Vnější prostředí

• učení – učení u člověka urychluje proces zrání, ale může působit až na určité úrovni zralosti nervové soustavy

• učení dělíme podle získávaných schopností

• senzomotorické – učení se činnostem

• učení se poznatkům – osvojování si vědomostí

• učení se „umění žít mezi lidmi“

• způsoby učení

• napodobování

• zpevňování (pomocí odměn nebo trestů materiálních či fyzických, výchova)

• identifikací (vnitřním ztotožněním)

• zástupné učení

• anticipační učení (co se očekává)

Diferenciační pojetí vývoje osobnosti

• kontinuitní

• vývoj spočívá v narůstání složitosti struktury a funkce osobnosti, probíhají plynule, bez výraznějších předělů – osobnost se postupně mění z jednoduché soustavy na složitou

Standiální pojetí vývoje osobnosti

• teorie, které pojímají vývoj osobnosti jedince jako řadu po sobě následujících vývojových etap

• Freudova psychoanalýza, Eriksonova neopsychoanalýza, Piagetovo pojetí vývoje jedince především z hlediska vývoje poznávání - kognice

Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje

• 5 základních etap – nastupuje buď saturace (uspokojování), které umožňuje další vývoj, nebo frustrace (neuspokojení), což způsobuje ulpění na problémech daného stádia

• orální stádium (první rok života)

• anální stádium (druhý a třetí rok života)

• falické stadium – časné stádium genitální (okolo čtvrtého roku života)

• období latence (asi od pěti nebo šesti let do počátku dospívání)

• genitální období (od počátku puberty – přibližně okolo 12 let věku)

Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje

• zdůrazňuje především společenské, historické a kulturní podmínky vývoje dítěte

• jeho vývoj je sledem psychosociálních stádií, osmi údobí v životě člověka – každé stádium je určeno typickým základním úkolem-konfliktem

• základní důvěra proti základní nedůvěře (1 – 2 roky)

• autonomie proti studu a pochybám (3 roky)

• iniciativa proti vině (předškolní věk)

• snaživost proti méněcennosti (mladší školní věk)

• hledání vlastní identity proti konfúzi rolí (puberta)

• intimnost proti izolaci (adolescence – 30 let)

• generativita proti stagnaci (30 až 60-65 let)

• integrita já proti zoufalství (pozdní dospělost až stáří)

Piagetovo pojetí kognitivního vývoje

• teorie předpokládá, že interakce mezi organismem a prostředím je řízena především 2 mechanismy

• asimilace – včlenění, přijetí předmětu nebo situace do své zkušenosti, učení

• akomodace – diferenciace a přizpůsobování činností vnějším skutečnostem

• 1. období – senzomotorická inteligence

• 2. období – semiotická či symbolická funkce (okolo jednoho a půl až dvou let)

• 3. období – konkrétní myšlenkové operace (okolo 7 až 8 let)

• 4. období – formálně-logické operace (11., 12. rokem až 14., 15. rokem)

Kolbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti

• dospěl k šesti stupňům morálního usuzování, třem základním úrovním morálky, každou navíc doplnil ještě na dva podstupně

• prekonvenční úroveň (uzavírá se přibližně kolem 7 let)

• odměna-trest

• účelové myšlení

• konvenční úroveň (vrcholí přibližně okolo 13 let)

• shoda s ostatními

• orientace ve společnosti (dána společenskou autoritou, zákony)

• postkonvenční úroveň (zhruba po 16 roce)

• sociální smlouva, společnými hodnotami a právo jednotlivce

• morálka daná zásadami vlastního svědomí, respektování druhých a abstraktních etických principů