1. Charakteristika

Ústava ČR stanoví, že Česká republika je svazkem rovnoprávných svobodných občanů, kteří mají jak vůči spoluobčanům, tak i vůči státu povinnosti, které musí plnit. Občanský princip vyplývající z Ústavy předpokládá, že občanské povinnosti se vztahují na každého. Občané jsou si tedy rovni i v povinnostech vůči státu.

Zákaz diskriminace a privilegií je pak obsažen především v Listině základních práv a svobod jakož i mezinárodních úmluvách o lidských právech, jimiž je Česká republika vázaná.

Vztah Listiny základních práv a svobod je řešen jednak čl. 3. Ústavy, kde je přímo zakotveno, že Listina je součástí ústavního pořádku ČR. V neposlední řadě pak i usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 č. 2/ 1993 Sb. vyhlašuje Listinu základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky.

Z hlediska struktury je Listina základních práv a svobod členěna, obdobně jako Ústava, do šesti hlav a má rovněž uvozující ustanovení, která lze nazvat preambulí.

2. Struktura Listiny základních práv a svobod

Preambule

Principy zde konstatované vycházejí ze základních a tradičních právních idejí a opírají se o některé obecně závazné principy demokracie:

1. přirozená práva člověka jsou neporušitelná

2. je uznána svrchovanost zákona

3. uznávají se práva občana

4. navazuje se na samosprávní a demokratické tradice národa a obecné hodnoty humanismu

5. morálně se odsuzuje doba, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší zemi potlačovány

6. vychází se z práva českého i slovenského národa na sebeurčení

7. je chápán i díl odpovědnosti za budoucí osud veškerého života na Zemi

8. je vyjádřena vůle, aby se ČR zařadila mezi státy, jež výše uvedené hodnoty ctí.

6. Dělba moci a její představitelé – státní orgány – v Českém právním řádu – Orgány moci zákonodárné a jejich pravomoc – Orgány moci výkonné a jejich pravomoc – Orgány moci soudní a jejich pravomoc Poznámka: včetně druhů právních aktů, které jsou oprávněny vydávat.

Moc zákonodárná

Zákonodárnou mocí se rozumí především pravomoc vydávat zákony. Dále sem spadá funkce správní - v oblasti kontroly, funkce autonomní - rozhodování o svých vnitřních záležitostech apod.

Zákonodárná moc je svěřena Parlamentu, který má dvě komory.

1. Poslaneckou sněmovnu - 200 poslanců volených na období 4 let.

2. Senát - nebyl dosud ustaven. Má 81 senátorů volených na 6 let s tím, že každé 2 roky se 1/3 senátorů obnoví.

Volby do Poslanecké sněmovny probíhají podle zásad poměrného zastoupení - poslanecké mandáty se rozdělují podle počtu hlasů odevzdaných voliči pro jednotlivé kandidátní listiny.

Volby do Senátu probíhají podle zásad většinového systému - ve stanoveném volebním obvodu je zvolen ten kandidát, který získal nejvíce hlasů.

Každý občan České republiky, který dovršil věku 18 let má právo volit, má tzv. aktivní volební právo.

Pasivní volební právo, neboli právo být volen, je věkově odstupňováno podle funkcí. Každý občan ČR, který dosáhl věku 21 let může být zvolen poslancem Poslanecké sněmovny. Pro úřad prezidenta nebo do Senátu se požaduje věk 40 let.

Zvolení poslanci skládají slib na první schůzi Poslanecké sněmovny, které se zúčastní. Jsou chráněni poslaneckou imunitou.

Poslanecká sněmovna může vyslovit nedůvěru vládě.

Usnášet se jsou komory způsobilé za přítomnosti alespoň 1!3 svých členů.

Zákony přijímá Poslanecká sněmovna prostou většinou (tj. alespoň nadpoloviční většina přítomných poslanců), ústavní zákony pak kvalifikovanou většinou (tj. třípětinová většina všech poslanců).

