1. Hospodářská a sociální přeměna od feudalismu k ranému kapitalismu (do konce 18. Století)

Feudalismus je středověký politický systém, založený především na zemědělství, vznikající od říše římské (5.stol n.l.) Předmětem nákupu byl pouze úzký okruh výrobků, tzn. mizivé příležitosti k podnikám. Existovala poddanská lenní závislost a stavovské uspořádání- šlechta, církev, nevolníci a nerovnost mezi nimi. Postupním přeměňováním feudalismus dál vznik kapitalismu, založenému na akumulaci kapitálu, najímání pracovní sily za mzdu, soukromém vlastnictví, občanskou rovností. Společnost se začala dělit na dělnictvo a podnikatele. Velký vliv na rozvoj obchodu, kolonizace a otroctví měli zámořské objevy Indie a Ameriky.

Kolonizace Severní Ameriky začala kolem 16.století. Vznikly 13 anglických kolonií a půda byla vyhlášena vlastnictvím anglického panovníka. Kvůli rostoucí nespokojeností amerických osadníků došlo do války za nezávislost, a to vedlo k vyhlášení nezávislosti USA v roce 1776.

Přechod od feudalismu vrcholil buržoazními revolucemi v Evropě. Skončil čas výsad šlechty a duchovenstva. Lidé získali rovnost, měli právo na vlastnictví majetku a mohli podnikat. Nejrychleji přeměna k ranému kapitalismu probíhala v západních částech Evropy.

Během buržoazní revoluce v Holandsku země získala nezávislost od španělské moci. Po revoluci zemědělství, obchod a námořní plavba se zde staly vyspělejšími. Holandsko bylo nazváno vzorovou kapitalistickou zemí 17.století, a patřilo mezi nejbohatšími státy až do 20.století.

V Anglie kapitalismus v zemědělství rozvíjel souběžně s průmyslem. Rolnictvo zde do poloviny 19.století téměř vymizelo. Zemědělství se přeměnilo v kapitalistický organizované odvětví se třemi společenskými třídami, jimž odpovídal i trojí zdroj důchodu: šlechtičtí vlastníci půdy, kapitalističtí nájemci a zemědělští dělníci. Hospodářský rozvoj země urychlila buržoazní revoluce, za kterou bylo k britskému státu definitivně přičleněno Skotsko, a začala rychlá kolonizace Irska. V roce 1694 vznikla Anglická banka, která se stala vzorem pro organizaci emisních bank v dalších zemích.

Ve Francii vzplanula Velká Francouzská revoluce(1789-94) , která se vyznačovala důsledností a radikálností při likvidaci feudalismu a Deklarace lidských a občanských práv zrušila všechny výsady šlechty a duchovenstva. V průběhu revoluce se vytvořila malovýrobní struktura zemědělství, která byla typická pro Francii až do poloviny 20.století.

2. Fenomén industrializace (průmyslová revoluce, agrární revoluce, demografická revoluce, revoluce V infrastruktuře)

Industrializace je proces, během něhož dochází k přeměně společnosti od předprůmyslovou k průmyslovou. Příčinami vzniku byly hromadění kapitálu, uvolnění pracovní síly a technický rozvoj. Agrární revoluce byla předstupněm průmyslové revoluce. Její podstatou bylo zdokonalování techniky zemědělství, a to přechod od trojpolního systému na střídavý, zavedení umělých hnojiv a pěstování nových plodin. Na přelomu 18. a 19.století začala průmyslová revoluce (v Anglii). Hospodářskému rozvoji působilo období technických objevů.

Začátek globálního procesu industrializace pojmenován jako první průmyslová revoluce, jedním z výsledků kterou byl vynález parního stroje. Druhá průmyslová revoluce je modernizace průmyslu od konce 19.století po vynálezu spalovacího motoru, elektrických zařízení, sítě kanálů a železnic, a to znamená, že revoluci zažila i infrastruktura. Jeho rozkvět představoval vynález dopravníku. V důsledku byla zvýšena produktivita práce, ale omezená fyzická práce lidí, a to vedlo k růstu nezaměstnanosti. Vznikly nový obory, proběhla urbanizace.

S tímto souvisela i demografická revoluce, která přinesla snížení úmrtnosti a tím i dvojnásobení počtu obyvatel. Díky lepší hygieně a zdravotnictví byly zlepšená životní podmínky.