Vodstvo

Řeky

Česká republika je vnitrozemský stát, nemá přístup k moři. V České republice se ale nachází hlavní evropské rozvodí – hranice mezi třemi úmořími. To znamená, že řeky z území České republiky tečou do tří moří.

63,3 % vody odtéká přítoky do Labe a dále do Severního moře, 27,5 % vody teče do řeky Moravy a dále Dunajem do Černého moře. Nejméně vody, pouze 9,2 %, odtéká do řeky Odry a do řeky Nisy a dále do Baltského moře.

Další řeky jsou například Vltava, Sázava, Berounka, Ohře a Dyje.

Jezera, rybníky, přehradní nádrže

Na našem území jsou pouze malá jezera, tři největší jezera – Černé jezero, Čertovo jezero a Plešné jezero se nacházejí na Šumavě. Všechna jezera jsou ledovcového původu, to znamená, že vznikla působením ledovců.

Pro území našeho státu jsou typické rybníky, které byly zakládány především v 15. a 16. století pro chov ryb. Později byly zasypávány, ale přesto jich na našem území zůstalo ještě mnoho zachováno, nejvíce v jižních Čechách. Největším rybníkem je Rožmberk s rozlohou 4,89 km².

Ve dvacátém století se na českých řekách budovaly přehrady, jednak aby bylo zabráněno povodním, ale také pro výrobu elektrické energie. Nejvíce těchto přehrad je na řece Vltavě, aby chránily Prahu před velkou vodou. Největší přehradou je vodní nádrž Lipno (4870 ha), nejvíce vody zadržuje vodní nádrž Orlík (716,6 mil. m³).

Podzemní vody

Největší zásoby podzemní vody jsou v České tabuli, využívají se jako zdroj pitné vody. Minerální vody se nachází například v Karlových Varech, Poděbradech, Mariánských Lázních a na dalších místech.

Půdy a biota

V nížinách se nachází úrodné černozemě a hnědozemě. Ve vyšších oblastech se nachází hnědé lesní půdy – mají méně humusu, ale stále mají velké zemědělské využití. V horách se nachází málo úrodné podzolové půdy.

Lesy pokrývají asi 33 % území ČR. Většina lesů je jehličnatá (smrk, borovice) a nejedná se o původní porosty, ale jde o uměle pěstované monokultury.

V ČR se nachází 4 národní parky (Krkonošský, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko) a přes 20 chráněných krajinných oblastí (například Moravský kras, Český ráj, Třeboňsko).

Socioekonomická charakteristika

Česká republika leží ve střední Evropě a sousedí na severu s Polskou republikou, na západě se Spolkovou republikou Německo, na jihu s Rakouskou spolkovou republikou a na východě se Slovenskou republikou. Nejdelší hranice je s Polskou republikou (761,8 km), nejkratší hranice je se Slovenskou republikou (265 km).

Česká republika měří (má rozlohu) 78 864 km². To znamená, že je středně velkým evropským státem (21. místo ze 44 států Evropy).

Počet obyvatel v České republice je 10 542 080 lidí (prosinec 2011). Tím se ČR řadí na 15. místo v Evropě. To znamená, že v ČR žije 133,67 obyvatele na 1 km². Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. Největší počet lidí na 1 km² (hustota osídlení) žije v Praze (2 430 ob./1 km²), nejmenší hustota osídlení je na jihu Čech v okrese Český Krumlov (38 ob./1 km²).

Z národnostního hlediska je Česká republika národnostně homogenní stát. Češi, Moravané a Slezané tvoří dohromady 95 % populace. Nejpočetnější národnostní menšinou jsou Slováci (1,90 % populace), následují Poláci (0,57 %), Němci (0,46 %) a Rómové (0,33 %).

Tato čísla jsou na základě sčítání lidí. Jsou to oficiální čísla, která se však často liší od reality. Ve skutečnosti se odhaduje, že lidí rómské národnosti v ČR nežije 33 000, ale odhady se blíží 300 000 – 500 000 lidí. Další významnou národnostní menšinou jsou Vietnamci, kterých zde oficiálně žije asi 80 000, ale realita se odhaduje asi na dvojnásobek.

Věková pyramida (viz. Školní atlas České republiky) nám ukazuje věkové složení populace České republiky. Vidíme, že v populaci mírně převládají ženy, to proto, že se dožívají vyššího průměrného věku než muži. Průměrná žena v ČR žije 78 let, průměrný muž 71 let.

Náboženské vyznání (religiozita) v České republice patří vůbec k nejnižšímu na světě. Podle posledního sčítání lidí je asi 80 % lidí bez vyznání – ateisté. Pouze asi 20 % lidí se hlásí k nějaké víře, nejvíce z nich - 60 % jsou katolíci, dále následují další křesťanská náboženství.

Základním prvkem osídlení našeho státu jsou sídla. Sídlo je územní jednotka tvořená seskupením obytných budov. Jedno nebo více sídel pak představuje obec – nejmenší administrativní správní celek spravovaný volenými představiteli (nejnižší samosprávná jednotka).

V České republice je asi 15 000 sídel, z toho je 6 258 obcí.

Obce dále rozdělujeme: a/ města

b/ vesnice

Města jsou obce s více než 2 000 obyvateli, kde více než 50 % lidí nepracuje v zemědělství. Další podmínkou je existence městského úřadu a rozsah služeb. V ČR bylo v roce 2003 524 měst.

Dnes v ČR žije ve městech 74,5 % obyvatel.

10 největších měst České republiky (rok 2003)
Název města	počet obyvatel (bez agl.)
Praha	1 161 938
Brno	370 505
Ostrava	314 102
Plzeň	163 791
Olomouc	101 624
Liberec	97 677
České Budějovice	95 986
Hradec Králové	95 755
Ústí nad Labem	94 544
Pardubice	89 725

Od 1. 1. 2003 vzniklo nové administrativní členění České republiky. Do té doby se ČR dělila na 76 okresů. Od 1. 1. 2003 se ČR rozděluje na 14 krajů.

Kraje České republiky od 1. 1. 2003
Název kraje	Krajské město	Počet obyvatel v kraji
Praha	Praha	1 160 118
Středočeský	Praha	1 123 931
Ústecký	Ústí nad Labem	819 450
Karlovarský	Karlovy Vary	303 714
Plzeňský	Plzeň	549 600
Jihočeský	České Budějovice	624 568
Vysočina	Jihlava	518 315
Pardubický	Pardubice	507 176
Královéhradecký	Hradec Králové	549 329
Liberecký	Liberec	427 396
Jihomoravský	Brno	1 124 493
Zlínský	Zlín	594 060
Olomoucký	Olomouc	638 374
Moravskoslezský	Ostrava	1 265 912

Kraje mají statut vyšších územně samosprávných celků. Došlo tak k decentralizaci a přenesení výkonu určitých rozhodování z centra blíže k občanům (například střední školství, nemocnice atd.).

Kraje mají svá zastupitelstva, kam volí občané kraje jednou za 4 roky poměrným volebním systémem. Zastupitelstvo kraje potom volí vedení kraje, výkonný orgán – radu a hejtmana. Hejtman stojí v čele kraje. Pouze v čele kraje Praha nestojí hejtman, ale primátor.