
- •Česká republika – geografická charakteristika Slovní zásoba
- •Fyzickogeografická charakteristika
- •Podnebí (klima)
- •Vodstvo
- •Jezera, rybníky, přehradní nádrže
- •Podzemní vody
- •Půdy a biota
- •Socioekonomická charakteristika
- •Ekonomická charakteristika – hospodářství čr
- •Těžký průmysl
- •Lehký průmysl
- •Zemědělství
- •Terciální sektor
Vodstvo
Řeky
Česká republika je vnitrozemský stát, nemá přístup k moři. V České republice se ale nachází hlavní evropské rozvodí – hranice mezi třemi úmořími. To znamená, že řeky z území České republiky tečou do tří moří.
63,3 % vody odtéká přítoky do Labe a dále do Severního moře, 27,5 % vody teče do řeky Moravy a dále Dunajem do Černého moře. Nejméně vody, pouze 9,2 %, odtéká do řeky Odry a do řeky Nisy a dále do Baltského moře.
Další řeky jsou například Vltava, Sázava, Berounka, Ohře a Dyje.
Jezera, rybníky, přehradní nádrže
Na našem území jsou pouze malá jezera, tři největší jezera – Černé jezero, Čertovo jezero a Plešné jezero se nacházejí na Šumavě. Všechna jezera jsou ledovcového původu, to znamená, že vznikla působením ledovců.
Pro území našeho státu jsou typické rybníky, které byly zakládány především v 15. a 16. století pro chov ryb. Později byly zasypávány, ale přesto jich na našem území zůstalo ještě mnoho zachováno, nejvíce v jižních Čechách. Největším rybníkem je Rožmberk s rozlohou 4,89 km2.
Ve dvacátém století se na českých řekách budovaly přehrady, jednak aby bylo zabráněno povodním, ale také pro výrobu elektrické energie. Nejvíce těchto přehrad je na řece Vltavě, aby chránily Prahu před velkou vodou. Největší přehradou je vodní nádrž Lipno (4870 ha), nejvíce vody zadržuje vodní nádrž Orlík (716,6 mil. m3).
Podzemní vody
Největší zásoby podzemní vody jsou v České tabuli, využívají se jako zdroj pitné vody. Minerální vody se nachází například v Karlových Varech, Poděbradech, Mariánských Lázních a na dalších místech.
Půdy a biota
V nížinách se nachází úrodné černozemě a hnědozemě. Ve vyšších oblastech se nachází hnědé lesní půdy – mají méně humusu, ale stále mají velké zemědělské využití. V horách se nachází málo úrodné podzolové půdy.
Lesy pokrývají asi 33 % území ČR. Většina lesů je jehličnatá (smrk, borovice) a nejedná se o původní porosty, ale jde o uměle pěstované monokultury.
V ČR se nachází 4 národní parky (Krkonošský, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko) a přes 20 chráněných krajinných oblastí (například Moravský kras, Český ráj, Třeboňsko).
Socioekonomická charakteristika
Česká republika leží ve střední Evropě a sousedí na severu s Polskou republikou, na západě se Spolkovou republikou Německo, na jihu s Rakouskou spolkovou republikou a na východě se Slovenskou republikou. Nejdelší hranice je s Polskou republikou (761,8 km), nejkratší hranice je se Slovenskou republikou (265 km).
Česká republika měří (má rozlohu) 78 864 km2. To znamená, že je středně velkým evropským státem (21. místo ze 44 států Evropy).
Počet obyvatel v České republice je 10 542 080 lidí (prosinec 2011). Tím se ČR řadí na 15. místo v Evropě. To znamená, že v ČR žije 133,67 obyvatele na 1 km2. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. Největší počet lidí na 1 km2 (hustota osídlení) žije v Praze (2 430 ob./1 km2), nejmenší hustota osídlení je na jihu Čech v okrese Český Krumlov (38 ob./1 km2).
