Obecné zákonitosti psychiky

• v psychologii je to termín, který označuje určité aspekty psychického (duševního) života každého jedince

• osobnost z psychologického hlediska je abstraktní pojem, představuje totožnost jedince po psychické stránce se sebou samým v různých obdobích a za různých okolností jeho života; nositelem této abstrakce – osobnosti je konkrétní člověk, osoba, která žije, vnímá, učí se, cítí, myslí, chce a jedná

• psychické jevy (v obecné psychologii používané)

• děje – psychické procesy

• jak je jedinec v tomto okamžiku připraven – aktuální duševní stav (psychický stav)

• stálé obecné rysy (vrozené i získané dispozice člověka)

Psychické procesy

• poznávací (kognitivní) procesy

• smyslové (vnímání, představy, fantazie)

• rozumové (pojem, soud, úsudek, myšlení, řeč)

• procesy paměti (zapamatování, uchování, vybavování)

• procesy motivační (emoce, city, vůle)

Psychické stavy

• stavy pozornosti

• citové stavy – nálady

• poznávacími procesy získáváme informace o světě kolem nás

• osobností faktory uplatňující se v poznání = filtr osobnosti

• poznání je výběrové

Pozornost

• duševní stav – stav aktivace

• snižuje se při nedostatku nové stimulace – stejnotvárnosti

• zvýšit lze novými podněty

• vlastnosti pozornosti

• přepojování pozornosti

• výběrovost pozornosti

• kolísání pozornosti

• rozsah pozornosti

• bezděčná a záměrná pozornost

Celkový svat osobnosti (citové stavy ve vnímání)

• připravenost k vnímání toho, co souvisí s naším cílem, co očekáváme, toho nač se těšíme nebo čeho se naopak obáváme

• 1. členění celé vnímané situace (vjemového pole)

• motivačně významný předmět – motivování

• 2. zaměřenost

• 3. očekávání

Zakotvení

• v poznávacích procesech je pro nás kotvou takový podnět, podle kterého vše ostatní posuzujeme

• připodobnění, odlišení

Poznávací styly

• jsou poměrně trvalé, v čase stálé způsoby, jak daná osoba vnímá, myslí, pamatuje si a řeší problémy

• poznávací styly

• globální

• analytické

Vědomí

• bahavioristické chápání psychologie, kde se pojem vědomí objevuje až v 60. letech – vědomí zahrnuje

• sledování sebe sama a svého okolí

• ovládání sebe sama a svého okolí

• předvědomé vzpomínky

Stupňování vědomí

• oblast, kterou se podrobně zabýval Jung, který ostře odlišoval úroveň vědomí, předvědomí, nevědomí a kolektivní vědomí

Stavy vědomí – biologické hledisko

• čeština vědomí užívá nejméně ve 4 souvislostech

• stav bdělosti

• pracovní paměť

• orientovaná pozornost

• lidské sebeuvědomování – „jáství“ – vědomí sebe sama

• vědomí podle Balcara v psychologickém pojetí

• prožívání veškerého duševního dění, v jeho úplnosti

• uvědomování si prožívaného

• uvědomování si sebe jako prožívajícího

• sebehodnocení

Psychická struktura osobnosti

• je relativně trvalý, uspořádaný celek rysů osobnosti (dispocic), které určují způsob prožívání, reagování a chování jedince; je to celkem, který se mění během života jen zvolna, a proto umožňuje do značné míry odhadnout chování člověka v běžných situacích

• dispozice, rysy osobnosti jsou obecné, relativně stálé a umožňují v určité míře predikci chování jedince

• tři složky osobnosti

• co člověk dokáže, co umí? ... výkonové charakteristiky, kapacitní předpoklady

• co člověk chce? ... jaká je jeho motivace a jak je silná

• jaký člověk je? ... temperament, charakter (tyto složky označujeme jako profil osobnosti)