- •Předmět psychologie
- •Základní teoretické obory psychologie
- •Aplikované psychologické obory
- •Antická psychologie – zrození „psýché“
- •Vědecká psychologie
- •Biologický přístup
- •Tvarová psychologie
- •Behaviorální psychologie
- •Hlubinná psychologie
- •Individuální psychologie
- •Introverze, extroverze
- •Humanistická psychologie
- •Metody psychologie
- •Pozorování
- •Experiment
- •Rozhovor
- •Vnější prostředí
- •Diferenciační pojetí vývoje osobnosti
- •Standiální pojetí vývoje osobnosti
- •Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje
- •Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje
- •Piagetovo pojetí kognitivního vývoje
- •Kolbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti
- •Obecné zákonitosti psychiky
- •Psychické procesy
- •Psychické stavy
- •Stupňování vědomí
- •Stavy vědomí – biologické hledisko
- •Psychická struktura osobnosti
- •Vlohy, schopnosti, dovednosti
- •Inteligence
- •Sociální inteligence
- •Tvořivost
- •Produkty tvořivosti
- •Tvůrčí osobnost
- •Motivace
- •Ptsp – posttraumatická stresová porucha (katastrofický syndrom)
- •Strategie zvládnutí stresu
- •Sociální kognice
- •Sociální schémata
- •Sociální percepce
- •Teorie komunikace
- •Metakomunikace
- •Neverbální komunikace
- •Zrakový kontakt
- •Ilustrátory
- •Haptika
- •Postoje
- •Proxemika
- •Intimní
- •Předměty kolem nás
- •Verbální komunikace a neverbální složky řeči
- •Příprava vlastního mluveného projevu
- •Umění naslouchat
- •Sociální konflikt
- •Konflikt interpersonální
- •Zvládání konfliktů
- •Asertivita
- •Asertivní dovednosti
- •Mýty kolem asertivity
- •Prosociální chování
- •Sociální afiliace
- •Skupina a její rozdělení
- •Velké sociální skupiny
- •Skupinové klima
- •Komunikace ve skupině
- •Vidlicovitá struktura
- •Sociometrie
Vlohy, schopnosti, dovednosti
Gaussova křivka normálního rozložení
část populace má nadprůměrné, část podprůměrné a většina průměrné vlohy k určité aktivitě
vlohy = vrozené vnitřní dispozice jedince, nepřístupné pozorování
schopnosti = složité vlastnosti osobnosti, rozvinuté z vloh
nadání = soubor dobře rozvinutých schopností pro určitou oblast činnosti
talent = zvlášť rozvinutá schopnost či nadání
Druhy schopností
smyslové (percepční)
psychomotorické schopnosti
umělecké schopnosti
rozumové – intelektové schopnosti - inteligence
Inteligence
schopnost nalézat a současně řešit problémy
vrozená složka – závislá na fyziologických funkcích = fluidní (tekutá) inteligence
na základě zkušeností z vlastních činností i učením teoretickým se rozvíjí druhá složka = inteligence krystalická
inteligenci je možné dělit
teoretická
praktická
sociální
Měření inteligence
1. měření intelektových schopností – 1905 – Alfred Binet
W. Stern zavedl pojem IQ
Sociální inteligence
sociální schopnosti potřebné pro dobré a úspěšné vztahy s druhými lidmi
emociální inteligence (EQ)
schopnost úspěšně zvládat vlastní život
schopnost mít dobré a úspěšné vztahy s druhými lidmi
H. Gardner – rozvoj osmi dimenzí inteligence
jazyková, hudební, matematická a logická, prostorová, tělesná a kinestetická, intrapersonální, interpersonální, přírodní
Měření EQ
publikace jsou spíše zaměřené k individuálnímu rozvíjení vlastních schopností v pěti základních oblastech
sebevědomí
organizace vlastního života
motivování sebe sama
empatie
angažovanost v kontaktu s druhými lidmi
Tvořivost
kreativita – z latinského creo = tvořím
uplatňuje se v situacích, kdy je možno hledat více správných řešení, tvořivá řešení jsou nejen správná, vzhledem k okolnostem, ale i neobvyklá, původní
tři hlavní přístupy ke zkoumání tvořivosti
produkty tvořivosti
tvůrčí osobnost
tvůrčí proces
Produkty tvořivosti
