1. Prezident republiky

   • Je hlavou státu, z výkonu své funkce není odpovědný, nelze jej odvolat.

   • Trestní stíhání může být zahájeno pouze pro velezradu.

   • Výlučné pravomoci prezidenta jsou vymezeny Ústavou taxativně (výslovně).

   • Ostatní rozhodnutí prezidenta vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády (vláda je odpovědna Parlamentu).

   • Je volen oběma komorami Parlamentu na 5 let (nikdo nemůže být zvolen více než 2 volební období za sebou).

2. Vláda

   • Je vrcholovým orgánem výkonné moci, dá se tedy říci, že spravuje stát.

   • Skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů.

   • Předsedu vlády jmenuje prezident. Na jeho návrh pak jmenuje ostatní členy vlády.

   • Ze své činnosti je vláda odpovědna Poslanecké sněmovně.

   • Rozhoduje ve sboru nadpoloviční většinou všech svých členů.

   • Je oprávněna vydávat právní předpisy k  provedení zákona a v jeho mezích (vládní nařízení).

   • Vydává i vládní usnesení (normativní interní instrukce), která zavazují pouze členy vlády.

3. Ministerstva a jiné správní úřady

   • Tyto orgány lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.

   • Jsou-li k tomu zákonem zmocněny mohou, na základě zákona a jeho mezích, vydávat právní předpisy (vyhlášky).

4. Státní zastupitelství

   • Je relativně novým ústavním orgánem, který v roce 1994 nahradil prokuraturu.

   • Zastupuje veřejnou žalobu ve věcech trestních.

   • Jeho postavení a působnost vymezuje zákon o státním zastupitelství.

Moc soudní

Vymezuje úkoly a postavení soudů. Je vykonávána nezávislými soudy prostřednictvím nezávislých soudců. Soudce se řídí ve své činnosti jen zákony, proti jeho vůli ho nelze odvolat ani přeložit k jinému soudu. Soudci jsou jmenováni prezidentem republiky bez časového omezení.

Rozlišujeme čtyři druhy soudnictví:

1. soudnictví civilní,

2. soudnictví trestní,

3. soudnictví správní,

4. soudnictví ústavní.

Ústavní principy soudnictví:

• princip výkonu soudní moci jménem republiky,

• princip nezávislosti soudů,

• princip nezávislosti soudců,

• princip nestrannosti soudců,

• princip rozhodování senátem a samosoudcem,

• princip účasti lidu na výkonu soudní moci,

• princip vázanosti soudce zákonem,

• princip rovnosti účastníků řízení před soudem,

• princip ústnosti a princip veřejnosti soudního jednání.

1. Ústavní soud

• Je samostatný specializovaný nezávislý orgán moci soudní.

• Je nerozpustitelný a neodvolatelný.

• Není součástí soustavy obecných soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy).

• Základním posláním Ústavního soudu je výkon soudní ochrany ústavnosti

• Na základě návrhu rozhoduje o zrušení zákonů nebo jiných předpisů nebo jejich ustanovení, jestliže jsou v  rozporu s Ústavou.

• Rozhoduje rovněž o stížnostech proti pravomocným rozhodnutím orgánů státní moci, kterými byla porušena ústavně zaručená práva a svobody.

• Rozhoduje nálezem. Toto rozhodnutí je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů (pokud o jeho vykonatelnosti nerozhodl Ústavní soud jinak).

• Jeho rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány a osoby.

Nejvyšší kontrolní úřad

• Zvláštní orgán státu, který má nezávislé postavení.

• Není součástí státní správy.

• Kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

Česká národní banka

• Zvláštní orgán státu s  nezávislým postavením.

• Není součástí státní správy.

• Pečuje o stabilitu měny.

• Je naší emisní bankou, má výhradní právo vydávat bankovky a mince, včetně mincí pamětních.

Územní samospráva

• Vymezuje členění ČR na obce a vyšší územní samosprávné celky.

• Pojem samosprávného celku vymezuje jako územní společenství občanů, které je samostatně spravováno zastupitelstvem a má právo na samosprávu.

• Zastupitelstvo je volený orgán, který je chráněn proti zásahům státní moci. Může vydávat obecně závazné vyhlášky platné na daném území.

• Vyššími celky mohou být země nebo kraje.

• Na základě článku 99 a článku 100 odst. 2 Ústavy je vytvořen dvoustupňový systém územní samosprávy:

  1. samospráva obce

  2. samospráva vyššího územního samosprávného celku (kraje)