Tržní
Polotřžní
Interakce nabídky a poptávky, ale vstupuje do toho stát
Změna ceny – ovlivňuje chování spotřebitel (např. stavební spoření)
Netržní
V praxi jich moc není, které by měli vlastnosti veřejných statků
Důvod poskytování statků už není alokační ale redistribuční – debata už je normativní a ne ekonomická (je to o tom co ta společnost chce)
Některé veřejné statky jsou poskytovány jako statky tržní (pojišťovny stavili majáky místo nákladů na pojistné)
Poptávka po veřejném statku
Znám individuální poptávkové křivky a nabídkovou křivku
Tržní poptávková křivka- horizontální součet poptávkových křivek
Průsečík – množství Q za cenu P
Všichni spotřebitelé čelí stejné ceně, ale spotřebovávají jiné množství
P
optávka
po soukromém statku
Všichni spotřebovávají stejné množství statku
Tržní poptávková křivka – jako součet vertikální (sčítám to přes užitky ne přes množství)
Poskytované množství v průsečíku nabídkové a tržní poptávkové křivky
Pe za Qe
Na jednu jednotku statku je potřeba vybrat cenu Pe
Pi = MUi mělo by platit, ale spotřebitelé mají různé užitky – takže by stát měl uvalovat různé daně různým lidem
Ale jak zjistit ty individuální poptávkové křivky
Všichni spotřebitelé ale spotřebovávají stejně – proto nejsme schopni říct jakou má veřejný statek hodnotu
Lze jen porovnat
Hovoříme proto o pseudopotávkových křivkách
Je optimum tedy MC =
Příklady
většinou 2 příklady, pozor, ne vždy jsou podobné těm z přednášek, u daní jsou většinou navíc odpočty a slevy na dani
1. Příklad:
klouzavá progresivní daň. Příjem 320.000. Odpočet 50.000. Sleva 5.000
0-60.000 20%
60 001-120000 25%
120 001 – 180 000 25,5%
180 001 – 240 000 26%
240 000 + 26,5%
Napsat základ daně a konečnou daňovou povinnost (výše daně jsou vymyšlené, jinak čísla snad sedí)
2. Dluhopis.
Dluhopis na 2 roky. Jmenovitá hodnota 2000. Reálná výnosová míra 2%. Riziko 2%. Rychlost oběhu peněz 1,5. Inflace 1% + asi další 3 údaje. Vypočítat (přesně i s postupem) nominální úrokovou míru.
3. Příklad – uvalení daně
Vypočítat množství po uvalení daně. Množství před daní je 20 000. Zadána pouze velikost DWL a velikost daňového výnosu.
4. Graf: Model AD-AS, když se produkt nachází na úrovni potenciálu. Zaznačit dopady fiskální expanze.
5. Vypočtení primárního deficitu
VD1/HDP1 = 0,62
VD0/HDP0 na úrovni konvergenčního kritéria
r = 3 %
q = 4 %
HDP1 = 3000
Dopad na rozpočtovou politiku PD = ?
6. Příklad: Vypočtěte změnu HDP.
G se zvýšilo o 18
Příjmy se zvýšily o 18
MPS = 0,2
7. Příklad: Vypočítat změnu HDP, když se vládní výdaje zvýšily o X mld. a daňové příjmy o X mld. MPS bylo 0,8 a deficit – 12 mld. Jakou provedla CB politiku?
8. Příklad: Spočítat základ daně a celkovou výši daně, když někdo vydělal 350 000 Kč, odpočet 110 000 Kč při progresivně klouzavém zdanění. Sleva na dani je 5 000 Kč. Byly tam normálně zadané sazby pro intervaly peněz (0 – 100 000 Kč - 10 %, 101 000 Kč– 150 000 Kč - 20%)