
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
Výměna sesterských chromatid
- reciproké výměny mezi sesterskými chromatidami; časté; výsledkem není nová kombinace alel
- bloomův syndrom – citlivá kůže na sluneční záření, retardace růstu
10. Od genotypu k fenotypu
Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- dominance/recesivita – relativní, záleží na pohledu
- úplná dominance - recesivní alely – malý nebo žádný fenotypový projev; heterozygot vykazuje dom.
- neúplná dominance - přítomnost recesivní alely se projeví ve fenotypu
- kodominance – 2 alely téhož genu - vznik dvou odlišných detekovatelných produktů u heterozygota
- potomek vykazuje znaky obou rodičů (homozygotů); př. krevní skupiny
alelická série, alely téhož genu / různých genů – porovnání na úrovni genotypu, fenotypu
- alelická série – více než dvě alely genu v populaci (mnohotný alelizmus)
- nefukční alely (amorfní) x částečně funkční (hypomorfní)
- složený heterozygot – má dvě mutantní alely téhož genu
- test na alelizmus - křížení reces. homozygota nesoucího novou mutaci a reces. hom. se známou mut.
- potomstvo je mutantní – alelická mutace, potomstvo je nemutantní – nealelická mutace
- a1a1BB + a2a2BB -> a1a2 = mutace; a1a1BB + AAb1b1 -> Aa1Bb1 = normální fenotyp
genetický polymorfizmus, letální alely (recesivní/ dominantní letalita)
- genetický polymorfismus – existence dvou nebo více alel téhož lokusu
podmiňujících odlišné formy znaku v populaci, vyskytují se ve frekvencích více než 1 %
- jednonukleotidový, inzerční-deleční, polymorfismus počtu kopií
- letální alely – exprese –> smrt; autozomální i gonozomální mutace
- recesivní letální alela – recesivní homozygoti nejsou životaschopní (žluté myši)
- dominantní letální alely - dominantní homozygoti a heterozygoti nepřežívají (huntingtonova ch.)
genové interakce (typy, mechanizmus působení)
- intraalelické – vztah mezi alelami téhož genu (dominance/recesivita, kodominance)
- interalelické – vztah mezi alelami různých genů
- reciproká interakce - interakce beze změny štěpného poměru
- alely různých genů ovlivňují téže znak -> vznik nového fenotypu (zbarvení plodů u papriky)
- epistáze - projev alely 1 genu (epistatická) maskuje/modifikuje projev alel jiných genů (hypostatické)
- změna štěpných poměrů; recesivní x dominantní epistáze (zbarvení srsti labradorů, krev.sk.)
- inhibice – zvláštní případ dominantní epistáze; změna štěpného poměru
- supresor – mutantní alela - ruší účinek jiné mutantní alely -> standartní fenotyp
- komplementarita - „obousměrná recesivní epistáze“, změna štěp. poměru; zbarvení květů hrachodu
genokopie, pleiotropie, penetrance, expresivita
- genokopie – různé geny determinují stejný fenotyp, většina chorob u člověka
- pleiotropie – jeden gen ovlivňuje více znaků, fenylketonurie, marfanův syndrom
- penetrance – frekvence, s niž je dominantní/reces. fenotyp exprimován v populaci; úplná/neúplná
- expresivita – stupeň projevu znaku -> různé fenotypy; variabilní/konstatntní expresivita
- penetrace i expresivita závisejí na celkovém genotypu a prostředí; často se projevují společně
pohlavně vázané znaky (úplná/ neúplná vazba na pohlaví), znaky pohlavně ovládané/ ovlivněné
- pohlavně vázané znaky – znaky determinovány geny, které jsou na pohlavních chromozomech
- úplně pohlavně vázaný – umístěn na nehomologní části pohlavního chromozomu
- neúplně – na homologní části chromozomů
- barva očí u drozofily, hemofilie (gonozomálně recesivní-X), barvoslepost, chlupaté uši (Y)
- pohlavně ovládané znaky – znaky determinovány geny, které jsou na autozomech
- ale jejich exprese (projev) záleží na pohlaví; sekundární pohlavní znaky, laktace, snůška vajec
- pohlavně ovlivněné znaky – znaky determinovány geny, které jsou na autozomech
- projev u obou pohlaví; liší se frekvencí a mírou nebo vztahem mezi genotypem a fenotypem
- u jednoho se projevuje jako dominantní, u druhého jako recesivní (plešatost)