
- •1. Historie genetiky - mendelismus
- •Vědět, V čem byl hlavní Mendlův přínos a kdo ho znovuobjevil
- •Vědět, V jakých případech Mendlova pravidla (zdánlivě či skutečně) neplatí
- •2. Historie genetiky – chromozomy
- •Vědět, proč I V případě vázaných genů mohou vznikat nerodičovské kombinace alel V gametách
- •3. Historie genetiky – molekulární úroveň
- •Vědět, že nositelem genetické informace může být I rna (a u koho)
- •4. Modelové organismy
- •5. Struktura a velikost genomu
- •V jakém rozmezí se pohybují velikosti genomu u různých skupin prokaryot a Eukaryot
- •6. Struktura genomu, chromozomy
- •7. Buněčný cyklus, replikace dna
- •9. Meióza, rekombinace
- •Výměna sesterských chromatid
- •10. Od genotypu k fenotypu
- •Intraalelické interakce (recesivita / dominance – úplná, neúplná dominance, kodominance)
- •Vliv prostředí na fenotyp, genetická anticipace
- •11. Mutace
- •12. Chromozomové přestavby
- •Vliv chromozómových přestaveb na průběh meiózy
- •13. Změny počtu chromozomů (genomové mutace)
- •Vzdálená hybridizace (poruchy fertility) u rostlin
- •14. Transponovatelné elementy
- •Vliv transponovatelných elementů na fenotyp
- •15. Determinace pohlaví, pohlavní chromozomy
- •Vědět, co je to Barrovo tělísko, lyonizace
- •Vědět, co je to pohlavní tělísko, kdy, jak a proč se během buněčného cyklu objevuje (tj. Vědět, co je meiotické umlčování pohlavních chromozómů a na jakém molekulárním principu je založeno)
- •16. Mimojaderná dědičnost
- •Infekční dědičnost
- •17. Genetická analýza
- •V čem spočívá rozdíl mezi přímou a zpětnou genetickou analýzou
- •Vědět, jak a proč se při testování štěpných poměrů používá chí-kvadrát test (umět jej provádět)
- •18. Genetické mapování, rekombinační mapy
- •V čem spočívá princip rekombinačního mapování u eukaryotických organizmů
- •19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
- •20. Sekvenování dna
- •21. Kvantitativní genetika
- •22. Populační genetika
19. Genetické mapování, cytogenetické a fyzické mapy
hlavní kroky přípravy preparátů pro cytogenetickou analýzu a na čem je založeno pruhování ch.
- stimulace a synchronizace buněčného dělení, zachycení chromozomů v mitotické metafázi
- oddělení chromozomů (hypotonický roztok), rychlé usmrcení a fixace buněk, macerace
- nanesení na podložní sklíčko, barvení chromozomů – homogenní barvení, pruhování chromozomů
- pruhování – tradiční barvení, kterému předchází denaturace chromozomů, následovaná renaturací
- pro každý chr. – unikátní vzor pruhování; zastoupení AT/CG bází -> organizace chromatinu
pojmy karyotyp, karyogram, ideogram, znát základy cytogenetické nomenklatury
- karyotyp – soubor všech chromozomů v jádře buňky
- karyogram – úplný soubor všech mitotických metafázických chromozomů
- uspořádaných podle velikosti a polohy centromery (tj. uspořádaný karyotyp)
- ideogram - schematické znázornění karyogramu, znázornění pruhů, číslování pruhů od centromery
na jakém principu je založena metoda FISH + k čemu jí (a její varianty) lze v cytogenetice využít (včetně malování chromozómů)
- FISH = fluorescenční in situ hybridizace – místně specifická hybridizace DNA
- s komplementár., fluorescenčně značenými jednořetězc. sondami-> vizualizace specif. úseků DNA
- sondy pro FISH - lokus specifické (pro unikátní sekvence); satelitní (specifické pro chromozom)
- malovací - celochromozomové a parciální
- malování chromozomů – m-FISH, SKY; sady malovacích sond specifické pro jednotlivé ch.
-> identifikace jednotlivých chromozomů, detekce chromozomových přestaveb
- mBAND – sady malovacích sond specifické pro určité oblasti jednotlivých chromozomů
-> pruhovací vzor -> mapování
na jakém principu jsou založeny mapy vzniklé na základě radiačních hybridů, restrikční a kontigové
- ozáření somatických buněčných kultur X nebo gama zářením -> fúze somatických buněk ze 2 druhů
- čím blíže jsou 2 lokusy u sebe, tím je větší pst, že budou na stejném fragmentu DNA (v 1 RHybridu)
- vzájemné srovnání dvojic lokusů -> pořadí a vzdálenosti
- restrikční mapy – počet, pořadí a vzdálenosti mezi restrikčními místy (rozpoznávacími místy)
- kontigové mapy – kontig = soubor částečně se překrývajících úseků DNA seřazených za sebou
- řazení kontigů - srovnání restrikčních map, sekvenčně specifi. sondy, fiber-FISH, přímé sekvenování
co znamenají zkratky STS, EST
- STS marker - místo se sekvenční adresou; unikátní , sekvenčně definovaná místa na DNA
- markery při sestavování map a při jejich propojování (funguje jako kotvící marker)
- EST marker - STS reprezentující pouze exprimované části genomu (tj. části genů)
co je syntenie a syntenní mapy
- syntenie –umístění různých lokusů na stejném chromozomu -> bloky lokusů, které jsou společné
- synténní bloky lokusů mohou být v rámci jednoho/mezi různými genomy
- syntenie = evolučně zachované bloky lokusů mezi různými organismy
20. Sekvenování dna
- plná sekvence DNA = konečný, nejvíce detailní typ fyzické mapy
na jakém principu je založena polymerázová řetězová reakce (PCR) (v základním provedení)
- vysoká citlivost, rychlost, jednoduchost, ale musíme znát sekvenci ohraničující úsek DNA
- proveditelná pouze u krátkých úseků, potřebujeme k tomu primery
(oligonukleotidy komplementární s hraničními sekvencemi) a termostabilní DNApolymerázu
1) denaturace DNA teplem2) připojení primerů 3) DNApolymeráza nareplikuje úseky DNA
- tyto kroky se opakují a dochází k amplifikaci (rozmnožení).
na jakém principu je založena dideoxy (Sangerova) metoda sekvenování DNA
- přidají se k DNA 4 terminátory a vzniknou různé segmenty DNA zakončené vždy jinou bazí (AGCT)
- udržuje se poměr terminátorů, vznikají různě dlouhé segmenty, ty se pak elektroforézou oddělí (nejmenší dojdou nejdál), vytvoří se pruhy
co to jsou tzv. sekvenovací technologie nové generace a jaké jsou jejich hlavní kroky/vlastnosti
- rychlejší, lacinější, efektivnější; klasické metody náročné na sekvenování celého genomu
na jakém principu je založeno pyrosekvenování, sekvenování pomocí reverzibilních terminátorů a sekvenování pomocí ligace
- Pyrosekvenování – když se nukleotid začleňuje do DNA sekvence, vydává světelné záření, detekuje se luciferinem, DNA se amplifikuje a sleduje se záření, není nutná elektroforéza
- Sekvenování pomocí ligace – zjištění bazí pomocí ligace (zaškrcení)
jaké jsou jednotlivé kroky sestavování celogenomové sekvence
- sestavení sekvence, zaplnění mezer,odstranění chyb, opakované sekvenování -> úplná sekvence
co znamená anotace sekvence = identifikace genů, regulačních sekvencí, transponovatelných elementů, repetitivních sekvencí, určení funkce genových produktů..