Moc výkonná

Výkonná moc vymezuje především působnost prezidenta republiky a vlády. Dále pod tento druh státní moci patří ministerstva a ostatní ústřední úřady a státní zastupitelství.

Prezident republiky

• Je hlavou státu, z výkonu své funkce není odpovědný, nelze jej odvolat.

• Trestní stíhání může být zahájeno pouze pro velezradu.

• Výlučné pravomoci prezidenta-jsou vymezeny Ústavou taxativně (výslovně).

• Ostatní rozhodnutí prezidenta:`vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády (vládaje odpovědna Parlamentu).

• Je volen oběma komorami Parlamentu na 5 let (nikdo nemůže být zvolen více než 2 volební období za sebou).

Vláda

• Je vrcholným orgánem výkonné moci, dá se tedy říci, že spravuje stát.

• Skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů.

• Předsedu vlády jmenuje prezident. Na jeho návrh pak jmenuje ostatní členy vlády.

• Ze své činnosti je vláda odpovědna Poslanecké sněmovně.

• Rozhoduje ve sboru nadpoloviční většinou všech svých členů.

• Je oprávněna vydávat právní předpisy k provedení zákona a v jeho mezích (vládní nařízení).

• Vydává i vládní usnesení (normativní interní instrukce), která zavazují pouze členy vlády.

Ministerstva a jiné správní úřady

• Tyto orgány lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.

• Jsou-li k tomu zákonem zmocněny mohou, na základě zákona a jeho mezích, vydávat právní předpisy (vyhlášky).

Státní zastupitelství

• Je novým ústavním orgánem,. který nahradil prokuraturu.

• Zastupuje veřejnou žalobu ve věcech,trestních.

• Jeho postavení a působnost vymezuje zákon o státním zastupitelství.

Moc soudní

Vymezuje úkoly a postavení soudů.

Je vykonávána nezávislými soudy prostřednictvím nezávislých soudců.

Soudce se řídí ve své činnosti jen zákony, proti jeho vůli ho nelze odvolat ani přeložit k jinému soudu.

Soudci jsou jmenováni prezidentem republiky bez časového omezení. Rozhodují ve věcech občanskoprávních a trestních.

Soud rozhoduje samosoudcem nebo v senátě (pokud tak stanoví zákon).

V rámci soudní moci je upraveno postavení a pravomoc Ústavního soudu.

1. Je koncipován jako orgán soudního typu.

2. Je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

3. Na základě návrhu rozhoduje o zrušení zákonů nebo jiných předpisů nebo jejich ustanovení, jestliže jsou v rozporu s Ústavou.

4. Rozhoduje rovněž o stížnostech proti pravomocným rozhodnutím orgánů státní moci, kterými byla porušena ústavně zaručená práva a svobody.

5. Rozhoduje nálezem. Toto rozhodnutí je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů (pokud o jeho vykonatelnosti nerozhodl Ústavní soud jinak).

6. Jeho rozhodnutí jsou závazná. pro všechny orgány a osoby.

Nejvyšší kontrolní úřad

Zvláštní orgán státu, který má nezávislé postavení. Není součástí státní správy. Kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

Česká národní banka

Zvláštní orgán státu s nezávislým postavením. Není součástí státní správy. Pečuje o stabilitu měny. Je naší emisní bankou, má výhradní právo vydávat bankovky a mince, včetně mincí pamětních.

Územní samospráva

Vymezuje členění České republiky na obce a vyšší územní samosprávné celky. Pojem samosprávného celku vymezuje jako územní společenství občanů, které je samostatně spravováno zastupitelstvem a má právo na samosprávu.

7. Základy občanského práva – Význam a obsah občanského práva, občansko-právní vztahy. – Účastníci občanskoprávních vztahů – osoby právnické, fyzické,

– Způsobilost k právům a právním úkonům, zastupování