
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
22. Populační genetika
- studium frekvencí různých alel, frekvencí různých genotypů v populaci a změn těchto frekvencí
- variabilita populací v prostoru a času, procesy ovlivňující složení genového fondu populace
- populace = skupina křížících se jedinců určitého druhu, sdílející sadu genů a žijící na stejném území
- genový fond populace – všechny alely sdílené všemi členy populace
frekvence alel a genotypů, HW princip, předpoklady HW principu
- frekvence alel – alel A/a jednoho genu v populaci = p/q p+q=1; p=P+H/2; q=Q+H/2
- frekvence genotypů – AA(P)=p2, Aa(H)=2pq, aa(Q)=q2 p2 + 2pq + q2 = 1
- HW princip (=HWE) – vyjádření frekvencí genotypů pomocí alelových frekvencí
- po 1 generaci náhodného oplození v dostatečně početné popul. při neexistenci dalších sil (mutace)
- genové a genotypové frekvence jsou z generace na generaci stálé
- předpoklady - diploidní org., pohlavní rozmnožování, nepřekrývající se generace, dvě alely genu
- stejná četnost alel u pohlaví, náhodné párování, velká populace, zanedbatelné mutace, migrace
testování rovnováhy v populacích
- zjišťování, zda odpovídají frekvence genotypů ve vzorku populace HW rovnováze
- zda pozorovaná četnost genotypů odpovídá očekávané; komplikace - malý vzorek; dominance
HW princip pro více alel jednoho lokusu, pro X-vázané geny
- pro více alel – p1+p2+p3=1; (p1 + p2 + p3)2, rozvoj multinomického výrazu
- pro X-vázané geny – u savčího typu pohlaví – samičky 3 genotypy (AA,Aa,aa); samečci 2 (A,a)
- genotypové frekvence u samiček p2, 2pq, q2, genotypové frekvence u samečků p, q
příčiny odchylek od HWE
- nenáhodné párování jedinců v populaci, migrace, náhodný genetický drift, mutace, selekce
- nestejné přežívání a reprodukce jedinců, dělení pop. na částečně izolované jednotky, spojení pop.
nenáhodné párování, inbreeding, koeficient inbreedingu
- nenáhodné párování – změna genotypových frekvencí v populaci, pokles heteroz., nárůst homoz.
-> nová rovnováha – neodpovídá HW
- inbreeding = nenáhodné párování blízce příbuzných genotypů-> nejvíc ovlivňuje frekvence genotypů
- často u malých populací; extrémní forma – autogamie; -> zvýšení podílu homoz.
- zcela imbrední populace – tovřena pouze homozygotními genotypy
- imbrední jedinec – liší od potomstva nepříbuzných rodičů tím, že 2 alely genu mohou být identické
- pocházejí od společného předka -> identita původem
- koeficient inbreedingu – F, <0,1>; F=1 všichni příbuzní, jen homozygoti; obě alely od spol. předka
- F=0 nikdo není příbuzný, žádný jedinec nemá 2 alely od společného předka
- pravděpodobnost, že jsou 2 alely daného genu identické – pocházejí od spol. předka
nestejné přežívání, rozdělení populace
- nestejné přežívání – náhodné párování; odlišná životaschopnost zygot -> neplatí HW rovnováha
- rozdělení populace – velké populace často rozděleny na menší subpopulace
- jednotlivé subpopulace mohou mít odlišné frekvence alel -> náhodná fixace alel
-> méně heterozygotů než odpovídá celkové frekvenci alel
migrace, mutace (změny frekvence alel)
- migrace - pohyb jedinců/gamet mezi subpopulacemi; způsobuje genový tok -> změna frekvence alel
- genový tok není podmíněný pohyblivostí jedinců; sloučení subpop. – frekvence alel = průměr v sub.
