Právní vztah
= společenský vztah upravený právními normami
I. Předpoklady
1. obecné
PRÁVNÍ NORMY (obsažené v právních předpisech)
2. konkrétní
Právní skutečnosti
│
┌───────────────────────────────────┐
závislé na lidské vůli: události protiprávní stavy
jednání │
│ ┌────────┐
│ nutné nahodilé
┌────────┐ smrt úraz
právní protiprávní narození živelná pohroma
k
onání
čas
opomenutí
individuální právní akty orgánů státu
konstitutivní
deklaratorní
vytvoření věci nebo díla
c) soukromoprávní úkony
jednostranné - výslovné
dvoustranné - ústní
- písemné
- konkludentní
nezávislé na lidské vůli:
II. Prvky právního vztahu
Subjekty
osoby
právnické (stát, organizace)
fyzické (občané)
2. Objekt
věc – movitá, nemovitá
činnost
právo
nehmotné statky
hodnoty lidské osobnosti
3. Obsah
a) práva subjektivní
oprávnění - zákonem chráněná určitá míra možnosti chování
nárok - oprávnění domoci se svého práva uplatněním státního donucení (u soudu)
b) povinnosti - spočívají v chování
konání: dát, dělat,
nekonání: strpět, zdržet se
Jednat ať právně či protiprávně lze
tím, že subjekt koná i
tím, že neučiní nic, ve chvíli, kdy mu konání norma přikazuje, tzn. že konat
opomene.
Právní úkon může být
jednostranný, jedná-li pouze jeden subjekt a jeho jednání má právní následky vůči adresátovi doručením (výpověď', závět', odstoupení od smlouvy)
dvoustranný příp. vícestranný, jestliže je třeba, aby souhlasně projevily svou vůli dva subjekty; příp. více.
Právní odpovědnost – Obecně, druhy právní odpovědnosti – Druhy odpovědnosti v soukromém právu – Právní úprava odpovědnosti za škodu v soukromém právu
Odpovědností se rozumí povinnost nést následky svého chování a jednání. Vychází z filosoficko-étických představ' o torn; jak je člověk odpovědný za své jednání před ostatními lidmi. Existují různé druhy odpovědnosti:
morální
politická
právní
Porušení právní povinnosti - tehdy, jestliže ten, kdo je k něčemu povinen se chová jinak, než se podle povinnosti chovat měl (chová se jak neměl nebo se nechová jak měl). Porušení právní povinnosti je objektivní stav, který právo posuzuje odděleně od otázky deliktní způsobilosti toho, kdo právo porušil.
Následky porušení právní povinnosti mohou být:
původní povinnost trvá, ale přistupuje k ní možnost oprávněného vynutit si za dodržení právem předepsaných 'náležitostí splnění původní povinnosti příslušným státním orgánem
vznik nové (sekundární) povinnosti v důsledku porušení původní povinnosti tím, komu nová povinnost vzniká.
jiné právní následky, které nemají povahu vzniku sekundární povinnosti. Některé jsou spojeny bezprostředně s porušením práva, jiné nastávají teprve, dojde-li ke spojení s dalšími právními skutečnostmi.
Druhy právní odpovědnosti