54. Odkládání povinností

Dalším tématem, jímž se dotazníkové šetření zabývalo, byla míra odklá­dání povinností. Pojem prokrastinace (chorobné odkládání povinností) se v současné době dostává do podvědomí čím dál většího počtu lidí. Každý člověk, dokonce i manažer, marní určitý objem svého času čin­nostmi, jež jsou nežádoucí a vedou ke stresu a obavám z nestihání ter­mínů a uzávěrek. Cílem každého člověka by měla být eliminace tohoto zlozvyku.

Manažerům byla položena otázka, zda vůbec pojmu prokrastinace rozumí. Podle očekávání valná většina respondentů odpověděla, že jsou s tímto pojmem seznámeni. V řeči čísel zvolilo možnost ano 14 respon­dentů (70 %) a neznalost tohoto pojmu přiznalo šest respondentů (30 %). V grafické podobě jsou výsledky následující.

Obrázek 7: Pojem prokrastinace

Zdroj: Vlastní práce

Po vypořádání se s otázkou prostého významu pojmu prokrastinace došlo v šetření na konkrétní otázku jak moc manažeři odkládají svoje povinnosti. K dispozici měli škálu odpovědí od jedné do pěti, kde hod­nota jedna symbolizovala nejmenší míru odkládání a hodnota 5 naopak míru největší.

N

Obrázek 8: Odkládání povinností

Zdroj: Vlastní práce

ejvětší procento odpovědí získala možnost 2, což značí velmi mírné odkládání povinností. Takto odpovědělo celkem 13 manažerů (65 %). V objektivním měřítku tato skutečnost vypovídá o faktu, že při manažer­ské práci není žádoucí povinnosti odkládat a ztrácet tak drahocenný čas. Na pomyslné druhé příčce skončila minimální míra odkládání po­vinností, značená hodnotou 1. K této možnosti se přiklonili tři manažeři, procentuelně vyjádřeno 15 %. Větší míra odkládání povinností byla za­stoupena celkem dvaceti procenty odpovědí, z nichž 10 procent zastu­povala hodnota 3 a po pěti procentech si rozdělily hodnoty 4 a 5, které již znamenaly odkládání povinností hraničící s mírou únosnosti při vy­konávání manažerské práce. Pro konkrétní hodnoty viz následující po­dílový graf.

55. Čas strávený organizací práce

Respondenti měli v této části dotazníku zvážit kolik času věnují organi­zaci své práce. Výsledek měli uvést v počtu hodin, které věnují organi­zaci času během jednoho pracovního týdne. Do textového pole vepsali určité hodnoty, které korespondovali s jejich domněnkou o množství takto stráveného času.

Z výsledků vyplývá, že u respondentů používajících pouze papírový diář je množství času strávené plánováním a organizováním pracovního týdne větší, než u respondentů, kteří kombinují papírový diář s moder­ními alternativami, popřípadě používají pouze elektronická zařízení. Manažeři používající pouze diář uváděli hodnoty v průměru v rozmezí od tří do pěti hodin týdně. Objevili se ale i údaje, kde respondenti uváděli čas osm i deset hodin týdně. Naopak druhá skupina respondentů uvá­děla většinou hodnoty kolem jedné až dvou hodin týdně, někteří i méně a někteří nedovedli tuto hodnotu odhadnout z důvodu toho, že jim tyto činnosti běžně splynuly s pracovní rutinou a nijak zvlášť se jimi dále nezabývají. Strukturu odpovědí jednotlivých respondentů shrnuje ná­sledující tabulka.

Tabulka 3: Čas strávený organizací

Respondent č.	Odpověď	Respondent č.	Odpověď
5	Méně než 1 hodina	12	5 hodin
11, 13, 14	1 hodina	6, 9, 20	3 - 5 hodin
1,3	Asi 1 hodina	16	8 hodin
2	15 minut denně	15, 19	10 hodin
8, 17	1 hodina, 2x týdně	7, 10	Nedovedu odhadnout
18	3 hodiny	4	5 dní (součást práce)

Zdroj: Vlastní práce