- •Pavel (Veřejné finance)
- •11. Máme Lorenzovu křivku a Giniho koeficient. Rozhodněte, co platí: Při progresivním zdanění se reálná křivka posune vlevo nahoru a Giniho koef. Se zmenší.
- •12. Při hlasovacím paradoxu dojde k: vznik 2 vrcholové preference, je potřeba 3 varianty a 3 voliče.
- •13. Dluhové financování deficitu státního rozpočtu? deficit je financován z prodeje vládních obligací doma či V zahraničí
- •18. Kdo je Broker? jedná jménem a na účet klienta
- •Hlasovací paradox
- •4. Nakreslete fiskální restrikci u as – ad a popište, co se stalo. Jaké nástroje používá vláda při fiskální restrikci?
- •5. Veřejný dluh, veřejné statky, prahový efekt
- •V čr má negativní vývoj
- •Veřejné statky
- •Polotřžní
- •Netržní
- •1. Příklad:
Hlasovací paradox
Cyklické hlasování - Hlasovací (Condorcetův)paradox
Týká se systému, kde se hlasuje tak, že je více variant, třeba 5 a postupně se vyřazují, až zůstane jen jedna
Každý volič má různé preference ze 3. Variant
Jsou tři možnosti, jak poskládat pořadí variant
1. Kolo- A vs. B -> A
2. Kolo- A vs.C -> C
1. kolo- A vs. C -> C (hlasuje pro ni 2. A 3. Volič)
2. kolo- B vs. C -> B
1. Kolo- B vs. C -> B
2. Kolo- B vs. A
Jsou zvoleny tři různé varianty a to i přesto, že jsou stejní voliči a stejné preference i varianty
Člověk, který stanovuje pořadí má velkou moc
Například pokud se tvoří nějaká komise
Používal to úspěšně Stalin
Proč je tento paradox?
-Dvouvrcholová preference
-Vzniká nekonzistentností 2. voliče – je tzv. netranzitivní
-Chce buď všechno, nebo nic, střední cestu nechce
2. Teorie Byrokracie+ Niskaneuv model (rozsah veřejně produkovaných statků se zvyšuje kvůli asymetrii informací )
Chování byrokracie při veřejné volbě, model byl odvozen ze zkušeností a
dokazuje, že byrokracie, jako subjekt veřejné volby se chová tak, že maximalizuje svůj prospěch. Maximalizace prospěchu se projevuje v úsilí maximalizovat rozpočet, byrokracie toho dosáhne, a to proto, že má monopol na informace
důsledkem je neefektivnost, plýtvání zdrojů. To nám prezentuje všechno politik, ten ví, že by měl hledat efektivní stav (MC = MU) QE – efektivní bod, takto by to mělo být. Byrokrat jde však až tam, kdy využije celý rozpočet – QB – náklady rovnají se přínosům, dělá to proto, že chce demonstrovat svoji moc. Byrokrat má monopol na informace a snadno přesvědčí politika, že optimum není QE, ale QB, důsledkem je to, že je větší rozpočet, než je ve skutečnosti potřebné.
3. Základní prvky dávkového systému: 3 složky
Sociální pojištění (státní)-pristup k duchodu
-Pokrývá situace, které určitě nebo s velkou pravděpodobností nastanou
-Zbylo z Bismarkovo systému
-Starobní důchod, nemoc, nezaměstnanost
-4 dávky z nemocenského pojištění zaměstnanců(nemocenská, Podpora při ošetřování člena rodiny,po moc v mateřství, Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Povinné důchodové pojištění-pristup k duchodu
-Hlavní položka jsou starobní důchody, pak invalidní a pozůstalostní
-Dvousložkové vyplácení
-Fixní částka(dostane každý)
-Variabilní částka(Závislá na tom, kolik kdo přispěl)
Zdravotní pojištění
-Zajišťuje, že bude ošetřený u lékaře
-Dneska dochází ke 100% přerozdělování pojistného mezi pojišťovnami
-Systém státní sociální podpory(Má podporovat rodiny s dětmi a zajistit rozumnou úroveň bydlení, Funguje jako negativní daň)
K rodinám se vztahují: pridavky na dite, sociálny priplatok, rodicovsky prispevok, prispevok na byvanie, dostava aj clovek, ktory nikdy neprispieval)
Sociální pomoc
-sociálně tíživé situace, tak by mě mely chytat jednotlivé složky, pokud mě nechytili první dva, tak se dostanu sem
Že tam jsem, se definuje tak, že jsem chudý = můj příjem nedosahuje životního minima
Beverage systém – stát mě nenechá umřít
Pokud sem člověk dopadne, tak je někde velký problém, proto se stát snaží člověka socializovat, jak se má chovat,… a stát mu pomáhá se takhle zlepšit a dává mu peníze
Pokud má ale člověk nějaký majetek, tak ho bude muset prodat, stat sa peniaze ak je clovek aktivny