Z národnostního hlediska je Česká republika národnostně homogenní stát. Češi, Moravané a Slezané tvoří dohromady 95 % populace. Nejpočetnější národnostní menšinou jsou Slováci (1,90 % populace), následují Poláci (0,57 %), Němci (0,46 %) a Rómové (0,33 %).
Tato čísla jsou na základě sčítání lidí. Jsou to oficiální čísla, která se však často liší od reality. Ve skutečnosti se odhaduje, že lidí rómské národnosti v ČR nežije 33 000, ale odhady se blíží 300 000 – 500 000 lidí. Další významnou národnostní menšinou jsou Vietnamci, kterých zde oficiálně žije asi 80 000, ale realita se odhaduje asi na dvojnásobek.
Věková pyramida (viz. Školní atlas České republiky) nám ukazuje věkové složení populace České republiky. Vidíme, že v populaci mírně převládají ženy, to proto, že se dožívají vyššího průměrného věku než muži. Průměrná žena v ČR žije 78 let, průměrný muž 71 let.
Náboženské vyznání (religiozita) v České republice patří vůbec k nejnižšímu na světě. Podle posledního sčítání lidí je asi 80 % lidí bez vyznání – ateisté. Pouze asi 20 % lidí se hlásí k nějaké víře, nejvíce z nich - 60 % jsou katolíci, dále následují další křesťanská náboženství.
Základním prvkem osídlení našeho státu jsou sídla. Sídlo je územní jednotka tvořená seskupením obytných budov. Jedno nebo více sídel pak představuje obec – nejmenší administrativní správní celek spravovaný volenými představiteli (nejnižší samosprávná jednotka).
V České republice je asi 15 000 sídel, z toho je 6 258 obcí.
Obce dále rozdělujeme: a/ města
b/ vesnice
Města jsou obce s více než 2 000 obyvateli, kde více než 50 % lidí nepracuje v zemědělství. Další podmínkou je existence městského úřadu a rozsah služeb. V ČR bylo v roce 2003 524 měst.
Dnes v ČR žije ve městech 74,5 % obyvatel.
-
10 největších měst České republiky
(rok 2003)
Název města
počet obyvatel (bez agl.)
Praha
1 161 938
Brno
370 505
Ostrava
314 102
Plzeň
163 791
Olomouc
101 624
Liberec
97 677
České Budějovice
95 986
Hradec Králové
95 755
Ústí nad Labem
94 544
Pardubice
89 725
Od 1. 1. 2003 vzniklo nové administrativní členění České republiky. Do té doby se ČR dělila na 76 okresů. Od 1. 1. 2003 se ČR rozděluje na 14 krajů.
Kraje České republiky od 1. 1. 2003 |
||
Název kraje |
Krajské město |
Počet obyvatel v kraji |
Praha |
Praha |
1 160 118 |
Středočeský |
Praha |
1 123 931 |
Ústecký |
Ústí nad Labem |
819 450 |
Karlovarský |
Karlovy Vary |
303 714 |
Plzeňský |
Plzeň |
549 600 |
Jihočeský |
České Budějovice |
624 568 |
Vysočina |
Jihlava |
518 315 |
Pardubický |
Pardubice |
507 176 |
Královéhradecký |
Hradec Králové |
549 329 |
Liberecký |
Liberec |
427 396 |
Jihomoravský |
Brno |
1 124 493 |
Zlínský |
Zlín |
594 060 |
Olomoucký |
Olomouc |
638 374 |
Moravskoslezský |
Ostrava |
1 265 912 |
Kraje mají statut vyšších územně samosprávných celků. Došlo tak k decentralizaci a přenesení výkonu určitých rozhodování z centra blíže k občanům (například střední školství, nemocnice atd.).
Kraje mají svá zastupitelstva, kam volí občané kraje jednou za 4 roky poměrným volebním systémem. Zastupitelstvo kraje potom volí vedení kraje, výkonný orgán – radu a hejtmana. Hejtman stojí v čele kraje. Pouze v čele kraje Praha nestojí hejtman, ale primátor.