Spotřeba, investice, úspory
Dispoziční důchod se rozpadá na spotřebu a úspory Důchod(Y)=Spotřeba(C)+Úspory(S)
C/Y – sklon ke spotřebě, S/Y sklon k úsporám – mezi nimi těsná závislost
S růstem národního důchodu roste spotřeba pomaleji a úspory rychleji.
Poměr mezi C a S se dělí na mezní sklon ke spotřebě a mezní sklon k úsporám.
Investice- pokud nebereme výdaje státu může vymezit rozsah investic stejně jako úspor,
S= Y – C,
Investice(I)= Y – C
Multiplikační efekty – proces, kdy původní změna vyvolá řetěz stále slábnoucích účinků, probíhají pozitivně i negativně
Investiční multiplikátor – přírůstek výdajů na investice vyvolá u dodavatelů kapitálových statků přírůstek důchodu
Akcelerační princip – vyjadřuje růst indikovaných investic vlivem změny reálného produktu
- dojde-li z jakýkoliv příčin k růstu produktu, vyvolá rostoucí produkt na základě akceleračního principu nové indukované investice
Inflace a její druhy Inflace (podstata, typy)
- projev ekonomické nerovnováhy, jehož zevním znakem je růst cenové hladiny; opak je deflace
Měření inflace: cenová hladina- úroveň cen výrobků a služeb, které se v daném okamžiku na trhu prodávají a nakupují
míra inflace- spočítá se pomocí indexu spotřebitelských cen CPI
typy: otevřená – spojena s růstem cen
potlačená – vynucený růst úspor, existence nedostatkového zboží, rozvoj černého trhu
skrytá – cenové indexy nevykazují skutečný růst cenové hladiny
kvantitativně: mírná – do 10%
pádivá – do 100%
- peníze ztrácejí kupní sílu, lidé investují do nemovitostí a jiných měn
hyperinflace – nad 100%
- tempo růstu cen je vysoké, nemá žádnou souvislost s růstem výroby
- rozpad peněžního oběhu a ekn. kritérií, částečně dochází k barteru
příčiny: poptávková inflace
nadměrné investiční výdaje
nadměrný růst spotřebních výdajů (růst mezd je větší než růst produktivity)
zvýšení státních výdajů
levný úvěr
snížení daní
aktivní obchodní bilance (kladná hodnota čistého exportu)
nabídková inflace
nedokonalá konkurence
růst mezd
politické události ve světě, pokles kurzu domácí měny
přechod na méně kvalitní zdroje energie a surovin
očekávaná inflace
psychologický jev přechází jev fyzický
důsledky: - zasahuje všechny části ekonomiky
přerozdělovací efekt inflace
- postih příjemců fixních důchodů
- pokles reálních mezd
- pokles hodnoty vkladů a půjček
- cena majetku stoupá společně s inflací
sociální dopady inflace
- životní úroveň soc. slabších skupin závisí na peněžních důchodech, výrazně pociťují inflaci
působení inflace na rovnováhu ekonomiky
- pokles reálného produktu pod úroveň potenciálního
- mění strukturu spotřeby
- posiluje při pevném měnovém kurzu dovozy
deformuje relativní ceny, přináší náklady a snižuje efektivnost, deformace informací
protiinflační zásahy:
- řízení mezd a cen
- indexace
- zvyšování konkurence schopnosti trhu
- opatření fiskální a monetární politiky (změna daň. sazeb, úrok. měr)