Vývojová období

prenatální období – aktivní, kontroluje okolí, sociální interakce

novorozenecké období – schopnost učit se, , emoční vyladění

kojenecké období (do 1 roku) – vývoj motoriky, kognitivní vývoj, socializace

batolecí období (2.-3. rok)

předškolní (4.-6. rok) – motorika (obratnost), názorné myšlení, sociální (hry)

mladší školní

dospívání

časná a střední dospělost

pozdní dospělost

stáří

kmetství

Funkce rodiny:

biologická

ekonomická

ochrana a pomoc

výchova a kontrola

uspokojování sociálních potřeb, lásky, porozumění

Socializace= začleňování člověka do společnosti, pozice, status, role, skupinové normy, celoživotní proces, vzájemné působení jedince a společnosti

Vývoj osobnosti – zrání či učení? __________

Vnitřní výbava - v průběhu biologického zrání

Během vývoje 2 protichůdné tendence:

Evoluce (rozvoj)

Involuce (zánik)

Postupně zahrnuje

dědičnou (genetické mutace)

konstituční (živ. podmínky. Výživa, trénink)

Vnější prostředí - působení fyzikálních vlivů na vývoj jedince

Učení - urychluje proces zrání

nahodilé (zkušenost s ohněm...)

soustavné

Podle toho, jak schopnost získáme

Senzomotorické (učení činnostem – jízda na kole, kreslení…)

Učení se poznatkům, vědomostem (ve škole obecné informace)

Učení se metodám řešení (matematika)

Učení se “umění žít mezi lidmi”, sociální učení

Napodobování

Zpevňování (chování – odměny, tresty)

Identifikace (ztotožnění se vzorem)

Zástupné učení (pozorovat jiného – Obecná škola - jazyk)

Anticipační (podle očekávání druhých)

Stadiální pojetí osobnosti

Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje (vývoj dítěte na 5 etap)

každá zóna má vlastní erotogenní zóny,

jejich uspokojení = saturace, neuspokojení = frustrace

orální stadium – (1.r) spojeno s přijímáním potravy, kousáním

anální stadium – (2.a3.r) spojeno s vylučováním

falické stadium - (cca 4.r) genitální oblasti

období latence – (6.r-dospívání) období klidu

genitální období – (od 12.r) reaktivace sexuálních pudů

Eriksonovo pojetí psychosexuálního vývoje: (Osm údobí v životě člověka)

důvěra vs. nedůvěra

autonomie vs. stud a pochyby iniciativa vs. vina (předškolní věk ) snaživost vs. méněcennost — mladší školní věk hledání vlastní identity vs. konfůze rolí (smysl existence) intimnost vs. izolace (mladá dospělost) generativita vs. stagnace (zralá dospělost, péče o nové potomky) integrita já vs. zoufalství (pozdní dospělost a stáří)

Piagetovo pojetí kognitivního vyvoje:

Interakce mezi organismem a prostředím je řízena 2 mechanismy

1. asimilace-přijetí předmětu,učení

2. akomodace

Senzomotorická inteligence Semitická či symbolická funkce (1,5-2r.) – řeč… Konkrétní myšlenkové operace (7-8r) – operace s čísly, prostorem, časem… Formálně-logické operace (11-12, 14-15let) – uvažuje samostatně

Kolbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti:

Prekonvenčni úroveň:

1.stadium: odměna-trest (vyhnutí se trestu)

2.stadium: účelové myšlení (uspokojení vlastních potřeb)

Konvenční úroveň:

3.stadium: shoda s ostatními (splní co je od něj očekáváno) 4.stadium: orientace na společnost (morálka daná autoritou, pravidla)

Postkonvenční úroveň:

5. stadium sociální smlouva, společné hodnoty, právo jednotlivce 6. stadium morálka daná zásadami vlastního sebevědomí, respektování druhých a abstraktních etických principů

Obecné zákonitosti psychiky__________

Osobnost  z psychologického hlediska je abstraktní pojem,  představuje  totožnost jedince po psychické stránce se sebou samým v různých obdobích a za různých okolností jeho života. Nositelem této abstrakce - osobnosti je konkrétní člověk, osoba, která žije, vnímá, učí se, cítí, myslí, chce a jedná.

Dělení psychických jevů, podle toho, zda vyjadřují

děje - psychické procesy

připravenost jedince - psychický stav

stálé obecné rysy - dispozice člověka

Psychické procesy

Poznávací (kognitivní) procesy

Smyslové (vnímání, představy, fantazie)

Rozumové (pojem, soud, úsudek, myšlení, řeč)

Procesy paměti – zapamatování, uchování, vybavování

Procesy motivační – emoce, city, vůle

Psychické stavy

Stavy pozornosti

Citové stavy – nálady

Pozornost - nejdůležitějším duševním stavem, který ovlivňuje aktuální funkční zdatnost jedince, působí silně na průběh a výsledky jeho činností, uplatňuje se i v poznávání.

Osobnostní filtr – každý věnuje různým věcem různou pozornost, sám si volí jakou.

Aktivace (duševní stav)

stav pozornosti, uvedení organismu do stavu pozornosti k činností

stavy aktivace CNS = stavy pozornosti

bezvědomí

nejnižší přirozený stupeň aktivace je hluboký spánek, ztráta

vědomí vnějšího světa, sny

snížené stavy aktivace - přechod spánku a bdění, denní snění,nebo

stavy únavy, kdy jsou méně přesné pohyby, snížená pozornost,

v důsledku toho dělají lidé časté chyby. Tento stav velmi

nebezpečný např. pro řízení auta,zvýšené nebezpečí nehod.

střední aktivace – stav, kdy se cítíme svěží, v pohodě, dobře se

soustřeďujeme na každodenní práci

zvýšená aktivace- stav zvýšeného napětí při náročných úkolech

pracovních, sportovních, zvýšená pozornost, ale dříve

nastupuje vyčerpání!

vysoká aktivace – organismus připraven k maximálnímu výkonu,

což se projevuje zrychlením dechu, tepu, zvýšením krevního

tlaku,zvýšenému podráždění v CNS.

Pozornost je psychický stav, který zajišťuje na určitou dobu soustředění člověka na jeden jev nebo jednu činnost.