umělecká díla, nová správná řešení problémů, ale zde narážíme na problém, že mnoho originálních produktů či teorií nebylo současníky tvůrců uznáno za správná řešení, mnozí byli považováni za podivíny, snílky či blázny
mnoho technických objevů se začalo v praxi užívat až po delší době
Tvůrčí osobnost
tvořivost znamená soubor vlastností osobnosti, které jsou předpokladem pro tvůrčí činnost, popřípadě pro tvůrčí řešení problémů ... Tvořivost v sobě zahrnuje schopnosti včetně intelektových, ale nevyčerpává se jimi, není to totéž co inteligence ... U tvořivých jedinců jsou důležité jejich motivy a rysy osobnosti
vnitřní činitelé tvůrčího zvládání životních úkolů
určitá míra inteligence (je nutná, nikoli postačující)
otevřenost nové zkušenosti
aktivita
pružnost ve způsobech poznávání
vnější činitelé tvůrčího zvládání životních úkolů
výchovné přístupy (autokratická společnost – podřídivost, průměrnost)
tlak ke konformitě a odmítání odlišností
kulturní stereotypy
bariéry tvořivosti
sociální
emociální
kognitivní
F. P. Guilford – druhy myšlení
konvergentní myšlení (vyvíjení logických závěrů jedním možným postupem)
divergentní myšlení (rozbíhavé, představuje tvoření informace z informace původní, klade se důraz na novost)
vlastnosti divergentního myšlení
plynulost – fluence
pružnost – flexibilita
propracování – elaborace
původnost – originalita
citlivost – senzitivita
redefinice
Tvůrčí proces
fáze tvůrčího procesu podle H. Poincaré
příprava
inkubace
iluminace (inspirace, intuice)
verifikace
„brainstorming“
Temperament a charakter, rysy osobnosti
od starověku se k souhrnnému označování různých způsobů chování a jednání, různých povahových rysů člověka začalo používat výrazů temperament a charakter
Antická typologie
teorie čtyř temperamentových typů, která vycházela ze zkušenosti řeckých lékařů a jejich teorie správného poměru tělesných tekutin
cholerik, melancholik, flegmatik, sangvinik
Kretschmer, Scheldon
biologické pojetí typů osobnosti představuje typologie německého psychiatra Ernesta Kretschmera
rozlišení podle tělesné stavby těla
pyknická stavba těla
astenická stavba těla
atletická stavba těla
podobně popisuje tři základní typy Američan William Sheldon
pyknik = endomorfní typ
atletik = mezomorfní typ
astenik = ektomorfní typ
I. P. Pavlov
fyziologické výzkumy
tři základní vrozené vlastnosti nervových procesů
síla
vyrovnanost
pohyblivost
silný + vyrovnaný + pohyblivý = sangvinik
silný + vyrovnaný + nepohyblivý = flegmatik
silný + nevyrovnaný = cholerik
slabý = melancholik
C. G. Jung
extraverti, introverti
H. J. Eysenck
převzal od Junga extraverze – introverze
doplnil stabilita – labilita
Temperament
temperament je obecná vlastnost (soustava psychických vlastností) duševní dynamiky jedince, nemá vlastní zážitkový obsah a uplatňuje se ve způsobech reagování, prožívání a chování jedince; na temperamentu závisí, jak snadno (rychle) u něho vznikají city, jak jsou silné (intenzivní), jak živě se projevují navenek a jak rychle se střídají
základní znaky temperamentu
celkové zaměření (vnitřní – vnější)
emocionální ladění
snadnost či nesnadnost s jakou se reakce objeví
trvání reakce po skončení podnětu
Charakter
charakter je subsystém osobnosti, který umožňuje kontrolu a řízení jedincova jednání podle společenských, zejména morálních požadavků
můžeme odlišit větší počet částí, vzájemně se překrývajících
vztah k lidem – kladný/záporný (afiliace – kladný přátelský vztah, hostilita – záporný vztah)
vytrvalost (vlastnost vůle)
odolnost vůči zátěži (stabilita – labilita)
kontrola a řízení temperamentových vlastností
sebehodnocení
svědomí
společenské postoje a hodnotové orientace, osobní filozofie, náboženská víra
