2. Hnojení ozimých obilovin - kdy, jak, co, specifika hnojení dusíkem

Hnojení ozimých obilovin

• organická hnojiva – běžně nehnojíme

• hnojení P, K, příp. Ca, Mg – před přípravou půdy, podle obsahu přijatelných živin v půdě (AZP)

• hnojení N – na počátku intenzivního příjmu – „jaro“, ovlivňuje utváření výnosových prvků

• přihnojení: regenerační ← (počet rostlin, Nmin. v půdě), produkční (počátek sloupkování) → počet zrn v klasu, kvalitativní (metání) →kvalita zrna, hmotnost zrna

Řepka ozimá

Od předplodiny se požaduje vytvoření meziporostového období v délce 2-4 týdny pro přípravu seťového lůžka;

Vysoké nároky na fosfor a draslík;

PK hnojiva – zaorat při základní přípravě půdy;

Síra, bór – poměrně vysoké nároky;

Vyžaduje optimální půd. reakci a lze k ní vápnit

• organická hnojiva (Močůvka, kejda, hnůj, P, K, příp. Ca, Mg (před přípravou půdy)) – příznivě reaguje, zvláště po špatných předplodinách a na méně úrodných půdách, limituje délka meziporostního období.

• jarní dávky dusíku (N) ovlivňuje utváření výnosových prvků

• dávka – regenerace kořenů, hnojivo LAV

• dávka – regenerace nadzemní hmoty, 2-3 týdny po hnojení 1. dávkou

• dávka – aplikace nejpozději v období žlutých poupat na základě rozboru, DAM 390

• dávka – v době květu výjimečně v období sucha

Přihnojení: 1. Regenerační (počet rostlin, N_min v půdě, org. hnojiva),

2. Produkční – počátek prodlužování, počet šešulí,

3. Kvalitativní: fáze žlutých poupat – kvalita semen

1. Organické látky - co to je, význam, bilance (Organická hnojiva)

Nejsou předmětem obchodu, velký objem, vysoký obsah vody, nízká koncentrace živin, jsou zdrojem organických látek, mikroorganismů, růstových a stimulačních látek, obsahují i živiny (v malém množství makroprvky a mikroprvky)

Význam používání:

• univerzální hnojiva – obsahují organ. látky, živiny, mikorooganismy, biologicky aktivní látky

• pohotovým zdrojem

• působí na výši a kvalitu výnosů plodin, zvyšují využití živin z průmyslových hnojiv, ovlivňují agrochemické vlastnosti půdy

Význam aplikace

• zlepšení fyzikálních vlastností půd

• lepší zadržování a transport vody

• lepší sorpce živin a iontová výměna

• vyšší mikrobiální činnost

• vyšší využití živin

Rozdělení:

• stájová: hnůj, močůvka, hnojůvka, kejda – vznik při uskladnění hnoje

• ostatní: vedlejší produkty –sláma, chrást, nať

• zelené hnojení, komposty

• Chlévská mrva – směs tuhých výkalů hospodářských zvířat, moče, steliva, zbytků krmiva a vody

Humus

Hnůj – vzniká z chlévské mrvy „zráním“ na hnojišti

Zrání hnoje: chemicko-biologický proces (kvašení, hnití), přeměna látek (rozklad a syntéza) - za studena nebo za horka

• Dobře vyzrálý hnůj: tmavá, snadno rýpatelná hmota, se zbytky steliva, které lze mechanicky oddělit

Způsoby uskladnění hnoje: hned vedle stáje dopravníkem, nebo do zastřešené plochy, nebo i mimo zemědělský podnik (z meziskladu)  na polní hnojiště: zpevněné polní hnojiště – vrstvení mrvy až do 3 m,

produkce hnoje „za studena“ – do 40 C, po uložení mrvy dojte ke stlačení a vytvoření anaerobních podmínek, pomalejší rozklad, nižší ztráty

produkce hnoje „za horka“ – po uložení mrvy zůstává načechraná, intenzivním působením aerobních bakterií dojde k růstu teploty (55-65 C) a tím k urychlení rozkladu (ztráty až 60%)

následným stlačením pokračuje proces za studena, rychlejší rozklad, vyšší ztráty

aplikace: okopaniny, kukuřice, řepka, pšenice, zelenina;

