Odpovědnosti za škodu

Zaměstnanec:

1. obecná odpovědnost za škodu

Předpoklady:

• vznik škody na straně zaměstnavatele

• porušení povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním

• zavinění

• příčinná souvislost

Výše náhrady:

1. zaviněná škoda nedbalostí – 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku

2. zaviněná škoda úmyslně – plná výše skutečné škody i ušlý zisk

Forma náhrady

• náhrada v penězích

• náhrada v uvedením v předešlý stav

2. odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

Předpoklady:

• platná dohoda o hmotné odpovědnosti

• schodek na hodnotách

• zavinění se předpokládá (zaměstnanec se sprostí odpovědnosti, prokáže-li , že škodu nezavinil)

Výše náhrady:

• plná náhrada skutečné škody

Forma náhrady:

• náhrada v penězích

• náhrada uvedením v předešlý stav

Zaměstnavatel

1. obecná odpovědnost za škodu

Předpoklady:

• vznik škody

• zaměstnanec v tomto okamžiku plnil pracovní úkoly nebo jednal v souvislosti s nimi

• porušení právní povinnosti

• příčinná souvislost

Výše náhrady:

• plná náhrada skutečné škody

2. odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

- vznik škody za zdraví - pracovní úraz

• nemoc z povolání

• nebo úmrtí zaměstnance v souvislosti s tímto poškozením

• při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním

Zprostění odpovědnosti zaměstnavatele

• tzv. liberační důvody

Úplné zprostění:

• jedinou příčinou vzniku škody bylo: porušení předpisů bezpečnosti práce zaměstnancem, opilost, zneužití návykových látek

Částečné zproštení:

• jednou z příčin vzniku škody bylo: porušení předpisů bezpečnosti práce zaměstnancem, porušení obvyklého způsobu chování vědomým lehkomyslným jednáním

14. Trestní právo

• formální a materiální stránka trestného činu, druhy tr. činů

• skutková podstata trestného činu

• druhy trestů

Trestní právo se dělí na právo hmotné (materiální) a procesní (formální).

Druhy trestných činů:

1. trestné činy proti republice

2. trestné činy hospodářské

3. trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných

4. trestné činy proti rodině a mládeži

5. trestné činy proti životu a zdraví

6. trestné činy proti majetku

Konkrétní trestné činy v praxi:

1. neoprávněné podnikání

2. útok na veřejného činitele

3. výtržnictví

4. vražda, ublížení na zdraví

5. krádež, zpronevěra

Skutková podstata trestného činu

Tvoří ji znaky:

1. objektivní

2. subjektivní

Objektivními znaky skutkové podstaty rozumíme:

1. trestné jednání či opomenutí

2. výsledek trestného jednání či opomenutí uvedený v zákoně

Subjektivními znaky skutkové podstaty rozumíme:

1. příčetnost

2. zavinění

Příčetnost jako znak skutkové podstaty

1. nepříčetný je ten, kdo nemohl rozpoznat nebezpečnost trestného činu pro společnost nebo ovládat své jednání, v důsledku duševní poruchy

2. dále není trestně odpovědný ten, kdo v době spáchání činu nedovršil 15. rok věku

Existují dvě základní formy zavinění:

1. úmysl

2. nedbalost

Formy trestné činnosti:

1. příprava k trestnému činu

2. pokus trestného činu

3. spolupachatelství

4. účastenství na trestném činu

Důvody vylučující trestnost

1. nutná obrana

2. krajní nouze

3. takto způsobená škoda však nesmí být vyšší než škoda, která hrozila a která byla odvrácena

4. oprávněné použití zbraně

Druhy trestů:

1. vyjímečný trest a trest odnětí svobody

2. obecně prospěšné práce

3. ztrátu čestných titulů a vyznamenání a ztrátu vojenské hodnosti

4. zákaz činnosti a zákaz pobytu

5. peněžitý trest a propadnutí majetku

6. propadnutí věci a vyhoštění

Zánik trestnosti a trestu

1. účinná lítost

2. promlčení trestního stíhání

3. promlčení výkonu trestu

4. zahlazení odsouzení

14. Základy soudního řízení

• řízení sporné a nesporné

• žaloba a její náležitosti, rozhodnutí soudu

• řádné a mimořádné opravné prostředky, výkon rozhodnutí