2. Historie genetiky – chromozomy

- počet chromozómů je druhově konstantní (většinou sudý) a nemění se během života buňky

- chromozómy zůstávají během života buňky intaktní

- z generace na generaci jsou chromozómy předávány přes pohlavní buňky

- embryo získává stejný počet chromozómů od mateřské i otcovské pohlavní buňky

- při buněčném dělení se každý chromozóm podélně dělí

- dceřiné poloviny chromozómů se rozcházejí k opačným pólům buňky

- před produkcí pohlavních buněk dochází k redukci počtu chromozómů (alespoň dvě jaderná dělení)

- chromozómy jsou nositeli dědičného materiálu; existují páry homologických chromozómů

Kdo byli Sutton, Morgan, Bridges a v čem je jejich hlavní přínos pro genetiku

- Sutton – chromozomy jsou v párech a liší se velikostí a tvarem

- náhodná orientace chromozomu na dělícím vřeténku -> volná kombinovatelnost alel

- chromozomová teorie dědičnosti – geny na chromozomech; chromozomy se kvalitativně liší

- jednotlivé chromozomy se liší svou funkcí a pro normální vývoj jsou potřeba všechny

- chromozomy si udržují integritu i v interfázi; chromozomy se chovají stejně jako geny

- Morgan – alely na jednom chromozomu se dědí společně

- pokusy s barvou očí u drozofily – vázáno na pohlaví (rozdíly v reciprokém křížení)

- gen pro barvu oka je lokalizován na X chromozomu (samičky XX, samečci XY)

- chromozomální teorie dědičnosti, geny pro velikost křídel taky na X chromozomu

- více genů na jednom chromozómu – barva očí i velikost křídel u drozofily na chromozomu X

- Bridges - neobvyklé výsledky při křížení drozofily – chromozomové abnormality

-> definitivní důkaz propojení chromozom – gen

Jaké byly hlavní experimentální důkazy chromozomové teorie dědičnosti

- chování chromozómů při meióze -> důkaz náhodné segregace nehomologických chromozomů

- pokusy s durmany – každý chromozom je potřeba pro vývoj embrya a každý se liší svou funkcí

- Morganovy a Bridgesovy pokusy s octomilkou a barvou očí

Umět vysvětlit pojmy: genová vazba (úplná a neúplná), volná kombinovatelnost a vazbová skupina.

- genová vazba – neplatí volná kombinovatelnost alel u genů ležících na stejném chromozomu

- dva geny na různém chromozomu – volná kombinovatelnost alel

- dva geny na téže chromozomu – možnost genové vazby

- úplná – nedochází mezi geny na jednom chromozomu ke CO a jsou děděny vždy spolu

- neúplná – dojde ke CO mezi geny na témže chromozomu (-> rekombinace genů)

- geny, které by bez CO byly děděny spolu, teď budou děděny zvlášť

- volná kombinovatelnost – stejná pravděpodobnost vzniku všech alelových kombinací

- vznikají typické štěpné poměry, geny leží v různých chromozomech

- vazbová skupina – geny leží blízko sebe na stejném chromozomu

- počet vazbových skupin = počet homologních chromozomů v organizmu.

Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách

- během meiózy dochází k náhodným zlomům chromozomálních ramének a reciproké výměně jejich částí vedoucí k rekombinaci alel; nebo dochází ke crossing-overu.

Umět vysvětlit pojmy: rekombinace, crossing-over, chiasma

- rekombinace - může spočívat v integraci segmentu DNA do 2. molekuly, substituci 1 segmentu 2.

či výměnu segmentů mezi dvěma molekulami, mitotická rekombinace

- crossing-over – meiotická rekombinace, výměna částí chromozomů v místech chiasmat

- čím dál jsou geny na chromozomu od sebe, tím větší pravděpodobnost výskytu CO

- chiasmata – místa překřížení chromozomů při meióze