
- •1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mytus a filosofie
- •2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu?…
- •3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Otázky na které…
- •4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do…Proč?
- •5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a polis. Jmenujte hlavní rysy
- •7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.
- •8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí…
- •9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky?Charakterizujte
- •10. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu… …
- •11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona?…
- •12. Jaké znáte teorie pravdy?…
- •14. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie…
- •15. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času?...
- •16. Vyložte, proč V případě otázky po bytí jsoucna člověk…
1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mytus a filosofie
Co je filosofie:
Filosofie usiluje o racionální poznání celku jsoucí skutečnosti a našeho postavení v něm. Usiluje o poznání základů.
Neukazuje současné věci na minulosti.
Filosofie má stejné otázky jako mýtus, či velmi podobné, ale poznání je na rozdíl od mýtu jiné. Mýtická vyprávění nám jsou schopny říci něco, co má mnohem hlubší povahu.
„Vznik“ filosofie
Filosofie jako určitý způsob vztahování se ke světu, pro který je určující rozum, myšlení. Filosofie si klade otázky, na které už před ní odpovídal mýtus.
Vznik filosofie z mýtu:Mýtus – původně tradiční náboženské vyprávění. Mýtus je anonymní. Nevíme, kdo je autorem. Mýtus vysvětluje, jak vznikl svět. Velkou roli hraje minulost – co se děje teď a co se dělo na počátku.
2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu?…
Filozofie vůči světu zaujímá jiný postoj než „praktický“, na který jsme „my“ – normální smrtelníci zvyklí.
Zaujímá postoj teoretický,ktery poznává procesy s postojem tak, jak jsou samy o sobě. Hrozí nebezpečí, že ztratíme smysl dílčího přemýšlení. Skutečnost nás zajímá jako pravda.
Praktický postoj: spojen s tím, že procesy poznáváme z určitého hlediska. Skutečnost nás zajímá jako dobro
Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání
3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Otázky na které…
Jak se dá dojít ke spolehlivému poznání skutečnosti?
V jeskyni hoří oheň, zády k němu sedí otroci a dívají se na zeď na stíny. Otroci si umí předvídat jaký stín je po čem. Pak se ale někdo zvedne a objeví se oheň, který mají v zádech. Vyjde ven a vidí jasné světlo a předměty a zdroj světla = slunce.
Hrozí, že člověk nebude na zcela nové poznání připraven.
Ten, kdo se osvobozuje, ten získává se svobodou nějaké nejistoty, ztrácí jistoty.
Fáze poznání: v temnotě – smyslové poznání (stíny), nahoře – stromy
Světlo, které je zdrojem poznání. Pesimistický – nové poznání nechceme poznávat, protože přitom něco ztrácíme. Když přistupujeme k novému poznání, musíme se na to připravit.
4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do…Proč?
Ideje - řecky eidos nebo ideá, původně obraz. Ideje jsou podle Platóna, formy, rody, obecné rysy bytí. Vězením je náš obvyklý způsob života. Pouhý stín je naše okolí, jak nám je ukazují smysly. Výstup a pohled na věci nahoře znázorňuje vzlet duše do světa idejí. Ideje jsou reálné, jak nám ukazuje podobenství o jeskyni, jedině ony mají pravou (metafyzickou) realitu.
Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj
poznání přesahující smyslové vnímání
Předmět geometrie – poznatelný pouze rozumovým náhledem (když opustíme smyslové vnímání)
Máme poznání založené na skutečnosti a obecných věcech. „Geometrie je ‚duševním‘ krokem k cestě na poznání.“
5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a polis. Jmenujte hlavní rysy
Polis - město, obec nebo městský stát. Slovo představuje typ starověkého řeckého městského státu, který se vyvinul v archaickém období. Jedná se o předchůdce moderního města i státu.
Kastovně rozdělený svět, aristokracie měla čas na přemýšlení a vědy, živobytí zajišťovala totiž otrocká zvedne práce.
hlavní rysy duchovního světa polis
1. mimořádné postavení slova; slovo je veřejnou rozpravou
2. veřejnost nejdůležitějších projevů společenského života
3. občané si jsou rovní