9. Ombudsman

Od roku 2000 se dalším orgánem ochrany práva stává v České republice veřejný ochránce práv (ombudsman), který je volen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na šest let. Jeho hlavní činností je ochrana osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před nečinnosti úřadů a institucí veřejné správy. Jeho působnost se nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, zpravodajské služby ČR a na vyšetřovatele Policie ČR.

Ombudsman nemá rozhodovací pravomoc. Výsledkem jeho činnosti jsou doporučení.

Prameny práva pro účely zkoušky:

Ústava ČR č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků

Listina základních lidských práv a svobod č. 2/1993 Sb.

IV. Rodinné právo

Obsah

1. Charakteristika

2. Základní zásady rodinného práva

3. Předmět rodinného práva

4. Formy náhradní rodinné výchovy

5. Vyživovací povinnost

6. Registrované partnerství

1. Charakteristika

Rodinné právo tvoří souhrn právních norem, upravujících právní postavení člověka ve vztazích, které jsou pro něj jedny z nejdůležitějších, tj. v rodině. Je to právní odvětví s převahou norem práva soukromého a vztahy v rodině upravuje v duchu nutnosti a účelnosti. Tyto právní vztahy jsou svou povahou vztahy převážně dlouhodobými. Subjekty se svých práv a povinností nemohou zpravidla vzdát (přenášet je na jiné osoby apod.). Jejich základním principem je tzv. princip solidarity (např. všem členům rodiny je uložena povinnost pomáhat si podle svých schopností a možností). Není zde tedy uplatňován obvyklý občanskoprávní princip ekvivalence (vzájemného plnění).

Členové rodiny jsou navzájem spojeni především citovými vazbami. Na základě této skutečnosti nemůže právní úprava regulovat tyto vztahy příliš podrobně. Právo se v této oblasti musí „do jisté míry“ spoléhat na jiné normativní systémy, především normy morální.

Rodinné vztahy představují především osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny. Dále je zapotřebí sem zahrnout i vztahy náhradní rodinné výchovy.

Právní úprava tohoto typu vztahů je soustředěna do třech základních pramenů:

4. zákon o rodině (zde je obsažena právní úprava vztahů osobní povahy),

5. občanský zákoník (jeho ustanovení se používají tam, kde zákon o rodině nemá vlastní právní úpravu, např. právní úkony, počítání času apod., dále je zde obsažena právní úprava majetkových vztahů),

6. mezinárodní úmluva o právech dítěte (je součástí právního řádu ČR).

Pro právní úpravu rodinně právních vztahů jsou významné i některé předpisy práva správního, především zákon o matrikách.

2. Základní zásady rodinného práva

1. Dobrovolnost a svobodné rozhodování při vstupu do manželství, důraz je položen na citovou stránku.

2. Rovnoprávné postavení muže a ženy.

3. Vztahy v rodině jsou chráněny právním řádem.

4. Rodině náleží především péče o duševní, citový a tělesný rozvoj dětí.

5. Povinnost společnosti pečovat o hmotné a kulturní potřeby dětí.

6. Princip solidarity.