- •1. Interpretace práva 55
- •2. Druhy interpretace práva 75
- •2.1.1. Výklad autentický (tvůrce normy) 76
- •2.1.2. Legální výklad (závazný výklad zmocněného interpreta) 76
- •2.1.3. Výklad oficiální 77
- •2.1.4. Výklad orgánu aplikujícího právo 77
- •2.1.5. Výklad vědecký (doktrinální) 78
- •2.1.6. Výklad práva při uplatnění kasačního principu 78
- •2.2.1. Výklad jazykový 79
- •2.2.2. Logický výklad 81
- •2.2.3. Systematický výklad 85
- •2.2.4. Historický výklad 86
- •2.2.5. Teleologický výklad 86
- •2.2.6. Komparativní výklad 94
- •3. Interpretace práva V soudní praxi 95
- •4. Právní hermeneutika 106
- •5. Právní argumentace jako neodmyslitelná součást soudního rozhodování 112
- •6. Interpretace ustanovení zákona o soudních poplatcích 129
- •7. Zákoutí exekučního řádu a jeho novelizace 141
- •8. Ustanovení občanského soudního řádu a jejich interpretační nejasnosti 174
- •1. Interpretace práva
- •1.1. Pojem interpretace práva
- •1.2. Interpretace jako nepostradatelná disciplína
- •1.3. Interpretace práva nebo překlad
- •1.4. Interpretace práva a její zákonnost
- •§ 6A odst. 3 sop věta poslední - bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek),
- •2. Druhy interpretace práva
- •2.1. Subjekty interpretace a otázka její závaznosti
- •2.1.1. Výklad autentický (tvůrce normy)
- •2.1.2. Legální výklad (závazný výklad zmocněného interpreta)
- •2.1.3. Výklad oficiální
- •2.1.4. Výklad orgánu aplikujícího právo
- •2.1.5. Výklad vědecký (doktrinální)
- •2.1.6. Výklad práva při uplatnění kasačního principu
- •2.2. Způsob a metody výkladu práva
- •2.2.1. Výklad jazykový
- •2.2.2. Logický výklad
- •2.2.3. Systematický výklad
- •2.2.4. Historický výklad
- •2.2.5. Teleologický výklad
- •2.2.6. Komparativní výklad
- •3. Interpretace práva V soudní praxi
- •3.1. Judikatura obecných soudů (rozhodnutí a stanoviska) a její závaznost
- •3.2. Výklad práva Ústavním soudem
- •Právní hermeneutika
- •5. Právní argumentace jako neodmyslitelná součást soudního rozhodování
- •5.1. Právní argumentace
- •5.2. Právní logika
- •5.3. Argumentace teleologickou redukcí (tvrzení podpůrné)
- •5.4. Výklad práva nebo svévole
- •5.5. Tzv. Soudcovská dotvorba práva
- •6. Interpretace ustanovení zákona o soudních poplatcích
- •6.1. Řízení ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi
- •6.2. Soudní poplatek za příslušenství při zpětvzetí žaloby ohledně jistiny
- •6.3. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva
- •7. Zákoutí exekučního řádu a jeho novelizace
- •7.1. Úkony soudních exekutorů před jejich pověřením k provedení exekuce
- •7.2. Místní nepříslušnost
- •7.3. Náhrada nákladů soudních exekutorů před nařízením exekuce
- •7.4. Zastavení exekuce a určení náhrady nákladů nyní I V kompetenci soudních exekutorů
- •7.5. Doručování písemností V exekučním řízení
- •7.6. Pojednání k novým úpravám exekučního řízení
- •8. Ustanovení občanského soudního řádu a jejich interpretační nejasnosti
- •8.1. Přípustnost odvolání proti výroku o nákladech řízení V případech rozhodnutí uvedených V ust. § 202 odst. 2 o.S.Ř.
- •8.2. Přípustnost odvolání proti doplňujícímu rozsudku a opravnému usnesení
- •Literatura
- •Internetové zdroje:
2.1.1. Výklad autentický (tvůrce normy)
Výklad autentický (z latinského authenticus - původní, pravý, spolehlivý, hodnověrný) jde o výklad, který podává ten, kdo právní normu vydal. Tento výklad vychází z římské zásady cuius est condore, eius est interpretari (komu přísluší tvorba, tomu přísluší interpretace). Autentický výklad může být obsažen v témže či jiném právním aktu téhož normotvůrce.55 V takovém případě je výklad obecně právně závazný. Autentický výklad podávaný mimo příslušnou platnou právní úpravu není právně závazný (interpretace některého zákona předsedou Poslanecké sněmovny v televizi). Takto právně nezávazný výklad má pouze informační či popularizační význam. Je známo, že autentický výklad může mít různé formy a současně i různou právní závaznost. Formou autentického výkladu jsou právní definice.
2.1.2. Legální výklad (závazný výklad zmocněného interpreta)
Jedná se o obecně právně závazný výklad, k němuž je právní normou výslovně zmocněn ten, kdo právní normu nevydal. Tím pak samozřejmě získává v této formě významnou právotvornou pravomoc. U nás bylo podle § 65 Ústavy 9. května k takovému výkladu zmocněno předsednictvo Národního shromáždění. Podle již zrušeného ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu ČSFR, mohl mít charakter legálního výkladu výklad Ústavního soudu ČSFR.56 Avšak podle současné právní úpravy u nás žádný orgán nadaný takovou významnou pravomocí neexistuje.
2.1.3. Výklad oficiální
Výklad oficiální (služebně závazný) je druhem výkladu, který podává subjekt nadřízený pro své podřízené. Děje se tak formou normativních či individuálních interních instrukcí, které jsou pro podřízené orgány či pracovníky závazné. Např. ministerstvo financí podá výklad ve své směrnici pro finanční úřady, jak např. mají postupovat při výpočtu daně z příjmu. Nezavazuje však ty subjekty, které stojí mimo právní vztah nadřízenosti a podřízenosti. Je třeba upozornit na to, že z hlediska právních záruk zákonnosti není oficiálním výkladem soud nikterak vázán. I přesto se ministerstvo spravedlnosti stále snaží zasahovat do činnosti soudů předkládáním různých výkladových stanovisek či instrukcí jak postupovat v konkrétních případech apod.
2.1.4. Výklad orgánu aplikujícího právo
Výklad orgánu aplikujícího právo je individuálně právně závazný inter partes (mezi stranami) tzn. pro účastníky o jejichž právech bylo rozhodováno, a to pouze tehdy, když se výklad stává součástí aktu aplikace práva. Takový výklad bývá obsažen většinou v odůvodnění rozsudku soudu, popřípadě v odůvodnění rozhodnutí jiného orgánu aplikujícího právo (např. správního orgánu). Pro řešení dalších obdobných případů není právně závazný, neboť v našem právním systému rozhodnutí nemají precedentní charakter. Na druhou stranu však může mít pro obdobné případy faktický orientační význam (ustálená interpretační praxe). Pak již záleží pouze na samotném interpretovi, zda si takový výklad z jiného rozhodnutí osvojí či nikoliv.
Co se týče výše uvedených druhů výkladu práva, tak je lze považovat za podskupiny tzv. autoritativního výkladu práva (výklad orgánů veřejné moci).
Samozřejmě nejen nejuznávanějším výkladem práva je interpretace práva soudy, ať již soudy obecnými nebo Ústavním soudem (výklad soudní), kterému se podrobněji samostatně věnuje kapitola č. 3. Interpretace práva v soudní praxi.