Dědění ze zákona

• fyzické osoby jsou rozděleny do 4 skupin zákonných dědiců

1. skupina – děti zůstavitele a manžel (dědí rovným dílem)

2. skupina – manžel, rodiče zůstavitele a osoby, které se zůstavitelem žily ve společné domácnosti, alespoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí (dědí rovným dílem přičemž manžel zůstavitele nejméně jednu polovinu dědictví)

3. skupina – zůstavitelovi sourozenci a vedle nich spolužijící osoby, které splňují předpoklady skupiny II. Avšak samy ve skupině II. Dědit nemohou (nabývají dědictví rovným dílem)

4. skupina – prarodiče zůstavitele (dědici dědí rovným dílem)

Dědění ze závěti

• zůstavitel nesmí závětí rozhodnout v neprospěch svých potomků, nesmí je v závěti opomenout, pokud by tak učinil byla by závěť v této části neplatná

• pokud se potomci chovají k zůstaviteli za jeho života v rozporu s dobrými mravy, může je zůstavitel vydědit

Aby se někdo mohl stát dědicem, musí se dožít smrti zůstavitele. Zákon připouští, aby dědicem se stalo i počaté dítě, narodí-li se živé. Ze závěti může být dědicem i právnická osoba, nesmí však zaniknout před smrtí zůstavitele.

Dědictví přechází na dědice okamžikem smrti zůstavitele. K jeho přechodu není třeba tzv. akt přijetí dědictví. Na dědice nepřecházejí jen zůstavitelova aktiva, ale i pasiva. Dále samostatná povinnost nést přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele. Povinnost uhradit dluhy je omezena cenou zanechaného zůstavitelova majetku.

Odmítnutí dědictví – musí mít zákonem předepsanou formu a musí být provedeno ve stanovené lhůtě

Dědictví, které nenabude žádný z dědiců připadá státu jako tzv. odúmrť.

Ochrana oprávněného dědice – nastupuje po skončení řízení o dědictví v případě, že dědictví bylo dáno nepravému dědici. Oprávněný dědic musí podat žalobu vůči nepravému do tří let.

10. Právo závazkové

• obecně o závazkovém právu, závazkový právní vztah

• vznik a zánik závazkových právních vztahů

• změny a zajištění závazkových právních vztahů

Závazkový vztah definuje občanský zákoník jako právní vztah, ve kterém věřiteli vzniká právo na určité plnění a dlužníkovi vzniká povinnost plnit.

Stranami závazkového vztahu je věřitel a dlužník.

V závazkových vztazích je třeba rozlišit:

1. strany právního vztahu

2. subjekty právního vztahy

Druhy závazkových vztahů

1. podle počtu stran, které závazkový vztah uzavírají jsou závazkové vztahy:

1. dvoustranné

2. vícestranné

2. podle počtu subjektů na každé straně lze závazky rozlišit na:

1. jednoduché, kdy na každé straně právního vztahu je pouze jeden subjekt

2. společné

Podle toho, na které straně je pluralita subjektů dělíme společné závazky na:

1. aktivní pluralitu (na straně věřitelů)

2. pasivní pluralitu (na straně dlužníků)

Dále dělíme:

1. závazky s plněním nedělitelným

2. závazky s plněním dělitelným - dělené (povinnost nebo právo se vztahuje jen na určitou část celkového plnění)

• solidární (povinnost poskytnout celé plnění)