Vlastnosti pozornosti

přepojování pozornosti - mezi dvěmi činnostmi (jízda autem

a hovor, který umlká na křižovatkách, pletení při TV)

výběrovost pozornosti (všímáme si jen něčeho pro nás v tu chvíli důležitého)

kolísání pozornosti (pokles aktivace, např. přednášky, ani nevíme co říká)

rozsah pozornosti (6-7 prvků si všímá klasický člověk)

Pozornost

bezděčná (něco nás upoutá, jen na chvíli)

záměrná (dlouhodobá, např. řízení auta)

Celkový stav osobnosti (citové stavy ve vnímání) - “připravenost” k vnímání toho, co souvisí s naším cílem, co očekáváme, toho nač se těšíme

nebo čeho se naopak obáváme.

Členění celé vnímané situace (zaměření pouze na jeden objekt, ostatní pozadí)

Zaměřenost (seskupujeme do celků podobné věci)

Očekávání (často zkresluje)

Zakotvení - všechno co člověk vnímá, automaticky porovnává s tím, co už zná, pro nás kotvou takový podnět, podle kterého vše ostatní posuzujeme

Právě působící motivy - mohou způsobit, že vnímáme to co si přejeme,

nebo před čím chceme uniknout a ne skutečnost

Poznávací styly - poměrně trvalé, globální/analytické

Vědomí__________

Jung - stupňovitost vědomí

Vědomí

Předvědomí

Nevědomí

Kolektivní nevědomí

Koukolník - stavy vědomí - biologické hledisko

stav bdělosti (opakem je spánek)

pracovní paměť (něco jako cache paměť)

orientovaná pozornost

vědomí sebe sama

Balcar - pojem vědomí v psychologickém hledisku

prožívání

uvědomování si prožívaného

uvědomování si sebe jako prožívajícího

Sebehodnocení – vyvíjí se v průběhu života, podle hodnocení ostatních,

později ve srovnání s nimi.

Psychická struktura osobnosti__________

Dispozice, rysy osobnosti jsou obecné, relativně stálé a umožňují v určité míře predikci chování jedince.

3 Složky osobnosti, které vyjadřují odpovědi na otázky

„Co člověk dokáže, co umí?“ (výkonné charakteristiky, kapacitní předpoklady)

„Co člověk chce?“ (motivace)

„Jaký člověk je?“ (temperament, charakter - profil osobnosti)

Vlohy, schopnosti, dovednosti

Každý jedinec má určité vlohy (vrozená výbava), které dále rozvíjí,

poté jsou z nich schopnosti

Rozloženy v populaci podle Gaussovy křivky normálního rozpoložení

Vlohy - vrozené vnitřní dispozice

Schopnosti - složité vlastnosti osobnosti, rozvinuté z vloh

Nadání - soubor dobře rozvinutích schopností

Talent - zvlášť rozvinutá schopnost či nadání

Druhy schopností:

Podle obecnosti

obecné

speciální

Podle typů činností:

smyslové (percepční) - zrakové, sluchové, chuťové, hmatové,

schopnosti udržovat rovnováhu těla, pohyb)

psychomotorické – sporty, tance…

umělecké – malíři…

rozumové – intelektové schopnosti – inteligence

Inteligence

Obecná schopnost psychického přizpůsobení se člověka novým životním podmínkám a úkolům (W. Stern) Úhrnná globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím ( D. Wechsler) Dispozice k myšlení (M. Nakonečný)

Komplexní schopnost vyrovnávat se s životními úkoly a problémy, jejíž jádro tvoří kognitivní dispozice, ale uplatňují se v ní i další faktory osobnosti

1. dobrá orientace a dobré myšlení

2. ostré vnímání a dobrá paměť

3. koncentrované zaměření na daný objekt činnosti s pružným, rychlým a správným myšlením (H. J. Eysenck)

Období vývoje

1) Senzomotorická inteligence (nelze oddělit senzorické

od motorického) - dítě pracuje s představami pouze pokud je přítomný předmět

2) Semiometrická či symbolická funkce – cca 1 – 2 roky; je základem pro vývoj pozdějšího jedince; schopnost představovat si něco prostřednictvím něčeho jiného, tj. vyvolání nepřítomného předmětu

3) Konkrétní myšlenkové operace (7 – 8 rok věku); operace se nemohou týkat slovních pojmů, musí se vázat na konkrétní předměty, v předoperačním období dítěti chybí pojem zachování – tvoří mezistupeň mezi vlastní činností a logickým myšlením – které zahrnuje vratnost operací; dítě zvládá seřazení prvků podle velikosti, operace s čísly, prostorem, časem

4) Formálně logické operace (11 – 15 let); ukončují dětství; jedinec uvažuje nezávisle na skutečnosti, pracuje s hypotézami, usuzuje; s prudkým sociálním vývojem souvisí odklonění od reality a obrat

i k budoucnosti (období ideálů, plánů); zásadním zlomem je schopnost rozlišení formy a obsahu

Inverze – anuluje výsledek předchozí operace

Reciprocita – sloučení operací