Česká republika

Česká republika – geografická charakteristika Slovní zásoba

amplituda, F –

borovice, F –

členění, N –

drůbež, F –

hejtman, M –

hektar (ha), M –

homogenní, adj. –

hranice, F –

hranice, F –

hruška, F –

hustota osídlení –

chmel, M –

jablko, N –

jezero, N –

klima, N –

koza, F

meruňka, F –

minerální, adj. –

město, N –

monokultura, F –

nadmořská výška, –

národnost, F –

národnostní, adj. –

obec, F –

obyvatel, M –

ovce, F –

ovlivňovat, v –

pás, M –

počet, M –

podnebí, N –

podzemní, adj. –

populace, F –

prase, N –

primátor, M –

přehrada, F –

pyramida, F –

religiozita, F –

roční období, –

rozloha, F –

rozmístění, N –

rozvodí, N –

rybník, M –

sídlo, N –

skot, M –

smrk, M –

soused, M –

srážka, F (pl. srážky) –

statut, M –

švestka, Fb-

teplota, F –

úmoří, N –

věk, M –

vesnice, F –

vinná réva, F –

vnitrozemský, á, é, adj. –

vulkán, M –

vulkanický, adj. –

zastupitelstvo, N –

Fyzickogeografická charakteristika

Česká republika je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Reliéf

Roviny zaujímají 1/5 území České republiky. Jsou to nejteplejší regiony ČR s nejúrodnější půdou. Proto se využívají hlavně pro zemědělství. Jsou to především Polabská nížina a Moravské úvaly (Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval a Dyjskosvratecký úval).

Pahorkatiny zaujímají největší území ČR, asi 2/5 území. Následují vrchoviny s 1/3 rozlohy našeho území. Nejrozsáhlejším útvarem je Českomoravská vrchovina.

Hornatiny (hory) se nacházejí především v pohraničních oblastech. Nejvyšším pohořím ČR jsou Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou 1 602 m, nejvyšším pohořím Moravy je Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd 1491 m. Mezi další pohoří patří Šumava, Krušné hory, Český les, Orlické hory, Moravskoslezské Beskydy atd. (a tak dále). Vulkanického původu jsou Doupovské hory a České středohoří.

Podnebí (klima)

Česká republika patří do mírného přechodného klimatického pásu. Pro mírný pás jsou typická čtyři roční období: jaro, léto, podzim a zima. Protože náš stát není příliš velký, nejsou zde velké rozdíly mezi severem a jihem území, ani mezi západem a východem. Hlavní činitel, který ovlivňuje podnebí daného místa, je nadmořská výška. Když se zvyšuje nadmořská výška, úměrně klesá průměrná roční teplota, zvyšuje se množství srážek a zmenšuje se roční amplituda teploty vzduchu.

Nejteplejšími regiony v České republice jsou Dolnomoravský úval (Jihovýchodní Morava) a Pražská kotlina (Praha), kde je takzvaný „velkoměstský tepelný ostrov“.

Nejchladnější regiony jsou samozřejmě hory – Krkonoše (Sněžka) a Hrubý Jeseník (Praděd).

Absolutně nejvyšší teplota byla na území ČR změřena v Praze Uhříněvsi v roce 1983 +40,2 °C, absolutně nejnižší teplota byla změřena na jihu Čech v Litvínovicích u Českých Budějovic v roce 1929 –42,2 °C.

Rozložení srážek ovlivňuje nadmořská výška a rozmístění horských překážek. Místa s největšími srážkami leží na návětrné straně hor. Absolutně nejvyšší průměrný roční úhrn srážek zaznamenal Bílý Potok v Jizerských horách (1705 mm srážek za rok). Absolutně nejnižší průměrný roční úhrn srážek byl naměřen v Libědicích u Žatce (410 mm srážek za rok).