- •Předmět psychologie
- •Základní teoretické obory psychologie
- •Aplikované psychologické obory
- •Antická psychologie – zrození „psýché“
- •Vědecká psychologie
- •Biologický přístup
- •Tvarová psychologie
- •Behaviorální psychologie
- •Hlubinná psychologie
- •Individuální psychologie
- •Introverze, extroverze
- •Humanistická psychologie
- •Metody psychologie
- •Pozorování
- •Experiment
- •Rozhovor
- •Vnější prostředí
- •Diferenciační pojetí vývoje osobnosti
- •Standiální pojetí vývoje osobnosti
- •Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje
- •Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje
- •Piagetovo pojetí kognitivního vývoje
- •Kolbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti
- •Obecné zákonitosti psychiky
- •Psychické procesy
- •Psychické stavy
- •Stupňování vědomí
- •Stavy vědomí – biologické hledisko
- •Psychická struktura osobnosti
- •Vlohy, schopnosti, dovednosti
- •Inteligence
- •Sociální inteligence
- •Tvořivost
- •Produkty tvořivosti
- •Tvůrčí osobnost
- •Motivace
- •Ptsp – posttraumatická stresová porucha (katastrofický syndrom)
- •Strategie zvládnutí stresu
- •Sociální kognice
- •Sociální schémata
- •Sociální percepce
- •Teorie komunikace
- •Metakomunikace
- •Neverbální komunikace
- •Zrakový kontakt
- •Ilustrátory
- •Haptika
- •Postoje
- •Proxemika
- •Intimní
- •Předměty kolem nás
- •Verbální komunikace a neverbální složky řeči
- •Příprava vlastního mluveného projevu
- •Umění naslouchat
- •Sociální konflikt
- •Konflikt interpersonální
- •Zvládání konfliktů
- •Asertivita
- •Asertivní dovednosti
- •Mýty kolem asertivity
- •Prosociální chování
- •Sociální afiliace
- •Skupina a její rozdělení
- •Velké sociální skupiny
- •Skupinové klima
- •Komunikace ve skupině
- •Vidlicovitá struktura
- •Sociometrie
Ptsp – posttraumatická stresová porucha (katastrofický syndrom)
stupnice životních událostí Holmes-Rahe
uvedena 1967
jde o odstupňování stresových situací, vytvoření jakéhosi žebříčku stresorů
Strategie zvládnutí stresu
jak mírnit dopady stresu
vytvoření priorit
vyhýbání se stresu
dovednost „vypnout se“
rozšíření interperosnálních vztahů
obranné mechanismy
rigidita – ztuhlost
represe – vytěsnění z vědomí
regrese – ústup
inverze – převrácené chování
popírání nepříznivého faktu
sebeobviňování
introjekce
racionalizace
sublimace – povznášení
obviňování druhých lidí – externalizace viny
identifikace – ztotožnění
projekce – promítání vlastních zájmů do druhých osob
Začleňování člověka do společnosti
dnem svého narození vstupujeme do určitých sociokulturních vztahů
ty na nás působí přímo (vlivem jednotlivců, skupin, ...), ale také nepřímo (působením materiálních a nemateriálních produktů lidské činnosti)
socializace = začleňování člověka do společnosti
záměrné působení (výchova), nezáměrné působení (filmy, literatura)
Pozice, status, role
sociální rolí rozumíme určitým způsobem upravené, tj. stylizované chování
sociální pozice ve společnosti je místo, které jedinec zaujímá ve struktuře společnosti jako celku
sociální status můžeme definovat jako relativní výšku sociální pozice, a to jak ve skupině, tak podobně i ve společnosti
Skupinové normy
spolu s utvářením neformálních skupin dochází k vytváření skupinových norem, které kontrolují chování členů
skupinové normy kontrolují především postoje a chování v rámci skupinových interakcí, mohou ale ovlivňovat i chování jedince mimo skupinu
normy ve skupině vznikají spontánně a jsou pro členy skupiny závazné
Skupinová konformita
skupinovou konformitou rozumíme míru přizpůsobení se skupině, především jejím normám
faktory ovlivňující skupinovou konformitu
atraktivita skupiny
možnost negativních skupinových sankcí vůči nekonformním jedincům
autorita skupiny v očích jedince
kredit skupiny, tedy přesvědčení jedince, že skupina jedná správně
konformita
pravá
oportunní
nekonformní chování
kontrakonformní
nezávislý jedinec
Sociální kognice
vnímání osob, ale také úsudky o nich včetně vnímání a interpretace sociálních událostí, které tyto osoby vytvářejí
za funkční články kognitivního systému jedince jsou pokládána funkční schémata
jsou vytvářena na základě vnímání, paměti a vnášení zkušeností – vzniká jakýsi „osobnostní filtr“
je značně subjektivní – výsledný vjem může být přiměřený, zesílený, zeslabený, nulový i jinak zkreslený
Sociální schémata
druhy schémat
schémata osob
schémata sebe sama
schémata rolí
schémata událostí
procedurální sociální schémata
Sociální percepce
týká se posuzování druhých osob
charakteristická je snaha po kategorizaci (zařazování)
specifické efekty
efekt prvního dojmu
efekt novosti
haló-efekt
často se setkáváme s laickým pojetím psychologie v problematice sociální percepce; chyby:
mezi nejčastější laické chyby se řadí právě haló-efekt
„implicitní teorie osobnosti“
stereotyp
potýkáme se s různou mírou přesnosti – je nutné si uvědomit
jak objektivní jsem posuzovatel
posuzovat celek, nejen jednotlivé vlastnosti
posuzovat na základně kontextu, „pozadí“
