17.2Efektivnost směny

• množství statků je fixní a úkolem je rozdělit tyto statky mezi spotřebitele efektivním způsobem

• nezbytnou podmínkou takového rozdělení je, že MRS mezi všemi dvojicemi statků musí být pro všechny spotřebitele stejná MRS_A = MRS_E

indiferenční mapa spotřebitele A indiferenční mapa spotřebitele E

Y Y

X X

indiferenční mapa spotřebitele E otočená o 180° krabicové schéma směny

X X

Y

Y

Y X

Krabicové schéma

• znázorňuje všechny možné způsoby rozdělení určitého množství dvou vyrobených statků mezi dva spotřebitele

• každý bod je možným bodem rozdělení obou statků mezi oba spotřebitele, nemusí být však bodem vyjadřujícím efektivní směnu

• křivka spojující body, ve kterých se setkávají indiferenční křivky dvou spotřebitelů , se nazývá smluvní křivka

• smluvní křivka směny je množinou bodů, které představují efektivní alokaci dvou statků mezi dva spotřebitele, zatímco všechny body ležící mimo ni jsou naopak neefektivní

Efektivní směna

• sklon indiferenční křivky vyjadřuje mezní míru substituce jednoho statku za druhý

• p ro efektivní směnu musí platit, že mezní míra substituce obou spotřebitelů se musí navzájem rovnat MRS_A = MRS_E

17.3Výrobně spotřební efektivnost

• pro dosažení celkové efektivnost musí být splněny současně podmínky pro dosažení efektivnosti ve výrobě i pro efektivnost ve směně

• podmínkou výroby správné kombinace zboží je, že MRS dvou statků se shoduje s MRPT těchto statků (stejná pro všechny spotřebitele) (stejná pro všechny firmy) MRS = MRPT

• optimální kombinace spotřebitelů by měla být představována tím bodem na smluvní křivce, ve kterém je sklon jejich indiferenčních křivek shodný se sklonem křivky hranice výrobních možností v bodě R

Y

Y

Y _A

X _A X X

17.4Všeobecná rovnováha

• podmínky nutné k dosažení všeobecné rovnováhy:

• mezní míra substituce jednoho statku za druhý musí být stejná pro oba spotřebitele

• mezní míra substituce se musí rovnat mezní míře transformace produktu

Jednoduchý model všeobecné rovnováhy

• předpoklad: oba spotřebitelé mají shodnou preferenční stupnici – místo 2 můžeme uvažovat 1 spotřebitele

• potom není nutné používat krabicové schéma směny, ale pouze indiferenční mapu jediného spotřebitele

Y

Y ₁ R

PPF

X₁ X

17.5Dosažení všeobecné rovnováhy

• je jí dosahováno prostřednictvím cenového systému a to přesto, že se firmy pouze snaží maximalizovat své zisky a spotřebitelé maximalizují svůj užitek vzhledem ke svému příjmu

Cenový systém a efektivnost výroby

• firma zaměstnává práci dokud se mzdová sazba nerovná násobku mezního produktu práce a ceny produktu

• v dokonalé konkurenci se práce přemísťuje mezi odvětvími dokud nedosáhneme stejné mzdové sazby ve všech odvětvích

• p roto platí v rovnovážné situaci MP_LX . P_X = mzdová sazba = MP_{LY .} P_Y

• nerovnováha na trhu práce, tedy situace, kdy je část pracovních sil nezaměstnaných

  • bude docházet k poklesu mzdové sazby, protože budou ochotni nabízet práci za nižší mzdovou sazbu

  • firmy budou moci při nižších mzdových sazbách zaměstnávat více pracovníků a budou proto zvyšovat poptávané množství práce

  • snižování mzdových sazeb se zastaví teprve v okamžiku, kdy bude dosaženo rovnovážné mzdové sazby a plné zaměstnanosti

  • j e-li dosaženo plné zaměstnanost, ekonomika se nachází na hranici výrobních možností MP_LY / M_LX = P_X / P_Y

• p oměr mezních produktů práce v obou odvětvích je roven mezní míře transformace produktu mezi oběma výrobky, určuje sklon křivky hranice výrobních možností a závisí na relativní ceně obou výrobků MRPT = MP_LY / MP_LX = P_X / P_Y

Cenový systém a efektivnost ve směně

• spotřebitel volí takovou variantu výběru, která odpovídá bodu v němž linie rozpočtu tečuje jeho nejvyšší možnou indiferenční křivku

• sklon linie rozpočtu a indiferenční křivky se v tomto bodě shodují

• s klon linie rozpočtu odráží relativní cenu obou produktů a sklon indiferenční křivky udává mezní míru substituce MRS = P_X / P_Y

Cenový systém a všeobecná rovnováha

• všeobecná rovnováha nastává v okamžiku, kdy se spotřebitelé i výrobci setkávají se stenými cenami a přijímají je relativní mezní náklady = P_X / P_Y = relativní mezní užitek MRPT = P_X / P_Y = MRS

• bod vyjadřující všeobecnou rovnováhu odpovídá jak maximalizaci zisku firem na dokonale konkurenčním trhu, tak maximalizaci užitku spotřebitelů

• množství dvou zboží, které firmy chtějí vyrábět je právě tím množstvím, které spotřebitelé chtějí spotřebovávat při těchto cenách