Věcná břemena

Omezují vlastníka věci nemovité ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.

Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena:

1. s vlastnictvím určité nemovitosti (právo cesty, právo čerpání vody),

2. patří určité osobě (výminek)

Věcná břemena vznikají:

1. písemnou smlouvou

2. na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví a schválenou dohodou dědiců

3. ze zákona

4. rozhodnutím státního orgánu

5. výkonem práva odpovídajícího věcnému břemenu po dobu 10 let, tj. vydržením

Smlouva o zřízení věcného břemene musí být písemná a musí být proveden její vklad do katastru nemovitostí katastrálním úřadem, v jehož obvodu se nemovitost nachází.

Věcné břemeno zaniká:

1. písemnou smlouvou

2. rozhodnutím příslušného státního orgánu

3. ze zákona

4. zánikem nemovitosti

K účinnosti smlouvy, ze které zanikla práva odpovídající věcným břemenům, je potřeba výmaz v katastru nemovitostí.

10. Právo vlastnické

• spoluvlastnictví

• omezení vlastnického práva

• způsob vzniku a zániku vlastnického práva

Spoluvlastnictví

Může být:

1. společné jmění manželů

2. podílové

Společné jmění manželů

Subjektem společného jmění manželů mohou být pouze manželé po dobu trvání manželství.

Společné jmění manželů tvoří:

• majetek (věci movité a nemovité, pohledávky, jiná majetková práva a penězi ocenitelné hodnoty)

• závazky (dluhy)

Do společného jmění manželů se podle § 143 OZ nezahrnují věci získané za trvání manželství:

1. darem

2. dědictvím

3. věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů

4. věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů

5. závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého

6. závazky, které se týkají výlučného majetku jednoho z manželů

Zánik SJM

• smrtí manžela nebo jeho prohlášením za mrtvého, nebo prohlášením manželství za neplatné

• právní mocí rozhodnutí soudu o rozvodu manželství

• za trvání manželství podle dnešní úpravy SJM zaniká ze zákona jen ve dvou taxativně stanovených případech (prohlášením konkursu soudem; právní mocí rozsudku o propadnutí majetku v důsledku trestného činu)

Podílové spoluvlastnictví

U podílového spoluvlastnictví jde o ideální vymezení podílů zlomkem nebo procentem. Tento ideální podíl vyjadřuje míru účasti při hlasování, míru v jaké se na společné věci podílejí spoluvlastníci svými právy a povinnostmi. Jestliže podíly nejsou určeny smlouvou nebo stanoveny právním předpisem, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné. Obsahem spoluvlastnictví podílového jsou práva a povinnosti jednak mezi spoluvlastníky navzájem, dále mezi spoluvlastníky a třetími osobami. Pokud spoluvlastníci nedosáhnou dohody je rozhodující většina spoluvlastnických hlasů, počítaná podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů rozhodne na návrh kteréhokoliv ze spoluvlastníků soud.

Každý ze spoluvlastníků má ke svému podílu dispoziční oprávnění. Může k němu bez souhlasu ostatních zřídit zástavní právo, věcné břemeno, ustanovit dědice apod. Převést svůj podíl na jiného může však jen tehdy, jestliže jej nejprve nabídl ke koupi ostatním spoluvlastníkům. Předkupní právo se neuplatňuje, jestliže spoluvlastník převádí svůj podíl na osobu blízkou, tj. osobu příbuznou v řadě přímé.

Podílové spoluvlastnictví může zaniknout obvyklými způsoby k nimž dochází při zániku vlastnictví nebo může být zrušeno. Ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a vypořádání spoluvlastnictví může dojít především dohodou.