Ural (2500 km), nejvyšší hora Narodnaja 1895 m. Prvohorní Skandinávské pohoří je hodně zaledněno, nejvyšší hora Galdhǿpinggen 2469 m. Prvohorního stáří jsou i Grampiany ve Skotsku s nejvyšší horou Ben Nevis 1343 m.
Třetihorní soustava prostupuje složitě celým kontinentem. Patří sem hory Pyrenejského poloostrova – Andaluské hory s nejvyšší částí Sierra Nevada s nejvyšší horou Mulhacen 3478m. Stejně tak Pyreneje – Pico de Aneto 3404 m.
Třetihorní oblast pokračuje v nejvyšším evropském pohoří – Alpy, nejvyšší hora Mont Blanc 4810 m a pokračuje Apeninami – Corno Grande 2914 m. Na Apeninském poloostrově je dodnes činný vulkanismus Vesuv 1277 m, Etna 3340 m.
Třetihorní soustava pokračuje Karpaty, s nejvyšším vrcholem Tatry – Gerlachovský štít 2655 m a pokračuje Starou Planinou (Botev 2376 m), Dinárskými horami (Durmitor 2522 m) s dokonale vytvořeným krasem.
Následují hercynské (mladší prvohory) útvary Rodopy, Rila, Pirin – na Balkáně. Českoněmecká středohoří – nejvyšší Krkonoše – Sněžka 1602 m, Harz, Vogézy, Jura a Francouzské středohoří (Puy de Sancy 1885 m).