12. Jaké znáte teorie pravdy?…

pravda - dává smysl našemu poznání, tomu, co říkáme.

1) korespondenční teorie - aby naše myšlenky, výpovědi byly pravdivé, musíme se řídit skutečností - nejhodnotnější teorie

2) konsensuální teorie -  pravdivé je to, na čem se shodneme;

3) koherenční teorie - pravdu říkáme do té doby, dokud nás někdo nepřistihne, že jsme se dostali do rozporu,

4) pragmatická teorie - pravdivé je to, co má pro nás nějaký užitek

Historie hesla pravda vítězí z vlajky

Myšlenka pochází z apokryfní „Třetí knihy Esdráš“, která sice nikdy nebyla součástí biblického kánonu, přesto se ve středověkých latinských biblích často vyskytuje a i husitští kazatelé ji citovali. Třetí kapitola této knihy popisuje hostinu u perského krále Daria. Když si šel král po hostině zdřímnout, dohodli se tři jeho mladí strážci, že každý napíše na lístek, co je na světě nejsilnější. První napsal, že je to víno, druhý, že je to král. Třetí, Žid Zorobabel, napsal, že „silnější jsou ženy, ale nade vším vítězí pravda“. Když se král probudil, svolal královskou radu a nechal mládence jejich názory obhajovat. Poslední Zorobabel mimo jiné říká: „Což není veliký ten, který všechno stvořil, veliká pravda a silnější než všechno?“ „A pravda trvá a sílí, žije a prosadí se na věky věků!“ Když domluvil, všichni volali: „Veliká je pravda a zvítězí!“ Když se ho pak král zeptal, jakou chce odměnu, připomněl mu jeho slib, že znovu postaví Jeruzalém

14. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie…

Husserlova fenomenologie

- Husserl je zakladatel fenomenologie

- Husserlova fenomenologie je věda, zkoumající fenomény našeho vědomí

- snažil se o přeměnu filosofie ve striktní vědu - podle Husserla má naše poznání dogmatický ráz Epoché je fenomenologická redukce ega.

Fenomén čistý jev, „to, co se samo ukazuje

fenomenologické (transcendentální) vědomí Jádrem časového vědomí je vědomí přítomnosti, která ovšem nemůže být pouze „bodová“

Intencionalita - chápe ji jako podstatu vědomí a snaží se budovat teorii tzv. čistého vědomí bez vztahu k objektivní realitě.

15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času?...

Fenomenologický výklad času

každý prožitek má nějaké trvání

„teď“ jako „přítomnost“, „trvání“; přítomnost jako struktura: retence (podržování uplývajícího), protence (předjímání přicházejícího); retence, protence – zvláštní mody intencionality

jádro fenoménu čas: kdyby neexistovala různá „teď“, nevznikal by čas; retence provádí modifikace různých „ teď“, aniž je modifikované „teď“ cele minulostí

původní vědomí času neuchopuje něco předem daného, nýbrž svým děním čas teprve ustavuje

čas je nutná podmínka ukazování se, nelze o něm tedy říci, že jest, nelze se ani ptát, co je čas

16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk…

Heidegger – Bytí a čas

Pobyt se stává ústředním pojmem. Odlišuje zde bytí člověka od velmi odlišného bytí věcí, které se zde pouze vyskytují, kdežto pobyt se ke svému vlastnímu bytí zvláštním způsobem vztahuje: jednak mu vždy již nějak rozumí, jednak mu o ně jde, musí se o ně starat a musí je sám vést. Pobyt je jsoucno, jemuž jde v jeho bytí o toto bytí samo. Pobyt si sám vždy rozumí ze své existence, z možnosti sebe sama buď sebou samým být, anebo nebýt. Pobyt charakterizuje, že žije v možnostech, že jimi sám je, a to tak, že se do nich jednak rozvrhuje, jednak je do nich vržen.

Dasein = Pobyt - označuje specifický způsob bytí člověka a jeho existenci na světě.

Vržený rozvrh

Vyjadřuje tu skutečnost, že tzv. pobyt (lidská podstata) se rozvrhuje (projektuje) ve světě jako ,,vržený", a to vržený ve ,,vrhu bytí", který se chápe jako fatální úděl člověka; pobyt je tedy ,,vržen", a vrženost způsobuje bytí; bytí tak přivlastňuje člověku jeho podstatu, jeho možnosti.