Kostel svatého Víta

Románská rotunda svatého Víta

Před rokem 935 (možná 930) byla knížetem Václavem založena rotunda    svatého Víta v místě dnešní kaple sv. Václava katedrály, nad Svatováclavskou studánkou, jejíž voda stékala roklí k jihu.  Bezprostředním podnětem se stala relikvie získaná od římského císaře Jindřicha I. – rámě sv. Víta.  Kníže Václav byl pohřben v jižní apsidě této rotundy v půdorysu nynějšího náhrobku, po třech letech od smrti sem byly jeho ostatky přemístěny ze Staré Boleslavi.  Vnější průměr rotundy činil 13 metrů, předpokládá, se že měla tři apsidy (základy jižní a severní apsidy jsou částečně zachovány v podzemí katedrály) a na západě obdélníkový přístavek (zřejmě portikus, možná opatřený věží).  V r. 1039 byly dle Kosmovy kroniky uloženy ostatky sv. Vojtěcha přinesené z Hnězdna v "přilehlém a jakoby v portiku toho kostela (rotundy sv. Víta) ležícím, kostelíku". Nicméně historici předpokládají, že se jednalo o interiér rotundy sv. Víta – severní apsidu nebo portikus.  Rotunda byla knížecím dvorským kostelem, v r. 973 se stala kostelem katedrálním    v souvislosti se zřízením pražského biskupství (jedním z prvních biskupů byl Vojtěch).  Velkomoravské a české rotundy vznikaly (patrně po vzoru tradice římských okrouhlých hrobek stejného názvu) na paměť významných událostí ze života svatých či na paměť jejich mučednické smrti. Měly svým tvarem symbolizovat vesmír ovládaný Bohem. 

Románská bazilika svatého Víta

Rok před smrtí Spytihněva II. byla na místě rotundy zahájena stavba románské baziliky    sv. Víta s dvěma věžemi, s tehdy neobvyklými dvěma kněžištěmi a příčnou lodí kolmou na hlavní trojlodí.  Východní kněžiště bylo zbudováno na základech rotundy. Stavba byla zahájena roku 1060 a po požáru roku 1091 znovu dokončena v roce 1096. Její rozměry byly 70 x 35 metrů, základy včetně fragmentů zdobených  sloupů a dlažby jsou dochovány (jižní stěna příčné lodi je vidět pod již zmíněnou deskou mezi hlavní věží sv. Víta a Starým proboštstvím). Osa baziliky byla atypicky natočena proti směru hodinových ručiček oproti rotundě, katedrále a valné většině ostatních pražských kostelů, možná ne náhodou směřuje ke Staré Boleslavi.

Gotický chrám svatého Víta

Základní kámen gotické katedrály byl položen 21. 11. 1344 Karlem IV., arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Janem Lucemburským v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství (30. 4. téhož roku). Architektem byl Matyáš z Arrasu a po jeho smrti (1352) Petr Parléř a jeho synové. Stavba byla přerušena husitskými válkami, chór byl zazděn provizorní stěnou s rozetami (růžicemi), které byly v 16. století zazděny a stěna opatřena freskou   .  Ludvík Jagellonský v l. 1509–11 a Leopold I. 1673 se pokusili o dostavbu chrámu, to se však podařilo až na přelomu 19. a 20. století Svatovítské jednotě. 1. 10. 1873 byl položen základní kámen k dostavbě chrámu dle projektu Josefa Mockera, po jeho smrti ve stavbě pokračoval Kamil Hilbert. V r. 1929 byl dostavěný chrám vysvěcen u příležitosti milénia (tisíc let) zavraždění sv. Václava.  Rozměry chrámu jsou 124 x 60 metrů, hlavní věž je 96,5 metru vysoká, čelní věže 82 metrů, výška klenby je 33,2 metru.  V rámci katedrály je umístěno 19 kaplí.  Katedrála svatého Víta byla po roce 1989 přejmenována opět na katedrálu svatého Víta, Vojtěcha a Václava.  více...