dávka: 20-50t/ha; rozmetadlem;

termín: podzim, následně zaorat

• Humus: exkrety kořenů, posklizňové a kořenové zbytky smíšené s hlínou

je velice stabilní hmota organického původu s neocenitelnými vlastnostmi

humus si lze představit jako houbovitou hmotu, která díky své složité pórovité struktuře má schopnost zadržet vodu, absorbovat na sebe toxické látky a vyrovnávat pH

humus a ostatní půdní organická hmota zvyšují kyprost, soudržnost a optimalizují mikrobní osídlení půdy, čímž značně snižují riziko půdní eroze

humus vzniká pomalým a dlouhodobým procesem zvaným humifikace za pomoci půdních organismů jako jsou bakterie, červi, žížaly apod.

humus je tvořen z takzvané primární organické hmoty, tedy ze zbytků rostlin, kořenů i mrtvých živočichů postupnou přeměnou přes množství různých látek

Močůvka: zkvašená moč hospodářských zvířat, moč nezachycená ve stelivu + část rozpuštěných výkalů (+ voda), má velmi málo organických látek (OL) – cca 1-2%, N-0,25%, K-0,44%, C-0,007%

Hnojení: plodiny: okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka, pšenice, zelenina (košťáloviny), travní porosty, meziplodiny, zálivka kompostů

dávka: 20-60 t/ha;

termín aplikace: na podzim se zaorávkou slámy, na jaře: přihnojení ozimů, jařin; před založením porostu jařin;

podmínky aplikace: zapravení do půdy, neaplikovat na zmrzlou půdu a sníh

aplikace: na široko, aplikátory

Kejda: směs tuhých výkalů a moče s podílem technologické vody a zbytků krmiva

ustájení zvířat bez podestýlky (volné, roštovaní)

složení kejdy: vysoký podíl vody, sušina do cca 10%, obsah OL cca 6-8%

zdroj důležitých prvků makro- a mikroprvky

živiny v kejdě jsou pro rostliny snadno přístupné (možná okamžité aplikace)

aplikace: plodiny: okopaniny (brambory, řepa), kukuřice, řepka, obiloviny, travní porosty, meziplodiny

dávka: 20-60-80 t/ha; dávka kejdy je limitována množstvím dusíku, nadměrná aplikace kejdy (nekvalitní) negativně ovlivňuje strukturu půdy

termín aplikace: na podzim, na jaře: přihnojování ozimů, před založením porostu jařin,

podmínky aplikace: zapravení do půdy, aplikace: na široko, aplikátory

Sláma – zaorání nepotřebné slámy v zemědělském podniku

aplikace: rozmetání nařezané slámy (8-10) cm, zapravení do půdy

význam: vyrovnání poměru C:N, zvýšení obsahu organických látek v půdě, zlepšení půdní struktury

Chrást, nať - doplnění organické hmoty, navrácení živin do půdy

Zelené hnojení: pěstování zpravidla rychle rostoucích rostlin a jejich následné zaorávání do půdy

Pěstování jako:

• meziplodina (v osevním sledu mezi hlavními plodinami),

• podsev (současně s hlavní plodinou),

• podplodina (v sadech a vinicích),

• hlavní plodina (zúrodňování půd, rekultivace)

Význam zeleného hnojení: obohacení půdy o snadno rozložitelnou organickou hmotu, omezení vyplavování živin – biologická sorpce, přesun živin ze spodních vrstev do ornice, zastínění povrchu půdy, ochrana půdy před větrnou a vodní erozí, omezení růstu plevelů, přerušení osevního postupu

Komposty: směs organických a minerálních látek oživená užitečnou půdní mikroflórou, v níž probíhají nebo již proběhly humusotvorné procesy

Základní typy:

• statkový kompost:

organický podíl: sláma, znehodnocené krmivo; zbytky z posklizňových úprav; štěpka; další organické materiály

minerální podíl: skrývková zemina; rybniční bahno; vyhnilé kaly, minerální podíl posklizňových úprav vápnění

• průmyslový kompost:

organický podíl: vytříděný bioodpad; rašelina; čistírenský kal; odpady potravinářského průmyslu

minerální podíl: sedimenty, skrývková zemina