4.2Poptávka spotřbitele při přímé měřitelnosti užitku

Kardinalistická verze

Optimum spotřebitele

• optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně

MU = P

• optimální kombinace spotřebovávaných statků je taková, při níž spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení a při daných cenách nemůže svůj celkový užitek zvýšit tím, že ztrátu jednoho statku nahradí větším množství jiného

• podmínkou optima spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných statků ve vztahu k jejich cenám

Zákon rovnosti mezního užitku

MU ₁ / P₁ = MU₂ / P₂ = MU₃ / P₃ = MU_x / P_x

• spotřebitel porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků

• v případě, kdy je poměr mezního užitku k ceně vyšší než pro ostatní statky, může spotřebitel zvýšit svůj TU přesunem peněžních prostředků na nákup tohoto statku tzn. že zvýší spotřebu tohoto statku a sníží spotřebu ostatních statků (zvýšení spotřebovaného množství vede k poklesu mezního užitku a naopak)

• racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého statku až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků

Odvození křivky poptávky

• křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách)

• při růstu ceny vede k obnovení optima spotřebitele pokles objemu kupovaného statku, proto musí spotřebitel na zvýšení ceny statku reagovat snížením poptávaného množství

• při poklesu ceny vede k obnovení optima spotřebitele růst objemu nakupovaného statku neboli růst poptávaného množství

4.3Poptávka spotřebitele při neměřitelnosti užitku

• ordinalistická verze

• při neměřitelnosti užitku je dostačujícím předpokladem schopnost spotřebitele porovnávat užitek různých kombinací statků

• v případě neměřitelnosti užitku použijeme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu

• při indiferenční analýze vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a je schopen porovnat užitek těchto kombinací – sestavuje tzv. preferenční stupnici

4.3.1Indiferenční křivka, indiferenční mapa

Indiferenční soubor = je soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek, a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními

Indiferenční křivka = je znázorněním indiferenčního souboru (znázorňuje všechny kombinace statků, které znamenají stejný užitek a spotřebitel tak nemá důvod některou z nich preferovat)

I ndiferenční křivka je klesající z důvodu, že pokud roste množství statku X, klesá množství statku Y a naopak.

Y

X

V případě, že by ležel bod pod indiferenční křivkou, tak by spotřebiteli přinášela tato kombinace menší užitek. V případě, že by ležel bod nad indiferenční křivkou, tak by spotřebiteli přinášela tato kombinace vyšší než optimální užitek.

Soubor indiferenčních křivek = indiferenční mapa

• jednotlivé indiferenční křivky se od sebe liší tím, že kombinace obou statků, které představují, přinášejí spotřebiteli jiný užitek

• s rostoucím užitkem se vzdalují indiferenční křivky směrem od počátku obou os a neprotínají se

• současný růst množství statků X i Y znamená kombinaci s vyšším užitkem a tedy indiferenční křivku vzdálenější od počátku

• při současném poklesu obou statků naopak dochází k poklesu užitku, tedy posunu na indiferenční křivku bližší k počátku

Y

X

Zákon substituce

• konvexní tvar indiferenční křivky je grafickým vyjádřením působení zákona klesajícího mezního užitku

• v případě, že nahrazujeme statek Y statkem X pohybujeme se po jedné indiferenční křivce, celkový užitek je tedy stále stejný

• podle zákona substituce má statek, který se stává vzácnějším, větší relativní hodnotu substituce, jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku statku, který se stává hojnějším

Mezní míra substituce (MRS)

• poměr, v němž jsou statky navzájem nahrazovány, je dán obráceným poměrem jejich mezních užitků

• jedná se o poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Y, aniž se mění celkový užitek

• MRS udává, o kolik jednotek se musí změnit množství statku Y, pokud se X změí o jednotku, aby byl zachován stejný celkový užitek

• MRS tedy udává kolika jednotek statku Y je spotřebitel ochoten se vzdát za jednu dodatečnou jednotku statku X

MRS = ΔY / ΔX = MU_x / MU_y