
- •Předmět psychologie
- •Základní teoretické obory psychologie
- •Aplikované psychologické obory
- •Antická psychologie – zrození „psýché“
- •Vědecká psychologie
- •Biologický přístup
- •Tvarová psychologie
- •Behaviorální psychologie
- •Hlubinná psychologie
- •Individuální psychologie
- •Introverze, extroverze
- •Humanistická psychologie
- •Metody psychologie
- •Pozorování
- •Experiment
- •Rozhovor
- •Vnější prostředí
- •Diferenciační pojetí vývoje osobnosti
- •Standiální pojetí vývoje osobnosti
- •Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje
- •Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje
- •Piagetovo pojetí kognitivního vývoje
- •Kolbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti
- •Obecné zákonitosti psychiky
- •Psychické procesy
- •Psychické stavy
- •Stupňování vědomí
- •Stavy vědomí – biologické hledisko
- •Psychická struktura osobnosti
- •Vlohy, schopnosti, dovednosti
- •Inteligence
- •Sociální inteligence
- •Tvořivost
- •Produkty tvořivosti
- •Tvůrčí osobnost
- •Motivace
- •Ptsp – posttraumatická stresová porucha (katastrofický syndrom)
- •Strategie zvládnutí stresu
- •Sociální kognice
- •Sociální schémata
- •Sociální percepce
- •Teorie komunikace
- •Metakomunikace
- •Neverbální komunikace
- •Zrakový kontakt
- •Ilustrátory
- •Haptika
- •Postoje
- •Proxemika
- •Intimní
- •Předměty kolem nás
- •Verbální komunikace a neverbální složky řeči
- •Příprava vlastního mluveného projevu
- •Umění naslouchat
- •Sociální konflikt
- •Konflikt interpersonální
- •Zvládání konfliktů
- •Asertivita
- •Asertivní dovednosti
- •Mýty kolem asertivity
- •Prosociální chování
- •Sociální afiliace
- •Skupina a její rozdělení
- •Velké sociální skupiny
- •Skupinové klima
- •Komunikace ve skupině
- •Vidlicovitá struktura
- •Sociometrie
Předmět psychologie
= psychologie je věda o lidské psychice, jednání a prožívání
věda na pomezí věd přírodních, společenských a filosofie
současný model se nazývá bio-psycho-sociální
Základní teoretické obory psychologie
základní psychologické vědy rozvíjejí a zkoumají obecné zákonitosti lidské psychiky, způsob jakým lidský jedinec získává a zpracovává informace o světě, včetně ostatních lidí, jak se jeho psychika rozvíjela v průběhu vývoje druhu a i jak se rozvíjí v průběhu života jedince, zkoumá i psychická onemocnění
Psychologie obecná
tvoří základ oboru určením předmětu psychologie jako vědy, vymezením základních termínů a kategorií, zkoumá obecné zákonitosti pozornosti, paměti, obecně kognitivních procesů a tvoří metodické základy předmětu
Psychologie vývojová
zkoumá vývoj lidského jedince od období před narozením (prenatální psych.), vývoj osobnosti jedince ve vztazích k ostatním během celého dětství, dospívání, ale i v dospělosti a stáří (gerontopsychologie)
Psychologie osobnosti
zkoumá osobnost jedince, její vývoj v průběhu života, její strukturu i dynamiku psychických procesů jedince
oblast formování osobnosti jedince souvisí s vývojovou a sociální psychologií (člověk vyrůstá v lidskou osobnost z dítěte mezi lidmi)
Psychologie sociální
zkoumá vztahy lidí mezi sebou, jejich vzájemné vnímání a ovlivňování, sociální podporou a pomocí, zabývá se postavením a chováním jedince ve skupině, vlivem skupiny na výkony jednotlivců, i tím proč ve skupině dělá to, co by sám nikdy nedělal a naopak
zkoumá vztahy mezi já-ty, já-my-oni
Psychologie srovnávací
zkoumá obecné zákonitosti fylogeneze, srovnává chování jednotlivých druhů včetně člověka, vývoj forem sociální soužití jednotlivých druhů
Psychopatologie
zabývá se na obecné úrovni, psychickými poruchami, jejich vznikem a vývojem, jednotlivými druhy psychických poruch
Aplikované psychologické obory
Psychologie klinická
problémy jedinců a malých skupin
kliničtí psychologové spolupracují většinou s lékaři v rámci zdravotnických zařízeních
psychodiagnostika, psychoterapie, klinická neuropsychologie
Psychologie práce a organizace
problémy vznikající v oblasti člověk-práce, člověk-stroj, člověk-ostatní lidé
široký obor zahrnující psychologii nejen ve výrobních činnostech, dopravě a službách, ale i ve sportovních odvětvích
sociální psychologie práce – mezilidské vztahy na pracovišti
inženýrská psychologie – vtah stroj-člověk
psychologie řízení, dopravy, trhu, reklamy, ekonomická psychologie, ...
Psychologie pedagogická
zkoumá otázky výchovně vzdělávací praxe, psychologicky analyzuje průběh, podmínky a výsledky výchovy a vyučování
není možné adekvátně vystihnout žáka odtrženě od osob, které ho vychovávají a naopak
Psychologie sportu, u soudů (forenzní), v umění, ...
Antická psychologie – zrození „psýché“
po dlouhé desítky tisíc let se upevňovalo chování, které bylo pro zachování a vývoj druhu optimální
sdělování, komunikace probíhala zpočátku beze slov, řeč se rozvinula až mnohem později
dodnes si beze slov (neverbálně) sdělujeme mnohem více nežli slovy
řečí našeho těla říkáme mnoho, aniž si to uvědomujeme
pokud jsou v prvních obdobích života mláďata izolována od společnosti, mají později závažné poruchy chování a obtíže v navazování kontaktů s ostatními (srovnávací psychologie – chování zvířat)
antické pojetí duše-psýché
Antická psychologie
pokládána za základ naší současné západní kultury
Aristoteles
položil základ pro psychologii – propojil duši s dechem
duše vegetativní (vyživovací), senzitivní (animální), rozumová
Řecká medicína
na hlubším poznání člověka se v antice podíleli i lékaři
Hippokrates
objevil funkce nervového systému a vztahů poranění mozku a poruch duševních funkcí
první ucelená teorie čtyř temperamentových typů člověka
voda, krev, sliz, žluč žlutá a žluč černá – musí být správný poměr tekutin v těle
Galenos
rozpracoval učení hippokratovské školy o temperamentu, což značí o správném poměru (poměru jednotlivých materiálních složek ve směsi) – ke 4 původním kvalitám (teplo, studeno, sucho, vlhko) přiřazoval 4 tělesné šťávy
žluč žlutá – oheň – cholerik
žluč černá – země – melancholik
hlen – voda – flegmatik
krev – vzduch – sangvinik
temperament je dán poměrem, v němž se tyto šťávy v organismu nacházejí a jim odpovídající kvality mísí