
- •Dualismus práva
- •Druhy právních předpisů V českém právním řádu
- •Působnost právních předpisů
- •Právní vztah
- •I. Předpoklady
- •Právní skutečnosti
- •II. Prvky právního vztahu
- •Subjekty
- •2. Objekt
- •3. Obsah
- •1. Veřejnoprávní
- •1. Historicky vývoj
- •2. Charakteristika
- •3. Ústavní pořádek čr
- •1. Charakteristika
- •2. Struktura Listiny základních práv a svobod
- •1. Význam a obsah občanského práva
- •2. Účastníci občanskoprávních vztahů
- •Náležitosti
- •Typy smluv
- •Kupní smlouva
- •Právo vlastnické
- •Věcná břemena
- •Spoluvlastnictví
- •Podílové spoluvlastnictví
- •Omezení vlastnického práva
- •Vznik a zánik vlastnického práva
- •Dědění ze zákona
- •Vznik a zánik závazkových vztahů
- •Zajištění závazkových vztahů
- •Vznik manželství
- •Vztahy mezi rodiči a dětmi
- •Vztahy náhradní rodinné výchovy
- •Změna pracovního poměru
- •Skončení pracovního poměru
- •Odpovědnosti za škodu
- •Skutková podstata trestného činu
- •Řízení sporné
- •Řízení nesporné
1. Veřejnoprávní
- za trestný čin
- za správní delikt
- za přestupek
- za jiný správní delikt než přestupek
2. disciplinární
3. soukromoprávní
- odpovědnost za škodu
- odpovědnost za bezdůvodné obohacení
odpovědnost za vady
- odpovědnost z prodlení
Stát a ústavní právo – Pojem státu a vývoj názorů na právní stát – Základní zásady ústavního práva v ČR, ústavní pořádek – Listina základních práv a svobod
1. Historicky vývoj
Právním základem každého státu je Ústava.
Rozlišujeme dvě základní etapy našeho ústavního vývoje :
l. etapa 1848-1918 (v rámci habsburské monarchie)
2. etapa 1918-1992 (v rámci československé státnosti)
2. Charakteristika
Ústavní právo ČR řadíme mezi odvětví práva veřejného. Soubor ústavních norem a ústavní praxe spolu tedy tvoří tzv. ústavní pořádek.
V každém demokratickém právním státě vymezují ústavní normy základní pravidla pro vztah občana a státu. V ústavních normách je přímo vymezen resp. omezen rozsah zásahů státu do práv jednotlivce a občanské společnosti. Každá fyzická nebo právnická osoba se může domáhat ochrany proti pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahům orgánů státní moci do těchto práv a svobod, které j sou zaručeny Listinou základních lidských práv a svobod.
3. Ústavní pořádek čr
Ústavní vývoj bývalého, Československa a ústavní vývoj ČR na sebe bezprostředně navazují nejen z časového hlediska. V Ústavě ČR nalezneme i některé instituty, převzaté z Ústavní listiny z roku 1920, ale i takové, které mají svůj základ v ústavním systému po roce 1960. Jsou však limitovány podstatnými rozdíly obsaženými v ústavním systému ČR.
Ústava ČR
Tento tzv. "základní zákon" státu upravuje hlavní instituty státního zřízení, zejména soustavu nejvyšších státních orgánů, jejich působnost a vzájemné vztahy, principy územní samosprávy a základní práva a svobody občanů.
Ustanovení obsažena v Ústavě ČR a další ústavní zákony lze měnit nebo rušit zase jen formou ústavního zákona.
Ústava ČR je uvozena tzv. preambulí – úvodním, prohlášením a má 8 hlav.
I. Základní ustanovení
II. Moc zákonodárná
III. Moc výkonná
IV. Moc soudní
V. Nejvyšší kontrolní úřad
VI. Česká národní banka
VII. Územní samospráva
VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení
Preambule - vyhlášení vůle občanů ČR vytvářet v návaznosti na tradice české i československé státnosti svobodný demokratický stát.
Základní ustanovení - obsahují ústavní charakteristiku ČR.
Česká republika je charakterizována jako jednotný (unitární) právní stát s úplnou státní suverenitou a mezinárodněprávní subjektivitou.
Jako základní princip demokracie je vyjádřena svrchovanost lidu. Zároveň je stanoveno, že Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku ČR a základní práva a svobody j sou pod ochranou soudní moci.
Za základ politického systému je prohlášena volná soutěž svobodně vzniklých politických stran.
Životní prostředí je postaveno pod ochranu státní moci.
Princip zaručené samosprávy územních samosprávných celků v sobě zahrnuje jednak princip výstavby státu a zároveň právo těchto celků očekávat od státu naplnění obsahu samosprávy v prováděcím zákonodárství.
Listina základních práv a svobod