Motivace

• motivace je určitý vztah člověka ke skutečnosti, která ho obklopuje, k věcem i k ostatním lidem a k okolnímu dění; zahrnuje vnější pobídky a cíle, i vnitřní motivy

Potřeby

• základním termínem teorií motivace jsou potřeby organismu, které vyvolávají motivy – každý organismus musí udržovat rovnováhu se svým prostředím

• přitažlivé – snažíme se získat – mluvíme o apetenci

• odpuzují nás, bojíme se jich, snažíme se jim uniknout – mluvíme o averzi

• lidské motivy se formují v činnostech, které probíhají v sociální skupině, ve styku s lidmi, pod vlivem společnosti, kultury, společenských hodnot norem, podle mechanismů sociálního učení a působení skupiny na jedince

• cíle uspokojující potřeby člověka nutné pro přežití, zajišťují přežívání člověka jako biologického druhu

• motivace je proces, ve kterém se uvolňuje množství energie a směřuje k určitému cíli

• čím je motivace silnější, tím více úsilí duševního i tělesného člověk vynakládá

• konečný výsledek, dosažená kvalita výkonu je výslednicí vztahu uvolněné síly (intenzity) motivace a složitosti, náročnosti výkonu.

• každý člověk má optimální úroveň motivace

• neuspokojení vyvolává frustraci

• vnější, vnitřní

• aktivní, pasivní

• jejich kombinace

Cíle a jejich konflikty

• ke zvláštnostem lidské motivace patří i vytyčování vzdálenějších cílů, které pak naše chování řídí a princip anticipace (očekávání)

• neznámější druhy konfliktů

• dva kladné lákavé cíle

• dva negativní cíle

• kladný a záporný cíl

• dvojitý konflikt kladných a záporných cílů

• aspirace

• aspirační úroveň značí, jak vysoký cíl si jedinec stanovuje, co chce dosáhnout

• úroveň závisí na schopnostech, zkušenostech s určitou situací, sebedůvěře

Maslowova hierarchie lidských potřeb

• 1. fyziologické potřeby

• 2. potřeba bezpečí

• 3. potřeba sounáležitosti

• 4. potřeba úcty a uznání

• 5. potřeba seberealizace

• čím více vnímáme potřeby toho druhého, tím více bude on (automaticky) uspokojovat naše vlastní

• pocity, emoce a city doprovází vznik, průběh i dovršení motivačního procesu, nelze je od něho oddělovat

Pocity

• apetence – přibližovat se, averze – vzdalovat se

• pokud jsou základní potřeby láskyplně s pochopením uspokojovány ve chvíli, kdy vznikají, prožívá převážně libé pocit, rozvíjí se jeho důvěra ve svět obecně i sebe sama

City a emoce

• jsou vzbuzovány významnými událostmi v okolí nebo těle jedince, samy také vzbuzují činnost a řídí její průběh a často bývají i jejím cílem

Postoje

• představují pohotovost jedinců reagovat na určité podněty stejným způsobem při opakovaných stejných situacích

Zájmy

• získané motivy, ve kterých je zdůrazněn vztah člověka k určitému předmětu nebo činnosti, které se projevují větším soustředěním na tuto oblast, zaměřeností již ve vnímání

• tendence získávat nové informace o předmětu zájmu a realizací příslušné činnosti spojené s uspokojením nebo nelibostí při jejím přerušení

Předsudky

• mají podobnou strukturu jako postoje, ale vznikají na podkladě nesprávných, nedostatečných nebo lživých informací a v současnosti často vzbuzují negativní emoce a nepřátelské jednání vůči skupinám a jednotlivcům, které vlastni ani neznáme

Stres

• stres (zátěž, tlak, tíseň) nás provázejí od počátku života, dokonce ještě před narozením

• dosažení správné rovnováhy mezi příliš velkým a příliš malým stresem se stalo nedílnou součástí života konce tohoto století

• zakladatelem bádání v této oblasti je H. Seyle

• eustres/distres

Stresová reakce

• rozkaz k útoku nebo útěku

• stresová adaptační reakce probíhá ve třech fázích

• 1. poplachová

• 2. vyrovnávací

• 3. konečná

Stresory

• fyzikálně-chemické stresory

• úkolové

• myšlenkové

• sociální

• vnější stresory (buď běžné životní události a podmínky života nebo závažné ohrožující situace)

• neovlivnitelnost

• nepředvídatelnost

• výzva pro naše schopnosti

• vnitřní konflikty

• nezávislost proti závislosti

• intimita proti osamělosti

• spolupráce proti soutěžení

• morální zásady proti impulzivním projevům jedince