12. Altruistické chování a teorie her

• Altruistické chování - jednání v zájmu někoho jiného, ne vlastního, tedy nesobecké chování př: dám spropitné číšníkovi, kterého už třeba nikdy nepotkám rodinný/ sousedský spor, kde se účastníci snaží uškodit druhému za každou cenu, bez ohledu na důsledky, které sami ponesou - snaha dosáhnout co největšího rozdílu mezi sebou a druhým, tedy v tomto případě možné vysvětlení: není důležité, jak na tom budu nakonec já sám, hlavní je, aby on na tom byl mnohem hůř.

• Funguje v některých případech rozdělování vzácných zdrojů lépe než trh, př: získání krve pro pacienty- dárcovství zdarma/ zaplacení dárci, když se platí, funguje systém hůře, protože přiláká bezdomovce, tuláky, alkoholiky s případně nezdravou krví.

Altruismus u zvířat

• př. včela - je připravena použít k obraně úlu žihadlo, i když to znamená její smrt.

• Podle biologů altruistické chování u zvířat souvisí s teorií„sobeckého genu“ (zabýval se Dawkinson ). Včela, která zahynula při obraně úlu, je neplodnou dcerou královny a ostatní dělnice jsou její sestry. Tedy, i když včela při obraně úlu zahyne, geny roje se můžou dále reprodukovat

• „reciproční altruismus“ (Trivers) př: „rybky čističe“ - mají vztah symbiózy s jiným druhem velkých ryb, kterým vybírají parazity z těla i třeba úst (velká ryba je proto nesežere). Nepředpokládá se logické uvažování ryb, vše je založeno na zákonitostech evolučního procesu, které lze modelovat pomocí matematické teorie her. A tyto modely mohou být využity ke zkoumání lidské součinnosti.

• ( nejen lidé se chovají altruisticky, příklady lze nalézt v biologii, resp. etologii (teorie „sobeckého genu“) - včely jsou připraveny použít při obraně úlu žihadlo, přestože to znamená jejich vlastní smrt; příklady nesobeckého chování dávali pedagogové za příklad sobeckým lidem => tyto modely mohou být využity ke zkoumání lidské součinnosti, tedy psychologického jevu, ekonomických procesů i některých procesů biologické evoluce)

Součinnost (lze modelovat pomocí matematické teorie her) je širší termín než spolupráce, která je zpravidla vědomá a dohodnutá činnost k dosažení cíle. Součinnost: př: je jí potřeba když vystupujeme/ nastupujeme do/z dopravního prostředku (vzájemně si uděláme místo).

Teorie her

• Vznikla v první polovině 20. století v souvislosti s teorií statistického rozhodování. Souvisí s tím, čemu říkáme hry - př. hry s nulovým a s nenulovým součtem (viz. další otázka)

• Hry složené a hry prosté - hry o více než dvou hráčích

• Hra složená- hráči se utkávají vždy po dvojicích př.: situace na tržišti….u každého stánku se setkávají 2 lidé- stánkař a kupující. Každý má dva možné tahy - být poctivý/ podvádět. Co probíhá na celém velkém tržišti = jedna složená hra vytvářená souhrnem všech jednotlivých her o dvou hráčích.

• Někdy takto celkovou hru rozčlenit nejde - pak hra prostá př.: deštník - rozhodování zda vzít ráno sebou či ne (když bude pršet, dobrá volba, když nebude pršet, tak se s ním zbytečně tahám). Tuto hru hraje současně velký počet hráčů, každý ale sám

• Superhra - jestliže se opakuje hraní hry….to, co je racionální (nebo výhodné) ve hře hrané jednou, nemusí být racionální v superhře.