- mezi sousedními/vzdálenými sub.; jen příslušníci jednoho pohlaví/obou; jednosměrná/obousměrná
- mutace – změna jedné alelické formy genu na jinou -> změna frekvence alel
- zdroj genetické variability; neutrální (bez efektu); škodlivé a výhodné (rozšíření populace)
náhodný genetický drift, velikost populace, efekt hrdla láhve, efekt zakladatele
- náhodný gen. drift - náhodné změny ve frekvencích alel; uniformita v rámci pop. - pokles variability
- pokles heterozygotů -> nárůst homozygotů -> projev škodlivých alel
- ve velkých populací se tolik neprojeví, u malých – alely mohou být fixovány/ztraceny
- velikost populace – více jak 100 000 jedinců - velká, dlouhodobě udržitelná
- do 10 000 - střední – může být částečně ovlivněna genetická variabilita populace
- do 100 - malá – populace extrémně citlivá k inbreedingu; snižování genového toku a driftu
- efekt hrdla láhve – forma genetického driftu, značná redukce populace -> obnovení její velikosti
- změna frekv. alel, ztráta genů z genového fondu, pokles gen. diverzity (nemoci, přír. katastr.)
- efekt zakladatele - doprovodný náhodný genetický drift; malá populace migrantů založí subpopulaci
- změna genofondu, pokles gen. diverzity (u čl.- pop. z malého počtu zakl -> vážné důsledky)
- př.: úplná ztráta krevní sk. B u původních Američanů; Hungtinton u jezera Maracaibo
selekce, fitness, míra selekce
- selekce – u všech druhů vzniká více potomků, než jich dospěje k reprodukci
- odlišná schopnosti přežít, reprodukovat se; v další gener.: nerovnoměrný příspěvek genotypů
- podílejí se mutace a rekombinace (do potomstva přenos znaků upřednostňující přežití)
- přírodní selekce – lepší znaky v populaci převažují, znaky spojené se zhoršenou schopností mizí
- fitness – reprodukční schopnost genotypu -> příspěvek jedince do budoucích generací
- úspěšnost genotypu v přirozené selekci – následek vztahu mezi genotypem a prostředím
-> stejný genotyp má v odlišném prostředí odlišnou fitness
- míra selekce – selekční koeficient s = míra relativní intenzity selekce proti genotypu
s=1–w; w je fitness; i slabá selekce vede za spoustu generací ke změnám frekvence alel
kombinace efektů
- fitness a selekce - srpkovitá anémie; AA - zdraví homozygoti - větší citlivost k malárii -> pokles fitness
- homozygoti s anémií – SS – fitness okolo 0; heterozygoti AS – vyšší fitness než zdraví AA
- mutace a selekce - mutace -> vznik nových alel; selekce -> eliminace alel
- dynam. rovnováha -> existence různých g. chorob - udržují jako polymorfismy s nízkou frekv.
- mutace a drift - mutace obnovuje variabilitu ztracenou genetickým driftem
- u malých populací drift převažuje nad mutací, u velkých naopak
- migrace a drift - migrace -> omezení v důsledku gen. driftu -> omezení rychlé divergence subpop.
míra genetické variability, variabilita v prostoru a čase
- změna struktury populace v prostoru a čase -> odlišná frekvence a distribuce alel
- u vzorků téhož druhu na různých místech, u vzorků z téhož místa v různém čase
- geograficky podmíněné tendence k systematickým změnám frekv. alel = kliny
- často závislost na teplotě, dostupnosti vody, hustotě populace
- význam – potenciál pro evoluční změny a adaptaci; schopnost dlouhodobé existence
- informace o významu evolučních procesů -> způsob vzinku nových druhů
- vnitrodruhová - uvnitř 1/mezi různými pop.; mezidruhová - počet odlišných druhů v ekosystému
- měření variability - heterozygozita H - frekvence jedinců v populaci, heterozygotních v daném lokusu
- podíl polymorfních lokusů P – počet odlišných alel daného lokusu
- ztráta gen. variability – zmenšení populace (lov, kácení); fragmentace (zemědělské zásahy)
- fragmentace - ztráta příznivých alel; pokles heterozygozity (riziko eliminace populace)
- přirozeně vzácné druhy – nikdy nebyly početné, obvykle adaptované na neobvyklé podmínky
- nově vzácné druhy (populace) – jejich počet klesá v důsledku vnějších zásahů
- ohrožená pop. - obecně méně než 100 jedinců – extrémně citlivá k různým procesům (inbreeding)