12. Pracovní zkoušky, biodata a reference

• Životopisné údaje (biodata) jsou užitečným zdrojem poznatků, umožňujících předvídat budoucí chování zaměstnance.

• Přestože životopisy jsou vyžadovány téměř od všech uchazečů, zdá se, že využívány jsou jen zřídka, a to z důvodu, že nevědí, jak mají tyto údaje interpretovat. Přitom využití biografických dat je poměrně přímočaré. V podstatě používání těchto údajů při výběru je předpoklad, že lidé se v budoucnu budou chovat podobně, jako se chovali v minulosti. Je samozřejmé, že lidé se mohou měnit, ale tyto změny nebývají příliš velké. Předpoklad, že lidé se chovají určitým způsobem celý život nebo alespoň po jeho dlouhé úseky, odpovídá našim zkušenostem i zdravému rozumu (př. člověk střídající zaměstnání, brzy opustí i naši firmu; absolvent VŠ s červeným diplomem bude excelovat i ve výzkumném ústavu apod.).

• Při rozhodování o výběru zaměstnanců je vhodné vycházet nejen z životopisů, ale také ze vstupních dotazníků, které jsou důležité, protože můžeme sami určit, jaké otázky budou obsahovat. Tím získáme odpovědi na otázky, které nás zajímají. Výsledky zpětného porovnávání mohou být užiteční při dalším přijímaní zaměstnanců.

Informace, které by mohl obsahovat vstupní dotazník:

• základní identifikační údaje (jméno, příjmení, věk - datum narození, národnost, státní příslušnost, pohlaví)

• bydliště (velikost sídla, vzdálenost dojíždění)

• vzdělání (vývoj, nejvyšší dosažené)

• kvalifikace

• minulá zaměstnání (data nástupů a výstupů)

• provozované sporty, koníčky

• znalost jazyků

• profesionální zkušenosti ze zahraničí

• pracovní výsledky, které považuje uchazeč za významné

• rodinné poměry (stav, počet dětí apod.)

• zdravotní stav

• poznatky o morální integritě (= pití, drogy, krádeže, týrání manželského partnera; nezískáme asi ani z dotazníku a životopisu, ale z jiných zdrojů; z personalistického hlediska velmi důležité)

• Poslední 3 okruhy patří mezi informace citlivé. Proto je důležité konzultovat formu jejich zjišťování a uchovávání těchto dat s právníkem. Důležitá je schopnost doložit, že tyto údaje skutečně potřebujeme, protože jsou pro rozhodování o personálních otázkách kritické, a že uchováváme data tak, že prakticky vylučujeme možnost jejich zneužití.

• Po čase shromažďování dat se vyplatí provést statistickou analýzu a porovnat úspěšné a neúspěšné uchazeče a zaměstnance. Výsledky těchto dvou skupin říkají poněkud odlišné věci. Vlastní předpojatost nám pomůže odhalit porovnání biografických údajů přijatých a odmítnutých uchazečů. Porovnáním přijatých zaměstnanců, kteří se do naší organizace úspěšně zařadili a těch ,kteří odešli či museli odejít, můžeme získat klíč k účinnějšímu výběru v budoucnosti. Na to je ovšem potřeba člověka s určitým talentem pro statistiku, jde o tvořivou práci, a taková osoba musí být schopná nacházet v datech souvislosti, aby mohla dospět k zajímavým závěrům a užitečným výsledkům, které nejsou na první pohled zřejmé. Při práci s biografickými údaji je třeba dát pozor, protože v této oblasti velmi snadno nalezneme vysoké korelace, které je nesnadné vysvětlit.